I když v České republice analytici stále jásají nad rekordně nízkou nezaměstnaností, jejíž míra podle předběžných dat ČSÚ za třetí kvartál poklesla pod 3 %, čímž si ČR v rámci Evropské unie udrží pomyslnou příčku vítěze, v ostatních evropských státech to již taková hitparáda není. Co se děje (nebo spíše neděje) v obávaných jihoevropských ekonomikách? To prozradil Business Insider.
Ačkoliv míra nezaměstnanosti v EU se nyní pohybuje těsně pod 9 %, což je od roku 2009 nejnižší číslo, pokud se na data podíváme trochu hlouběji, zjistíme, že staré evropské problémy nedokázala vyřešit ani slibná ekonomická situace napříč vyspělými regiony světa. Řeč je především o „slabších“ článcích eurozóny, které najdeme zejména na jihu Evropy a které byly finanční a následně hospodářskou krizí v letech 2008-09 zasaženy nejvíce.
Proč už nezaměstnanost moc klesat nemůže?
Nezaměstnanost sice klesá takřka ve všech jihoevropských ekonomikách, stále se však pohybuje na dosti vysokých číslech. Nejhorší je situace tradičně v Řecku, kde podle posledních dat Eurostatu dosahuje míra nezaměstnanosti 21 %. Poté následuje Španělsko s téměř 17 %. Jihoevropské státy se však především nedokázaly vypořádat s velkým problémem, který je nejen trápí již řadu let, ale jeho následky pocítí především v příštích desetiletích. Tím je nezaměstnanost mladé pracovní síly (15-24 let).
I z tohoto úhlu pohledu je na tom nejhůře Řecko, kde míra nezaměstnanosti mladých přesahuje 47 %. Téměř 45 % pak dosahuje ve Španělsku. Mezi 30 a 35 % se pohybuje v Itálii a mezi 20 a 25 % pak na Kypru a v Portugalsku. Jak však ukazuje graf, velké procento mladých je bez práce i v řadě jiných zemí, u kterých se celková nezaměstnanost nepohybuje na tolik kritických úrovních. Přes 20 % nezaměstnané mladé pracovní síly je například ve Francii či Finsku.
Jak vydělávat víc? Sekněte s tím a dejte výpověď
Nezaměstnanost mladých, která je v Evropské unii systematicky vyšší než údaj za celou pracovní sílu, je dlouhodobým problémem, který bude ekonomiku zatěžovat především v budoucnu. Mladí lidé nerozvíjí svůj lidský kapitál, neučí se pracovním návykům, případně prchají do zahraničí, přičemž později budou chybět ve své mateřské zemi.
Ovšem, i pokud se dotyčnému v zemi, kde jsou statistiky nezaměstnanosti vysoké, podaří najít práci, zdaleka to neznamená, že má vyhráno. Nešvarem, který se nejvíce rozmohl právě v těchto slabších jihoevropských ekonomikách, je tzv. duální trh práce, kdy jedna skupina pracovníků má smlouvu na dobu neurčitou se solidními pracovními jistotami, zatímco druhá pracuje na dočasnou pracovní smlouvu s nejistým výhledem do budoucna a často za nižší mzdové ohodnocení. A přehoupnout se z té druhé do té první pak bývá velmi složité.
Trh práce láme rekordy. Terno pro ekonomiku? A co na to ČNB? – Roklen24.cz https://t.co/CIVvJBXyg8 @roklen24 #nezaměstnanost #ČNB pic.twitter.com/z6zevhPu6m
— Roklen24.cz (@roklen24) 8. listopadu 2017
