Paradox z Monte Carla: Nepodlehněte hráčskému bludu


20:25 • 3. listopadu 2017

Tagy: riziko, Behaviorální ekonomie, hazard, obchodování, Akcie

Podle standardní ekonomické teorie platí, že pokud člověk čelí riziku, snaží se maximalizovat tzv. očekávaný užitek. Ten je přitom definován jako suma užitků všech situací, které mohou nastat, vážená jejich pravděpodobnostmi. Jakkoli elegantně však tato představa, a to zejména při dokreslení příslušnými matematickými rovnicemi, působí, ve skutečnosti má do reality značně daleko. Lidé často nejsou schopni ohodnotit a porovnat své užitky, natož pak správně posoudit jejich pravděpodobnosti.

V roce 1913 byli hráči rulety v kasínu v Monte Carlu svědky pozoruhodného jevu – šestadvacetkrát za sebou padla kulička do černého políčka. Jednalo se sice o extrémně neobvyklý výskyt, ten však neměl být o nic méně očekáván než kterákoliv jiná kombinace červených a černých políček ze 67 108 863 možných.

Co však bylo ještě zajímavější, byla reakce hráčů. Návštěvníci kasína následně začali zběsile sázet proti černé, jelikož byli přesvědčeni, že po dlouhé černé řadě musí „přirozeně“ následovat dlouhá červená řada – jinak by to znamenalo „nerovnováhu“ v náhodnosti kola. Samozřejmě tomu tak nebylo a hráči prodělali spousty peněz. Pro tento hráčský omyl se později vžilo označení gambler´s fallacy, což lze přeložit jako „omyl hazardního hráče“.

 

Podobná chyba v rozhodování je však vlastní nejen gamblerům, ale takřka všem, kteří se dostanou do konfrontace s posuzováním pravděpodobností. Jakmile se nějaká událost objeví v krátké době výrazně častěji, než je zvykem, máme tendenci předpokládat, že v blízké budoucnosti naopak nenastane, aby se situace zkrátka tak nějak přirozeně vyrovnala. Pokud jsou však jednotlivé výskyty na sobě nezávislé, pravděpodobnost zůstává stejná. Jinými slovy, sice je nepravděpodobné, že pokud pětkrát za sebou hodíte mincí, padne vám pětkrát orel, avšak pokud ano, v dalším hodu zůstává pravděpodobnost toho, že padne orel, stále 50 %.

Jak uvádí server Investopedia, tato „hráčská“ tendence má své důsledky i pro rozhodování na finančních trzích. Investory držící akcie, které v poslední době několikrát získaly na ceně, by to mohlo vést k jejich odprodání, jelikož další růst už je „nepravděpodobný“, a naopak investory se ztrátovými akciemi k držení pozic za každou cenu, jelikož dál už „pravděpodobně“ klesat nemohou. A i když zde není zcela splněn předpoklad na sobě nezávislých pozorování, jako při házení mincí, mějte na paměti, že vysoký výskyt v minulosti automaticky neznamená nízký výskyt v budoucnu a naopak. Jak dodává server, investoři by měli místo toho založit své rozhodnutí na fundamentální a / nebo na technické analýze, než určí, co se podle nich stane s trendem.

Home bias: Investoři jako hrdí nacionalisté

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.