Jak zlé by bylo oddělení Katalánska od Španělska (a EU)?


17:08 • 2. října 2017

Tagy: Evropská unie, Ekonomika, referendum, Španělsko

Nedělní referendum v Katalánsku a následné střety policie s voliči vyvolaly další otázky, co by se skutečně stalo, kdyby se této autonomní oblasti podařilo oddělit od Španělského království. Například podle expertky na tento region ze serveru CNBC Sofie Bosch by nastaly významné politické turbulence. Jaký by to ale mělo vliv na ekonomiky obou států?

Pokud by se jednomu ze sedmnácti autonomních regionů, Katalánsku, povedlo od zbytku Španělska oddělit, vymanilo by ho to ze společenství Evropské unie. Byl by to stejný případ, který hrozil před hlasováním o referendu samostatného Skotska. Podle mnohých expertů by ale oddělení mělo především závažný vliv na ekonomiky obou států.

„Katalánsko patří do světa, který se dívá do budoucnosti. Proto se bude prvního října rozhodovat o své vlastní budoucnosti,“ uvedl v září prezident regionu Katalánsko Carles Puigdemont. Jeho představa o ideálních volbách se ale nevyplnila. V neděli došlo ke střetu se španělskou policií a desítky volebních místností byly obsazeny právě policejními složkami. Uspořádáním referenda totiž tamní úřady otevřeně porušily rozhodnutí centrální autority z Madridu, která policii nařídila, aby hlasování o nezávislosti zabránila.

Kdo je a kdo není připraven na exit ECB?

Katalánsko je ze všech 17 španělských regionů tím nejvíce prosperujícím – stojí za 19 procenty španělské ekonomiky. Hlavním zdrojem příjmů je turismus, průmysl a export. Rozbroje a snaha o separaci nejsou v severovýchodním regionu ničím novým. První náznaky se objevily již v roce 1922, kdy bylo založeno politické hnutí Estat Català. Za vlády Francisca Franca ale byly tyto tendence potlačeny. Nová vlna boje o samostatnost je spojena především s ekonomickým útlumem po poslední finanční krizi a také po roce 2010, kdy ústavní soud snížil míru katalánské suverenity.

Ekonomické důsledky

Zavedení hranice mezi Španělskem a Katalánskem by vyústilo ve ztrátu pracovních míst, příjmů a celkového bohatství, a to pro všechny, jak pro Španěle, tak i Katalánce. Tyto ztráty by byly způsobeny vytvořením tržních překážek, finančními komplikacemi a náklady spojenými se založením nového samostatného státu,“ uvedl profesor ekonomie Alain Cuenca z Univerzity v Zaragoze.

Jak zpeněžit odpolední siestu? Španělé ví, jak na to

Podle serveru Business Insider by nový katalánský stát ale získal asi 16 miliard euro ročně na daních, jelikož by je už nemusel odvádět do Madridu. Tato částka by ve výsledku stála Španělsko dvě procenta HDP ročně. Současně by ale Katalánsko utrpělo ránu v podobě snížených příjmů z exportu. Důvodem je 35procentní vývoz na španělský trh, kde v současnosti nečelí žádným tržním překážkám, jako jsou například celní tarify.

Rozhodlo by vyjednávání o dluhu

Podle španělského ministra hospodářství Luise de Guindose by se mohla katalánská ekonomika smrsknout o 25 až 30 procent, stejně tak by hrozilo zvýšení nezaměstnanosti v regionu až na dvojnásobek. Všechny zmíněné problémy (či výhody) ale zastiňuje otázka dluhu. Vše by tedy stálo na po-separačním vyjednávání s Evropskou unií.

Španělský národní dluh činil ke konci roku 2016 999 miliard eur, přičemž Katalánsko tvoří jeho významnou část, a to 72,2 miliardy dolarů. Šest miliard eur z toho bylo vydáno v dlouhodobých dluhopisech, zbytek částky činí půjčky od několika různých institucí. Podle ekonoma Alaina Cuenca je ale nemožné předvídat, jak by se dluh rozdělil. Přitom právě tato otázka by byla tou nejdůležitější pro ekonomickou prosperitu nového státu.

Členství v Evropské unii? To těžko

Pokud by nový stát zůstal členem Evropské unie, tak by se obchodně v podstatě nic nezměnilo, uvedl profesor ekonomie Albert Banal-Estañol z univerzity Pompeu Fabra. Oddělený stát ale nemá automaticky nárok na členství v EU. Na to potřebuje jednohlasné rozhodnutí od všech členů, což znamená včetně Španělska a jejich diplomatických spojenců.

Zaměstnanci zemí eurozóny spojte se… a žádejte vyšší mzdy

Pokud by se nový stát k Evropské unii nepřipojil, znamenalo by to pro něj obrovské transakční náklady, jelikož 65,8 procenta exportů putuje právě do zemí EU. Jisté tedy je, že ekonomické výhody nepatří k těm, které by Katalánce přesvědčily k volbě pro samostatnost. Důvodem je a bude zejména národní identita, uvedl Cuenca.

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.