Kdo se bojí Trumpa? Cinknutí ekonomové?

Donald Trump je postrachem řady ekonomů. Pokud by se stal americkým prezidentem, snadno se mohou dočkat naplnění „nebezpečné hospodářskopolitické návrhy, zahrnující stažení USA ze Světové obchodní organizace, opětovné dojednávání existujících obchodních úmluv a uvedení tarifů na mexické a čínské dovozy,“ obávají se dva z nich, Gary Hufbauer a Euijin Jungová (Hufbauer, Jung, 2016).

Hufbauer v týmu s dalšími kolegy z washingtonského Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii ve své aktuální studii (Hufbauer a kol., 2016) rozpracovává scénáře dopadu Trumpem navrhovaných reforem americké obchodní politiky. Zaměřuje se to, jak by tyto reformy ovlivnily hrubý domácní produkt, zaměstnanost či spotřebu amerických domácností. Vychází z předpokladu, že by Trump prosadil 35procentní tarif na dovoz z Mexika (pochopitelně poté, co by Spojené státy vypověděly Severoamerickou dohodu o volném obchodu, NAFTA) a 45procentní tarif na dovoz z Číny.

V rámci prvního scénáře, který Hufbauer s kolegy črtá, tedy plnohodnotné obchodní války (Mexiko i Čína uvalí odvetné tarify na dovoz z USA, ekvivalentní těm americkým), by americký HDP citelně zpomalil na zhruba deset let, s nejvýraznějším propadem v roce 2019.  Pokud by se naplnění dočkal scénář druhý, jednoroční (a poté zastavená) obchodní válka, dopad by byl pochopitelně slabší, jak znázorňuje Graf 1.

Graf 1: Co se (možná) bude dít, až se Trump zabydlí v Bílém domě? Propukne obchodní válka, které může trvat léta (její dopad na HDP USA v takovém případě znázorňuje oranžová linie), nebo může být zastavena, třeba po roce (přerušovaná linie).

Otázka ovšem pochopitelně je, zda by se podařilo obchodní válku zastavit. Jinými slovy, mnozí ekonomové spatřují v možném Trumpově příchodu do Bílého domu nebetyčné riziko.

Je proto překvapivé, že trhy z Trumpova nástupu zdaleka tak vylekány nejsou. Pravděpodobnost, že se republikánský kandidát dostane do Bílého domu, se ocitla na svém letošním dně v únoru, kdy podle dat sázkové platformy Betfair činila zhruba sedm procent. Od té doby v trendovém pohledu stoupá, až na úrovně přesahující třicet procent. Trh se však nezdá být znepokojen. Ukazatel S&P 500, širší index výkonnosti amerických akcií, se na svém letošním dně ocitl rovněž počátkem roku. Od té doby víceméně stoupá, z hodnot kolem 1850 bodů na úrovně kolem 2200 bodů. K tomuto nárůstu přitom dochází ruku v ruce se vzestupem Trumpových šancí na prezidentský úřad, jak znázorňuje Graf 2.

Graf 2: Rostoucí Trumpovy šance na zvolení (zelená linie) nechávají akciové trhy chladnými (oranžová linie).

Související ekonometrická analýza, kterou provedl tým ekonoma Ryana Sweeta (Sweet a kol., 2016) navíc neprokázala žádnou statisticky významnou vazbu mezi vývojem indexu S&P 500 a Trumpovou šancí na zvolení.

Jak to, že zatímco mnozí ekonomové – zdaleka nejen Hufbauer a jeho kolegové – se v souvislosti s možným Trumpovým zvolením obávají až desetiletého útlumu americké ekonomiky, trhy tuto obavu nesdílejí?

Existuje několik možných odpovědí.

Zaprvé, trhy nevěří, že Trump má ve skutečnosti tak vysokou šanci na zvolení, jak naznačují data sázkových kanceláří. Mohly si vzít ponaučení z dění v době před hlasováním o brexitu. Tehdy také sázkovým kancelářím „vycházelo“, že Britové se rozhodnou v Evropské unii zůstat, kterýžto názor ve většině přijaly i trhy. Realita však byla jiná… Proti tomuto vysvětlení ale stojí to, že neexistence statisticky významné vazby mezi vývojem amerických akcií a Trumpovými šancemi je patrná už před letošním 23. červnem, kdy se referendum o brexitu konalo a kdy tak ještě trhy za sebou nemohly mít trpkou zkušenost (a poučení) s ne vždy přesnými odhady sázkových kanceláří.

Zadruhé, trhy nevěří zmíněným ekonomům. Na to se lze dívat z více úhlů. Trhy mohou závěr ekonomů podceňovat. Podceňují to, jaký budou mít Trumpova opatření – skrze zpomalení ekonomiky – dopad na tržby firem a jejich ziskovost. Trhy ale také mohou mínit, že se ekonomové prostě a jednoduše mýlí nebo že pod rouškou akademického výzkumu plní zadání politických kruhů nebo nějaké zájmové skupiny.

Zatřetí, trhy ekonomům věří, ale jsou přesvědčeny, že případnou ztrátu výkonnosti americké ekonomiky bude kompenzovat americká centrální banka, uvolněním měnových podmínek. Tedy: Trumpova opatření možná dopadnou neblaze na reálnou ekonomiku, ale nikoli na korporátní zisky (které zůstanou nafouknuté díky uvolněné měnově politice americké centrální banky). To by ovšem jen dokazovalo, že odtržení reálné a finanční ekonomiky je stále propastnější.

Vezmeme-li to kolem a kolem, z výše uvedeného neplyne nic moc povzbudivého. Poté, co jsme odmítli první vysvětlení, zůstávají jen dvě. Buďto se tedy rozšiřuje propast mezi masou investorů, „trhem“, a ekonomy, „elitou“. To by naznačovalo určitou polarizaci v americké společnosti. Nebo se rozšiřuje propast mezi reálnou a finanční ekonomikou. To by ve svém důsledku také vedlo k polarizaci společnosti – k prohlubující se propasti mezi těmi, kteří profitují ze zásahů centrální banky, a těmi, kteří ne.

Newsletter