Evropa a nové centrum FinTech revoluce. Kde? Asi jste tipovali špatně

Pokud byste měli vyjmenovat evropská fintech centra, trvalo by Vám nejspíš delší dobu, než byste došli až k Litvě. V tomto baltském státě se ale děje něco speciálního, a to díky zdejšímu ekosystému startupů, který je jedním z nejrychleji rostoucích v Evropě.

V roce 2004 se Litva, malý národ o třech milionech obyvatel vtěsnaný mezi Polsko, Lotyšsko a ruskou exklávu Kaliningrad, připojila k Evropské unii. Od té doby tato země přitahuje velké množství technologických institucí, stejně tak i úspěšně se rozvíjející startupy. A právě mezi nimi se objevila velká část těch z oblasti finančních technologií, neboli fintech.

Významné společnosti jako IBM, AIG, Western Union a Nasdaq podnikají v Litvě hned vedle technologických gigantů, jako je Google. Obdobně i finanční firmy z Hong Kongu, Singapuru, Izraele, Velké Británie a dalších zemí založily v této zemi své pobočky. Proč? Důvodů k tomu mají víc než dost.

Proč právě Litva?

Litva se řadí na osmé místo ekonomické svobody v rámci států EU. Světová banka ji v oblasti v podnikání umístila na 21. příčku ze 191 a Světové ekonomické fórum ji ve své celosvětově zprávě o globální konkurenceschopnosti přiřadilo 35. místo.

Tyto metriky se brzy zvýší díky urychlenému visa programu pro občany států mimo EU, který započal v únoru. Tento krok, který byl určen k podpoře litevského podnikání, zapříčinil, mimo jiné,  i odchod ukrajinských zakladatelů startupů z jejich rodné země kvůli probíhajícím nepokojům, a to právě na území baltského státečku.

Tímto krokem následuje Litva své sousedy Lotyšsko a Estonsko. Například Estonsko je světově známé pro svůj program e-residency (elektronické rezidentství), díky kterému mohou být v této zemi zakládány společnosti, a to i bez fyzické přítomnosti. Naproti tomu Lotyšsko nedávno zavedlo motivační daňové podmínky, aby podpořilo především mladé tech startupy.

Ale to vše má daleko od vzniku technologického pokroku Litvy. Ta je dnes domovem zhruba 450 startupů, které poskytují 2 500 pracovních míst. Nachází se zde také 13 z 20 největších IT společností z oblasti Pobaltí, které jsou podporovány pokrokovou vládou. 

Pod sovětskou nadvládou se  Litva stala známá jako centrum pro laserové technologie a bioscience, které nyní tvoří 1 % HDP a eviduje roční růst o 25 %. A výsledek? Loni podepsali podnikatelé, vědci a vláda dohodu, že do roku 2020 udělají z Litvy evropské centrum pro zdravotní a biotechnologické inovace. 

FinTech FTW

Ale je to právě fintech, který má nejvýznamnější postavení na litevské technologické scéně. TrasferGo, WoraPay, Blender, Simplex a IBS jsou poměrně malé, ale rostoucí firmy, které využívají místní talenty, nízké mzdy a veřejné pobídky.

 „Klíčem úspěchu fintechu v Litvě jsou strategická a vstřícná rozhodnutí učiněná národní bankou,“ říká Gediminas Koryzna, ředitel rozvoje podnikání společnosti Invest Lithuania. „Na konci loňského roku centrální banka slíbila fintech sektoru, že poskytne předběžné odpovědi na požadavky týkající se elektronických peněz a licencí platebních institucí během jednoho týdne, což je nejkratší doba v EU.“

Litva je zároveň jedinou zemí EU, která má speciální bankovní licenci umožňující založit banku se základním kapitálem o velikosti pouze jednoho milionu eur. Její občané mají také přístup k Single Euro Payment Area (SEPA) skrz API centrální banky, což jim umožňuje se vyhnout poplatkům za služby těch komerčních. Nyní je zde možné založit startup za pouhé tři dny.

Za vším hledej příběh

A jak jsou na tom litevské startupy? Asi nejlépe o celé situaci řeknou konkrétní subjekty a jejich příběhy.

Podnikatel Vaidas Adomauskas si poprvé vysnil platební platformu WoraPay během čekání na zaplacení účtu v restauraci. Teď má společnost k dispozici téměř jeden milion dolarů a sídlí v Londýně, který je mnohými pokládán za evropské hlavní město fintechu. „Litva má spoustu dobrých talentů, nejrychlejší internet a široké zapojení mobilních telefonů v každodenním životě, což je dobrým základem pro fintech,“ říká Adomauskas.

Rise, franšíza zaštítěná Barclays, využila litevské fintech mánie a v loňském roce otevřela pobočku v hlavním městě Vilnius. Ta nabízí 50 pracovních míst, auditorium a konferenční zařízení pro podnikatele, kteří se snaží prosadit ve světě fintechu. Rise Vilnius je již sedmou pobočkou. Ostatní se nacházejí v Londýně, New Yorku, Tel Avivu, Kapském městě, Manchesteru a v Mumbai. Manažer pro komunitní události společnosti Rise Kamile Sulcaite říká, že k tomuto kroku došlo díky tomu, že má Litva „skvělou infrastrukturu, kompaktní velikost, hbitost, vysokou životní úroveň, talentované občany a narůstající potenciál stát se evropským centrem fintechu“.

Ale Rise a fintech nejsou jedinými silnými body Litvy. Tato země produkuje úspěšné startupy, které získaly velké peníze, už spoustu let. Serious A a B-round investice byly poskytnuty místním společnostem jako je Vinted (27 milionů dolarů v prosinci 2015), Trafi (6,5 milionu dolarů v březnu 2015) a Yplan (24 milionů dolarů v listopadu 2014). V nedávné době byla také koupena společnost Oberlo za 15 milionů dolarů.

Startupům ovšem nepomáhá pouze vláda, ale i nízké mzdy. Většina litevských tech zaměstnanců má roční příjem 15 000 – 27 000 dolarů. Nájem a další poplatky jsou rovněž poměrně nízké.

Startupisté z celé Evropy

V hlavním městě Vilniusu byl nedávno postavený Tech Park o rozloze 8 000 m2, který stojí na konci historického starého města. Jedná se o největší areál v Pobaltí věnovaný technologii. „Všimli jsme si, jak se našich akcí účastní lidé z Ukrajiny, Ruska, Lotyšska, Běloruska a dalších zemí,“ říká manažerka firemní spolupráce Vilnius Tech Parku Monika Poskaityte. „A proto si myslíme, že jsme na správné cestě. Jen potřebujeme pokračovat v práci, protože tento park je v provozu teprve půl roku.“

 „Když kníže Gediminas založil ve 14. století Vilnius, začal tím, že rozeslal do různých evropských měst dopisy, ve kterých pozval talenty a umělce,“ dodává Monika Poskaityte. V centrální části Vilnius Tech Parku můžete najít část tohoto dopisu, který má prý připomínat, že bylo toto město založeno na principu zvaní talentovaných lidí a inovátorů.

 „Toto město zažilo za celou tu dobu dobré i špatné časy, během kterých se z jeho obyvatel stali lidé podnikaví, pracovití, kreativní a dychtiví po práci na velkých věcech. A proto si troufám říci, že podnikání a inovace jsou již obsaženy v DNA zdejších občanů,“ řekla Poskaityte. Vilnius dokonce nedávno obdržel titul nejšťastnějšího hlavního města v Evropě. V průzkumu se ukázalo, že 98 % obyvatel se označilo za „šťastné“. Druhou a třetí příčku získala Kodaň a Stockholm.

 „Místní venture kapitalisté ale stále berou risk velmi obezřetně,“ říká Adomauskas z WoraPay, zároveň ale dodává, že o prostředky nouzi nemají. EU totiž nabízí značné prostředky zajímavým podnikatelským modelům, litevská vláda pak uvolnila přes 750 milionů dolarů skrze organizace, jako je Enterprise Lithuania a MITA agentura pro vědu a technologii.

Snadnost založení startupu v Litvě je téměř srovnatelná s dobou před deseti lety, říká vedoucí specialista společnosti MITA Jurga Trotiene. „Za šest let jsme pomohli založit více než 100 startupů a spin-off firem,“ dodává. „Máme speciální program nazvaný „R&D Komercializační program“, jehož podstatou je poskytování grantů spin-off společnostem ve výši zhruba 20 000 euro.“

Organizace MITA také zajistila spolupráci se Skandinávií, se Silicon Valley a dokonce i s Čínou, kde má dohodu se Shanghajským parkem technologie a vědy.

Bez problémů to nejde

Prozatím jsme mluvili jen o samých pozitivech. Ale i Litva čelí významným překážkám na své cestě technologického úspěchu. Jednou z nich je zdejší vzdělávací systém, který je v mnoha případech zastaralý a produkuje velmi malý počet IT odborníků, kteří by udrželi rapidní růst země. Koryzna dodává, že Invest Lithuania usilovně pracuje na tom, aby žádní cizí investoři ani místní firmy nemuseli čelit nedostatku těchto talentů, proto jen za poslední rok stoupla finanční podpora IT studijních programů o 50 %.

K této vlně technologicky přívětivých kroků navíc můžeme dodat, že litevská vláda také zvažuje daňový plán, aby podpořila investice do riskantnějších podniků. V kombinaci s nárůstem cizinců a zahraničních společností, které využijí výhody progresivních visa pravidel, se zdá, že bude v Litvě i nadále pokračovat tato technologická renesance. A právě fintech zůstane i nadále v čele.

Newsletter