Kolik Česká republika vlastně získává z bruselské kasy a kolik do ní naopak odvádí. To je oblíbené téma médií i politiků. Jedná se o takzvanou čistou pozici ČR ve vztahu k rozpočtu Evropské unie, tj. rozdíl našich příjmů z rozpočtu EU a našich plateb do něj. Čistá pozice během jednotlivých let značně kolísá. Dosud rekordní hodnotu vykázala loni, v souvislosti s dočerpáváním prostředků z programového období 2007 až 2013. Prostředky bylo možné dočerpávat ještě dva roky po skončení tohoto období, do konce roku 2015. Vláda se do dočerpávání pustila s nebývalou vervou. Navýšení dočerpávaných prostředků dnes označuje za svůj klíčový úspěch.
Je dobré připomenout, že prostředky získané z rozpočtu EU jsou penězi převedenými z účtu na účet. Bezprostředně neodrážejí tvorbu žádné reálné hodnoty, byť se promítají do statistiky hrubého domácího produktu. Ten byl tak loni vyšší o 0,8 až jeden procentní bod právě z důvodu překotného dočerpávání. Ty peníze tedy máme, jejich opravdová, celospolečenská přínosnost se teprve ukáže. Ukáže se, zda budou vydány na ekonomicky smysluplné projekty. To, že něco dává smysl na papíře, ještě automaticky neznamená, že to bude dávat smysl v realitě. Hovořit o úspěchu v dočerpávání dotací zavání sebepropagací a snahou získat politické body. Je to jako deklarovat úspěch ve fotbalovém utkání v jeho poločase. Ale od politiků ani nic jiného čekat nelze.
Přesuny peněz mezi EU a ČR jsou obecně přeceňovány. Celková čistá pozice ČR za léta 2004 až 2015, 561,2 miliardy korun, představuje pouze 1,2 procenta celkového hrubého domácího produktu ČR za stejné období. Česká ekonomika by bez těchto prostředků nezhynula. A to, i když předpokládáme, že jsou do poslední korunky využívány maximálně efektivně a ekonomicky a celospolečensky přínosně (o čemž lze pochybovat).
Jak je na tom blahobyt Čechů k Němcům, Američanům, Slovákům? https://t.co/N9uKLbBs3O @roklen24 #RoklenIndexBlahobytu pic.twitter.com/CwxHhEJVmD
— Roklen24.cz (@roklen24) 3. srpna 2016
V probíhajícím programovém období, 2014 až 2020, by celková čistá pozice ČR vůči EU měla podle vládní analýzy dosáhnout 696 miliard korun. Pokud vyjdeme z prognóz růstu tuzemské ekonomiky do roku 2020 z dílny Mezinárodního měnového fondu, zjistíme, že čistá pozice v probíhajícím programovém období dosáhne úrovně 2,25 procenta celkově vytvořeného hrubého domácího produktu v tom samém období. Je to více než v období 2004 až 2015 (částečně kvůli tomu, že úvodní léta členství v EU byla charakteristická relativně velmi nízkým objemem čerpání), avšak stále to není nic, z čeho by se „střílelo“. Místo plus minus jednoho procenta to holt budou plus minus procenta dvě.
Sečteno, podtrženo, čistá pozice ČR ve vztahu k EU dosáhne dlouhodobě, za období od vstupu do EU v roce 2004 do roku 2020, úrovně zhruba 1,6 procenta celkového HDP.
Tento základní scénář ovšem nezahrnuje méně pravděpodobné varianty vývoje. Například tu, že by se ještě ve stávajícím programovém období zásadně projevil dopad brexitu. Británie je druhým největším čistým plátcem do rozpočtu EU. Pokud by z důvodu svého odchodu z EU přestala tyto platby realizovat před rokem 2020, čistá pozice ČR klesne nejspíše ze zmíněných 696 na 589 miliard korun. Uvádí to opět vládní analýza. Za léta 2014 až 2020 by tak čistá pozice činila pouze 1,9 procenta – nikoli 2,25 procenta – celkově vytvořeného hrubého domácího produktu.
Ať se tedy na čistou pozici díváme z jakéhokoli úhlu pohledu, v dlouhodobé perspektivě vždy dospíváme jednomu: ve vztahu k HDP představuje titěrné jednotky procent. Po roce 2020, resp. 2022 už navíc můžeme být čistými plátci do rozpočtu EU. Brexit tuto pravděpodobnost zvyšuje. O naší pozici pro další programové období, 2021 až 2027, se teprve bude rozhodovat.
Trochu velké haló na to, o jaká procentíčka se v případě čisté pozice ve skutečnosti jedná…
#Česko v pololetí získalo z #EU o 66,6 miliardy Kč více, než zaplatilo – https://t.co/1agzGC1yDt @roklen24 pic.twitter.com/NBStl6cqyB
— Roklen24.cz (@roklen24) 29. července 2016
