Tikající bomba finančního systému? Čínské šedé bankovnictví


09:46 • 16. listopadu 2017

Tagy: Čína, Dluh, Banky, peníze, finanční krize

Tzv. šedé bankovnictví, tedy aktivity, které se tváří jako bankovní, avšak nepodléhají žádné příslušné regulaci, zažívá v posledních desetiletích velký boom. Za zhruba pětileté období těsně předtím, než ve Spojených státech v roce 2008 vypukla finanční krize, se objem těchto neregulovaných finančních aktivit téměř zdvojnásobil. V posledních letech však šedé bankovnictví nabývá na síle zejména v Číně, kde přilévá olej do ohně dalších problému tamního finančního systému.

Čínský bankovní systém čítá zhruba 650 % čínského HDP, což z něj dělá největší bankovní systém na světě. Aktiva tamních bankovních institucí nyní dosahují zhruba 70 bilionů dolarů. Jak však nedávno přiznala čínská centrální banka, více než polovinu – cca 37 bilionů dolarů – z toho tvoří neregulované finanční aktivity, které nenajdeme v rozvahách obchodních bank. Exponenciální rozvoj tohoto tzv. šedého bankovnictví od roku 2010 do roku 2016 ukazuje následující graf ze serveru Value Walk.

Čínská bublina prý nepraskne. Povede ale k většímu dluhu

Modré sloupečky na grafu značí oficiální aktiva čínského bankovního sektoru, ty žluté pak jdou na vrub šedému bankovnictví. Pod tento systém nebankovních aktivit, které nepodléhají regulaci, je možno zařadit operace hedgeových fondů, investičních fondů, fondů soukromého kapitálu, fondů peněžního trhu či neregulovaných poskytovatelů kvazibankovních služeb, jako jsou úvěry či hypotéky. Mohou tam spadat také některé pojišťovací služby.

I když v první polovině roku 2017 poprvé za posledních pět let aktivity čínského šedého bankovnictví relativně k HDP poklesly, rozsah těchto neregulovaných operací je stále dosti obrovský na to, aby mohl napáchat řadu škod. Bylo to totiž právě šedé bankovnictví, které bylo řadou odborníků viněno za to, že v nemalém rozsahu přispělo k rozpoutání finanční krize v roce 2008. 

Obávaný čínský dluh v grafech: Kde se skrývá problém?

Jak přitom ukazuje následující graf z Mauldin Economics, šedé bankovnictví není jediným problémem, který najdeme v čínském finančním systému. V posledních desetiletích sice čínská ekonomika zažívala expanzivní růst, částečně k tomu však docházelo díky tvorbě enormního množství dluhů.

V posledních letech rostly jak dluhy poskytované vládě, tak domácnostem, největší problém ovšem skýtá korporátní dluh. Problémem nejsou ani tak soukromé podniky jako ty státní, které se na celkovém korporátním dluhu podílí více než polovinou, avšak na tvorbě HDP se podílejí zhruba jednou pětinou. I to je důvodem, proč je k tvorbě jednotky čínského HDP potřeba vytvářet stále více jednotek dluhů. Když vezmeme v potaz ještě tamní realitní bublinu, čínský finanční systém tak v sobě skrývá hned několik tikajících bomb a není tedy nepravděpodobné, že země rudého draka se stane semeništěm příští finanční krize.

Čína? Dluhy, kam se podíváš...Soudruzi to ale vyřeší

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.