Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Koruna report: Návrat do listopadu 2013, hranice 25,90 za euro padla

Graf dnešního vývoje kurzu koruny připomíná pohled do menší propasti. Domácí měna si připisuje další zisky, a to až pod hranici 25,90 za euro, kde se naposledy nacházela na začátku listopadu 2013, tedy těsně před zahájením kurzového závazku ČNB. Co korunu pohání k silnějším hodnotám?

Jen za tento týden si koruna připsala zisky o velikosti bezmála 0,5 %. Od svého „osvobození“, ke kterému došlo na začátku dubna, kdy ČNB ukončila svůj kurzový závazek, pak posílila o více než 4,3 %.

Mezi hlavní motory současné rally domácí měny lze zařadit tři hlavní fundamenty. Tím prvním je bezpochyby ČNB, která se vrhla na dráhu utahování své měnové politiky v podobě navyšování úrokových sazeb. První kolo tzv. úrokové normalizace proběhlo na začátku srpna a na to další se stále čeká. Podle posledních vyjádření bankovní rady ČNB je však možné říci, že druhé kolo navyšování je letos v podstatě již hotová věc.

ČNB nezvýšila sazby jen o fous. Nic prý nehoří, míní Rusnok

Dalším fundamentem vstupujícím do vývoje kurzu koruny, stejně tak i do rozhodování ČNB, je výkon české ekonomiky. Včerejší poslední revize domácího HDP za druhý kvartál potvrdila solidní výkon dosahující 4,7 % meziročně. Souběžně s tím byly zveřejněny sektorové účty, reflektující výkon jednotlivých segmentů ekonomiky, které ukázaly jednak expanzi investic (podnikových i vládních), stejně tak i pokračující boom spotřeby domácností.

„Poslední revize dat růstu hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí již výrazné překvapení nepřinesla. Hlavními tahouny české ekonomiky zůstávají na výdajové stránce spotřeba domácností a zahraniční obchod. Oživení po čtyřech čtvrtletích meziročních poklesů zažily i investice,“ okomentoval situaci ekonom skupiny Roklen Jaromír Gec.

Investicím podle Gece zřejmě napomohly i výzvy, kterým podnikatelský sektor momentálně čelí. „Přes silnou poptávku totiž výrazně narůstají mzdové náklady – meziročně o 9,4 %. Firmy v takových časech mohou sahat k technologicky náročnějším řešením s vyšším podílem kapitálu. Druhým faktorem motivujícím firmy investovat by pak mohlo být i (očekávané) posílení koruny, které (alespoň krátkodobě) zdraží české zboží na zahraničních trzích a znesnadní tak konkurenci prostřednictvím cen. I proto je v nejbližší době očekáváno oživení růstu tuzemské produktivity práce. Vyšší cena práce se projevila opět i na míře zisku nefinančních podniků, která meziročně poklesla o 2,9 p.b. na 49,6 %,“ konstatuje ekonom.

Růst příjmů a zřejmě i nízká obava ze ztráty zaměstnaní v důsledku velmi malé nezaměstnanosti a vysokého počtu volných pracovních míst zase pomáhá spotřebitelské důvěře i samotné spotřebě, pokračuje Gec. „A to do takové míry, že reálná spotřeba na obyvatele rostla meziročně rychleji než příjem. V důsledku toho jsme zaznamenali meziroční pokles míry úspor o 0,3 p.b. na 10,9 %,“ dodal.

V neposlední řadě k silnější domácí měně přispívá i nárůst výnosů korunových státních dluhopisů (součástí celkového nárůstu tržních sazeb). V jejich případě tento vývoj reflektuje především očekávání ohledně dalšího růstu sazeb, stejně tak k tomu přispívá i Ministerstvo financí ČR, které momentálně preferuje emise bondů s dlouhodobější splatností.

Vyšší sazby budou! Reaguje koruna i dluhopisy

Výsledek je takový, že se například výnos 2letého dluhopisu dostal během včerejška poprvé od června 2016 nad hranici 0 %. Dnes v tomto vývoji pokračuje, jeho high dosahuje 0,197 %, což je úroveň, které jsme byli svědky naposledy v srpnu 2014.

 Z hlediska dalšího vývoje má koruna nahráno k dalším ziskům. Odpovídá tomu nejen cesta, na kterou se vydala ČNB, ale rovněž i výkon české ekonomiky, který, alespoň jak se zdá, nebude v dalších měsících nikterak zpomalovat.

V rámci kurzu je sice další zvýšení sazeb o 25 bazických bodů již započítáno, o to větší překvapení by mohlo přijít tehdy, pokud by se bankovní rada ČNB rozhodla ke zrychlení procesu utahování měnové politiky, což by se týkalo především první poloviny roku 2018.

Rizika?

Existují samozřejmě i rizika. Jedním z nich je stále otevřená silná pozice spekulantů sázejících na další posílení kurzu, která stojí za nadále trvající překoupeností koruny. Odhad toho, kolik je na tento vývoj vsazeno, není lehké učinit. Podle guvernéra ČNB Rusnoka ale existují určité ukazatele, jako například úroveň korunových depozit nerezidentů či držení korunových státních dluhopisů v zahraničních rukou, ale i ty jsou stále pouze a jen indikativní.

Jako další je možné zmínit Evropskou centrální banku. Ta svou politikou zatím nahrává silnější koruně, a to díky úrokovému diferenciálu, který se bude, pokud ČNB přistoupí k dalšímu zvyšování sazeb, dále rozšiřovat. Pravdou sice je, že ECB již naznačila možnou rekalibraci své politiky, a to na podzim tohoto roku, nemělo by se však jednat o krok (pravděpodobně půjde o přehodnocení stávající podoby programu QE), který by měl být natolik výrazný, aby na koruně vůči euru vyvolal silný výprodej. ECB k možnému utažení bude pravděpodobně přistupovat velice opatrně, a to především vinou stále, dá se říci, ne zcela uspokojivému vývoji evropské inflace zaostávající za inflačním cílem.

Draghi: O změně politiky ECB rozhodneme zřejmě v říjnu

V rámci letošního vývoje kurzu je potřeba ještě zmínit konec roku, což je období, kdy investoři obvykle část své korunové expozice uzavírají.

 

Newsletter