Vývoj kurzu koruny byl během tohoto týdne relativně klidný. To však trvalo jen do čtvrtečních odpoledních hodin, kdy byla zveřejněna slova člena bankovní rady ČNB Vojtěch Bendy. Jeho komentář byl dost jasný, díky čemuž mu právem patří první místo na pomyslné „bedně“ nejvíce jestřábích vyjádření představitelů ČNB z poslední doby.
Koruna se během většiny týdne „trmácela“ v poměrně úzkém pásmu 25,86 až 25,90 za euro. Až se čtvrtkem přišlo její zpevnění, a to k dosud nejsilnější hranici od konce kurzového závazku ČNB odpovídající 25,80 EURCZK.
Prvotní stav korunového trhu byl v tomto týdnu podpořen, vynecháme-li pondělí, kdy byla zveřejněna inflace za září, absencí klíčových dat. Stejně tak přispěl i klid na světových trzích a v neposlední řadě i určitá konsolidace domácích tržních sazeb, které se oproti minulému týdnu posunuly na o něco málo nižší úrovně. Poté ale přišel komentář Vojtěcha Bendy, který udal české měně zcela jasný směr.
Koruna? Letos (zatím) nejziskovější měnou regionu
„Je zjevné, že ekonomika už teď vykazuje určité známky přehřívání. Není to zatím tak fatální, aby se to hned výrazně přelévalo do inflace, ale můžeme tím pádem v klidu pokračovat se zvyšováním sazeb,“ řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny Benda. Na základě toho by dle bankéřova názoru českému hospodářství prospělo zvýšení hlavní úrokové sazby o 50 až 75 bazických bodů ještě letos. „Do konce roku by teoreticky mohlo dojít ještě k jednomu nebo dvěma zvýšením,“ dodal centrální bankéř.
Vzhledem k tomu, že tato slova byla zveřejněna až v pozdních odpoledních hodinách, nebyla reakce koruny nikterak silná. To se však změnilo během dnešního dne, kdy jsme byli svědky o něco výraznějšího zpevnění domácí měny vůči euru o necelých 0,2 % (bezmála 5 haléřů).
Ale zpět k samotnému komentáři. Srovnáme-li ho s předešlou rétorikou představitelů ČNB, bezesporu šlo o nejvíce jestřábí vyjádření za poslední dobu, a to před i po posledním zasedání bankovní rady. Právě na zářijovém setkání, kdy se sešla ona „sedmička“ centrálních bankéřů, bylo rozhodnuto o nezvýšení sazeb, ale jen velmi těsně v počtu čtyř proti třem, kde v rámci oné trojice byl vedle Mojmíra Hampla, Marka Mory i Vojtěch Benda.
Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 27. září 2017
Během tiskové konference tehdy sám guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že „převážil názor, a to velmi mírně, že nic nehoří“. „Nejsme v situaci, kdy by byl potřeba zásah, a proto by bylo lepší počkat na více informací, především v souvislosti s novou prognózou,“ řekl centrální bankéř. Souběžně s tím pak upozornil, že zvyšování sazeb je v tuto chvíli součástí procesu normalizace měnové politiky, který podle Rusnoka nemá nic společného s tím, že by ekonomika potřebovala jakékoliv ochlazení.
ČNB nezvýšila sazby jen o fous. Nic prý nehoří, míní Rusnok – Roklen24.cz https://t.co/niOootbj2w @roklen24 #ČNB #sazby #koruna pic.twitter.com/n0XnpnSlYX
— Roklen24.cz (@roklen24) 27. září 2017
A co je možné si ze včerejšího komentáře Vojtěcha Bendy odnést? První věcí je dojem, že některým představitelům ČNB začíná pointervenční vývoj koruny možná připadat jako „nedostatečný“. Tedy že domácí měna neposiluje tolik, kolik se původně čekalo (nutno vzít v potaz, že veřejnosti není známa „pracovní“ verze kurzu ČNB, kterou by bylo možno srovnat se skutečným vývojem CZK).*
Když trh neslyší, co by si ČNB přála
Jako na další bod Bendova komentáře se můžeme zaměřit na ono „zvýšení sazeb o 50 až 75 bazických bodů ještě letos“. V zápisu z posledního zasedání bankovní rady stálo: „Panovala shoda, že se současnou ekonomickou situací je konzistentní postupné zvyšování domácích úrokových sazeb.“ Za zmiňovaným postupným zvyšováním si většina trhu představuje posun o standardních 25 bazických bodů. Pokud bychom se tak drželi Bendovy představy letošního hiku (hiků) v rozmezí od 50 do 75 b.b., a to za předpokladu ještě dvou nadcházejících měnověpolitických zasedání (2. listopad a 21. prosinec), znamenalo by to minimálně zvýšení sazeb o 25 bodů jak v listopadu, tak i v prosinci, případně i možný, mnohem větší posun (je jedno, ve kterém měsíci) – například o 50 bazických bodů. Trh s tímto dosud spíše nepočítal, ale včerejší den už zasel první „spekulace“ (viz např. Twitter hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera).
V neposlední řadě se pak nabízí možnost toho, že ČNB chce korunový trh a jeho účastníky otestovat. Stále totiž platí, že jedním z rizik současné prognózy je překoupenost koruny, se kterou souvisí možnost oslabení kurzu v návaznosti na uzavírání korunových pozic finančních investorů v podmínkách chybějící protistrany. ČNB by tak skrze Bendův komentář a za předpokladu následného posílení, na které opravdu došlo, mohla chtít otestovat, jak moc se kurz posune a jak na to budou reagovat investoři (zda například nedojde na zmiňované vybírání zisků).
Pokud bychom tak chtěli celou situaci shrnout, vidíme, že reakce koruny proběhla, nešlo však o nikterak extrémní posun. To je dáno jednak tím, že v samotném kurzu je již zvýšení sazeb o standardních 25 bazických bodů částečně započítáno, stejně tak do hry mohla vstoupit konsolidace tržních sazeb z období před včerejším dnem (dnes již pozorujeme jejich opětovný nárůst). Zapomínat bychom ale neměli ani na nadcházející události, a to konkrétně na volby do poslanecké sněmovny, které se uskuteční příští týden. Někteří investoři, především ti zahraniční, kteří nemají českou politickou scénu natolik zmáknutou, mohou totiž s manipulací se svou korunovou pozicí raději posečkat až na samotný výsledek.
Ostatně, jak napsal komentátor agentury Bloomberg Benjamin Dow: „Korunoví býci se mohou chtít nejprve zamyslet nad možným pozdvižením, které by mohlo přijít po volbách, obzvláště pokud by se pravicová SPD stala čtvrtou nejsilnější stranou.“
*V tomto směru by se ale rovněž dalo namítnout, že kurz koruny centrální bance naopak nahrává. Díky tomu, že domácí měna neposiluje, jak původně ČNB čekala, má bankovní rada otevřený prostor k tomu, co je jejím hlavním cílem, a to je pokračování v procesu normalizace měnové politiky.
