(Účtenková) loterie: Proč byste (ne)měli hrát a vyhrát?


15:14 • 17. října 2017

Tagy: bohatství, peníze, neštěstí, loterie, Účtenková loterie, riziko

K 1. říjnu letošního roku spustilo Ministerstvo financí ČR tzv. účtenkovou loterii, která je nezbytným doplňkem k již dříve zavedené elektronické evidenci tržeb (EET). V té se každá účtenka, kterou po zaplacení dostanete v obchodě, stává tiketem, který vám dává šanci získat až milion korun. Proč byste se snad raději ani neměli snažit vyhrát?

Vzhledem k zavedení EET jsou prodejci povinni vydávat zákazníkům bez vyzvání účtenky, které dokládají, že tržba byla evidována v příslušném systému. Těmi, kdo je mají kontrolovat, jestli takto skutečně činí, mají být samotní zákazníci. K braní účtenek je má motivovat právě ona účtenková loterie, díky které se každá účtenka stává potenciálně výherním tiketem. Každý měsíc můžete vyhrát třeba stovku, pár tisíc, automobil za pár set tisíc, anebo hlavní výhru v podobě milionu korun. Tak proč se tedy nezapojit?

Na lidi, kteří si oblíbili sázení ve sportce, se často pohlíží jako na pomatence, kteří pouze plýtvají časem a penězi. Vždyť každý racionálně uvažující člověk musí tušit, že pravděpodobnost výhry je pro jednotlivce natolik mizivá, že na sázení téměř jistě nezbohatnete, ba naopak ještě vyhodíte spoustu peněz za tikety. Jasně, někdo vyhrát musí (pokud nejde o podvod), ale proč byste to měli být zrovna vy?

Ekonomie a riziko. Proč se pojišťujeme a zároveň sázíme?

Řečeno exaktněji, sázení ve sportce vám standardně nenabízí ani tzv. spravedlivou hru, ve které se očekávaná výhra (hodnota výhry násobená její pravděpodobností) rovná jejím nákladům, tedy ceně příslušného tiketu. To je logické již z toho, že z peněz, které lidé utratí za sázky, musí příslušná společnost kromě výher zaplatit také provozní náklady, reklamu a samozřejmě ji musí zbýt nějaký zisk. Pokud se tedy rozhodnete si vsadit, je pro vás očekávaným výsledkem takřka vždy ztráta.

Účtenková loterie je však jiný případ. Zde je pro vás hrací tiket jakýmsi bonusem ke každému nákupu, za který nic nezaplatíte (respektive jste si za možnost hrát zaplatili již prostřednictvím daní, ale důležité je, že o tom nerozhodujete). Nicméně náklady nejsou jenom peníze, náklady jsou také čas – zaregistrování jedné účtenky vás bude stát zhruba minutu či dvě minuty vašeho života. A pokud byste to měli dělat s každou – což někteří zajisté činí – nemusí už jít o zanedbatelné množství času. Takže i když se hra z pohledu účastníka zdá být „zadarmo“, vlastně se mu nemusí vůbec vyplatit. A pokud bychom tyto časové náklady sečetli za všechny účastníky „účtenkovky“, patrně bychom zjistili, že významně převyšují hodnotu výher.

 

Ba co víc, psychologické výzkumy ukazují, že výhra v loterii vás v dlouhodobém horizontu neučiní tak šťastnými, jak by se mohlo na první pohled zdát. Lze citovat například klasickou studii z roku 1978, ve které se trio výzkumníků na Northwestern University a University of Massachusetts pokusilo zjistit, jak na lidské štěstí působí právě výhra v loterii. Vedli rozhovory se třemi skupinami lidí – s lidmi, kteří vyhráli v loterii, s obětmi nehod, které utrpěly trvalé následky, a dále pak s kontrolní skupinou „obyčejných“ lidí.

Pokud měli účastníci zhodnotit úroveň své každodenní spokojenosti na škále od jedné do pěti, celkový průměr byl 3,33. Vítězové loterie průměrně udávali hodnotu 4, oběti pak hodnotu 2,96. Kontrolní skupina však udávala v průměru hodnotu 3,82, což není tak daleko od skupiny loterijních vítězů. Co je ovšem zajímavější, pokud byli účastníci vyzvání k hodnocení potěšení, které jim přináší konkrétní radosti každodenního života (povídání si s přáteli, dobrá snídaně, sledování televize, obdržení komplimentu...), ti, kteří vyhráli v loterii, hlásili vůbec nejnižší hodnoty – dokonce nižší než ty, které uváděli oběti nehod.

Jak uvádí server Business Insider, v roce 2008 podobný experiment zrealizovala skupina holandských vědců, avšak došla k velmi podobným výsledkům. Jako tedy nejsou oběti nehod tak nešťastné, jak bychom si mohli myslet, vítězové loterií nejsou zase až tak šťastní. Jak server Nymag.com cituje autory studie z roku 1978:

„Pokud jsou všechny věci posuzovány podle rozsahu, v jakém se odchylují od výchozího stavu minulých zkušeností, postupně dokonce i ty nejvíce pozitivní události přestanou mít dopad, neboť se samy začlení do nové základní linie, podle které jsou posuzovány další události. Protože vítězové loterie si zvyknou na potěšení, které jim umožnilo nové bohatství, jsou tato potěšení považována za méně intenzivní a nepřispívají tak již příliš k jejich celkové úrovni štěstí.“ 

Ekonomie štěstí: Proč šťastní lidé vydělávají více (nikoli naopak)

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.