Jak dostat z lidí to nejlepší (nejhorší)? Zkrátka to od nich čekejte


07:25 • 19. října 2017

Tagy: Behaviorální ekonomie, práce, vzdělání

„Ke štěstí potřebujete nezabývat se příliš těmi druhými,“ napsal ve svém Pádu filozof Albert Camus, přední představitel francouzského existencialismu. Naneštěstí, jak již kdysi rozpoznal Aristoteles, člověk je od přírody tvor společenský, a tak řada z nás toto příliš neumí. To, co si o nás ostatní myslí, nás pak může ovlivňovat mnohem více, než si myslíme.

V 60. letech minulého století provedli Robert Rosenthal a Lenore Jacobson experiment, který si kladl za cíl otestovat vliv očekávání, které mají učitelé o svých studentech a jejich výsledcích. Žákům jedné základní školy rozdali testy, přičemž učitelům řekli, že se jedná o test studijních předpokladů. Poté jim předali seznam žáků, kteří údajně dosáhli nejvyššího skóre.

Cukr nebo bič: Jak lépe motivovat zaměstnance?

Ve skutečnosti byl však seznam těchto údajně „nejlepších“ žáků vytvořen zcela náhodně. Když se však výzkumníci o osm měsíců později vrátili s tím samým testem (ve skutečnosti to byl IQ test), vyšlo najevo, že tito – původně náhodně vybraní žáci – dosáhli lepších výsledků, a mnozí se tak skutečně do skupiny nejlepších žáků zařadili. Učitelé, kteří se o oné skupině žáků domnívali, že patří k nejlepším, je patrně motivovali k tomu, aby se skutečně stali lepšími.

Psycholog z Harvardovy univerzity ve spolupráci s ředitelkou základní školy tak odhalili pozoruhodný jev, pro který se podle názvu jejich studie Pygmalion in the Classroom vžilo označení „Pygmalion efekt“. Ten v obecné rovině říká, že pozitivní očekávání vedou k pozitivním výsledkům. Ta se tedy stávají takříkajíc sebenaplňujícím proroctvím. Výzkumy například ukazují, že takto to funguje nejen u studentů, ale třeba i u zaměstnanců.

 

Co je však horší, je to, že Pygmalion efekt má také svého temného protějška. Z experimentu Claude M. Steele a Joshua Aronsona vyšlo najevo, že afroameričtí studenti, kteří byli před vyplňováním testu zaměřeného na kognitivní schopnosti konfrontováni se stereotypy ohledně relativně slabšího akademického výkonu Afroameričanů, dosáhli horších výsledků než ti, kterým tyto „informace“ sděleny nebyly.

Tento tzv. Golemův efekt tedy může výrazně zhoršovat vliv předsudků, a to nejen těch spojených s rasou, ale i třeba genderových stereotypů. Nejenže dívky mohou dosahovat horších výsledků v matematice pouze proto, že je jim vštěpováno, že holkám matematika nejde, ale předsudky působí i dalšími směry. Například studie, o které informoval server Slate.com, došla k následujícím výsledkům: pokud testy z matematiky opravovali učitelé, kteří znali jména studentů (a tím pádem i jejich pohlaví), chlapci dosáhli lepších výsledků než dívky. Když však testy známkovali učitelé, kteří neznali identitu studentů, dívky dosáhly lepších výsledků než chlapci.

Když jsou ceny rasistické a sexistické: Menšiny a ženy platí více

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.