Jak říká hypotéza efektivních trhů, finanční trhy odráží informace z reálné ekonomiky, a tak investoři, pokud chtějí alespoň odhadnout, co se bude dít, což je dost často podmínkou toho, aby dosáhli na své vytoužené zisky, musejí pečlivě sledovat, co se v ní děje. A nejen to; vývoj na finančních trzích často zásadně ovlivňují i politické události a koneckonců dost často i samotná očekávání investorů. Ta tak mohou být velmi dobrým vodítkem toho, co se bude dít.
A co by investory v příštích 12 měsících nejvíce překvapilo? To prozrazuje server Zero Hedge na základě průzkumu, který mezi svými klienty pravidelně provádí Bank of America. Z těch, kteří investují do dluhopisů a dalších aktiv v eurozóně, již druhý měsíc nejvíce uvedlo, že největší obavy jim dělá potenciální „kvantitativní selhání“, což odkazuje k tomu, že centrální banky pomalu ztrácejí kontrolu nad bublinami, které poslední roky pěstovaly především prostřednictvím kvantitativního uvolňování. V předchozích měsících je přitom nejvíce trápily úvěrové bubliny a populismus.
Od začátku roku nakoupily centrální banky aktiva za 2 biliony dolarů
Jak uvedl Barnaby Martin z Bank of America, velkým problémem zůstává kvantitativní selhání – myšlenka, že by se trhy mohly příští rok rozzuřit, protože tak velký objem QE vytvořil tak malou inflaci. „A podobný podíl (respondentů) se obává opaku – že přetrvávající uvolněná politika centrálních bank jednoduše nakonec srazí úvěrové bubliny dolů,“ citoval jej server Zero Hedge.
Investoři, kteří investují do kvalitních aktiv s vysokým ratingem, se kromě kvantitativního selhání bojí také úvěrových bublin, geopolitických konfliktů a rostoucích sazeb a s nimi i výnosů. Takřka nikdo se však neobává brexitu, populismu či nízké likvidity. Je ovšem potřeba dodat, že průzkum byl prováděn ještě před katalánským referendem, kde tamní obyvatelé – i když nelegálně – v drtivé většině jasně projevili vůli odtrhnout se od Španělska.
Jak zlé by bylo oddělení Katalánska od Španělska (a EU)?
Nicméně nejvíce informující část měsíčního průzkumu není to, co většina investorů vnímá jako největší riziko – protože černá labuť z definice nemůže být „předpovězena“ – ale spíše, jaké události by byly považovány za nejvíce a nejméně překvapivé během příštích 12 měsíců.
IG („investment-grade) investoři, kteří se orientují na dluhopisy s vysokým ohodnocením kvality a nízkým rizikem, by nejvíce překvapila vyšší inflace a velká změna úrokových sazeb, dále pak rozpad eurozóny a recese v Evropě. U HY („high-yeld) investorů, kteří hledají vysoké výnosy za cenu vyšších rizik, je podobný obrázek – ty by nejvíce překvapil rozpad eurozóny a vyšší inflace, dále pak recese v Evropě a velká změna úrokových sazeb. Nejméně překvapivým vývojem by naopak pro obě skupiny byla vyšší volatilita a eskalace úvěrové bubliny.
