Cukr nebo bič: Jak lépe motivovat zaměstnance?


18:05 • 8. října 2017

Tagy: práce, trh práce, Mzdy, ekonomie, Behaviorální ekonomie

Ačkoliv standardní ekonomická teorie nahlíží na zaměstnance jako na jedno z tisíce zaměnitelných koleček v kolesu výrobního procesu, odborníci na lidské zdroje vědí, že aby ze sebe člověk vydal to nejlepší, je potřeba ho k tomu pořádně motivovat. Jak by však taková účinná motivace měla vypadat?

„Bolest a potěšení nás ovládají ve všem, co děláme, ve všem, co říkáme a ve všem, co si myslíme,“ začíná svůj článek na toto téma publikovaný na Harvard Business Review Tali Sharot, odbornice na kognitivní neurovědy z University College London, citací Jeremyho Benthama. A to, na co filozofický velikán 18. století přišel pouhou intuicí, nyní potvrzují moderní výzkumy za pomoci sofistikovaných metod.

Lipstick effect: Rtěnka jako recept na lepší schopnosti?

Limbický systém, který je důležitý pro emoce a motivaci, ovlivňuje celý zbytek našeho mozku a s ním i každý aspekt našeho bytí, včetně rozhodnutí, která činíme. Studie, kterou provedla newyorská státní nemocnice, se soustředila na to, jak má zdravotnický personál přimět k tomu, aby si před a po kontaktu s pacientem umýval a dezinfikoval ruce. I přesto, že bylo všem stále zdůrazňováno, jak je toto základní pravidlo důležité pro prevenci šíření nemocí, a přesto, že byli doktoři a sestřičky dokonce monitorováni kamerami (!), jej důsledně dodržovalo pouze zhruba 10 % personálu.

Když negativní motivace v podobě varování před epidemiemi nefungovala, rozhodlo se na to vedení nemocnice jít opačnou cestou. Vedle umývacích zařízení, kde byla předtím umístěna upozornění o následcích nedostatečné hygieny v nemocničních zařízeních, byla umístěna elektronická tabule, která každého, kdo si umyl ruce, odměnila zobrazením pozitivního nápisu „Good job!“ (Dobrá práce).

 

A světě div se, během čtyř týdnů si začalo poctivě umývat a dezinfikovat ruce 90 % zdravotnického personálu. Experiment byl zopakován i v dalších odděleních nemocnice a výsledky byly podobné. A vše jen díky takové zdánlivě bezvýznamné věci. Zdá se tedy, že pozitivní motivace funguje mnohem lépe než ta negativní.

A jak dokládá Sharot, k podobným závěrům dochází i další výzkumy. Studie například ukazují, že malé finanční odměny za cvičení nebo zdravé stravování jsou úspěšnější při snaze o změnu životního stylu než varování před obezitou a onemocněním. Okamžitá zpětná pozitivní vazba zkrátka nese okamžité pozitivní výsledky.

Toto zjištění je v souladu se závěry studie samotné Tali Sharot a jejích kolegů, kteří zjistili, že lidský mozek dekóduje pozitivní informace mnohem snadněji než ty negativní. Lze to vysvětlit lidem vlastním předsudkem přehnaného optimismu, který známe z behaviorální ekonomie, kvůli kterému mají lidé pocit, že zatímco pozitivní informace jsou pro ně relevantní, ty negativní už tolik ne.

Trh práce budoucnosti? Na jednu pozici na celý život zapomeňte

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.