Jak k tomu došlo, že se z Panamy stal ráj pro praní špinavých peněz a daňové úniky? Vyšetřovací výbor Evropského parlamentu přišel s odpovědí. Klíčovou roli v tom sehrály vlády členských států Evropské unie.
Před rokem a půl zaplavila media kauza Panama Papers, ve které se jednalo o interní dokumenty uniklé z panamské advokátní kanceláře, která pomáhala bohatým a mocným klientům z celého světa vyhýbat se placení daní a prát špinavé peníze.
Evropský parlament v reakci na to v červnu 2016 vytvořil speciální vyšetřovací výbor, který nyní předložil svou závěrečnou zprávu. Její závěr je pro mnohé evropské vlády poněkud nepříjemný. Podvody a vyhýbání se daním podle výboru umožnila především nedostatečná politická vůle v některých zemích EU. Nutnost souhlasu všech států EU při rozhodování o daňových otázkách přitom podle výboru bránila potřebným reformám.
Praxe bank: Doma ztráty, v daňových rájích miliardové zisky
„Po více než ročním důkladném vyšetřování jsou závěry jasné. Kdyby Evropská unie a její členské státy hrály aktivnější roli a byly v minulosti ostražitější, bylo by možné se takovým problémům vyhnout. Odhalili jsme taky řadu případů nesprávného úředního postupu a možných porušení pravidel EU,“ uvedl na svých webových stránkách český europoslanec Petr Ježek (ANO), který je zpravodajem výboru a spoluautorem závěrečné zprávy.
Zpráva podle něj obsahuje zjištění v oblastech nesouladu mezi praktikami odhalenými v panamských dokumentech a existujícími právními předpisy EU a doporučení obsahující návrhy možných zlepšení do budoucna. Vyšetřování podle Ježka „odhalilo mezery v současné evropské legislativě a chyby v její implementaci, zejm. v oblasti boje proti praní peněz a výměny daňových informací mezi členskými státy“.
Výbor ve zprávě zdůrazňuje, že ačkoli některé členské státy měly pádné důvody domnívat se, že dochází k daňovým únikům v jiných členských zemích prostřednictvím offshore struktur, tuto skutečnost jim nenahlásily.
Evropské vlády byly po desetiletí „spolupachateli“ těch, kdo prali špinavé peníze a vyhýbali se daním, nešetřil kritikou podle serveru Spiegel Online německý europoslanec za Zelené Sven Giegold. Členské země EU podle něj cíleně „učinily daňový dumping obchodním modelem pro firmy a majetné a tím značně poškozovaly jiné země EU“. Kritika prý přitom padá především na Lucembursko, Velkou Británii, Kypr a Maltu.
Malta: Daňový super ráj a velká černá díra EU – Roklen24.cz https://t.co/OB7591CGfh @roklen24 #Malta #taxes #evasion #taxevasion #economy pic.twitter.com/OlHoEn1auc
— Roklen24.cz (@roklen24) 25. května 2017
Vyšetřovací výbor jasně upozornil na to, že triky s daněmi a praní špinavých peněz je také evropský problém. „To musí mít své důsledky,“ řekl serveru také německý europoslanec Markus Ferber (CSU). Například Madeira podle něj provozuje evropskou daňovou oázu pod zástěrkou podpory ekonomiky. To nelze tolerovat, řekl Ferber.
O zprávě výboru a z něj plynoucích doporučení by měl v prosinci ještě hlasovat parlament jako celek. V návrhu doporučení zpravodajové vyzývají členské státy k větší spolupráci a správné implementaci evropské legislativy, posílení právních nástrojů s cílem obnovit důvěru veřejnosti a zajistit daňovou transparentnost. Evropská komise a členské státy EU mají zintenzivnit své úsilí a vyčlenit dostatečné finanční prostředky k posílení dohledu nad implementací a dodržováním práva tak, aby se předcházelo praní peněz, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem.
Velký podnikatelský návrat: Z rájů zpátky do ČR
Kauza panamských dokumentů se týkala více než 200 tisíc firem a lidí. Mezi nimi bylo i téměř 300 Čechů. Ze zemí EU bylo v dokumentech odhaleno nejvíce offshore firem z Velké Británie (17 973 firem), dále z Lucemburska a Kypru, ale také z Lotyšska, Irska, Španělska, Estonska a Malty.
Uniklé informace z kauzy Panama Papers měly dalekosáhlé následky pro politiky po celém světě. Například v dubnu odstoupil španělský ministr průmyslu Jose Manuel Soria poté, co se ukázalo, že měl vazby na offshore společnosti, které předtím popíral. K rezignaci byl donucen také islandský premiér Sigmundur David Gunnlaugsson, když vyšlo najevo, že měl ukryté obří sumy peněz na Panenských ostrovech. Pod palbu kritiky se dostal i bývalý britský premiér David Cameron kvůli offshorovému investičnímu fondu svého otce.
