Další „Nobelovka“ pro behavioralisty: Letos oceněn Richard Thaler


15:16 • 9. října 2017

Tagy: ekonomie, Behaviorální ekonomie

Poté, co v roce 2002 obdrželi Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy Daniel Kahneman a Vernon Smith, míří další „Nobelova cena za ekonomii“ do řad představitelů behaviorální ekonomie. Tento rok ji získal Richard Thaler, a to za přínos v oblasti integrace poznatků psychologie do ekonomické vědy. Informoval o tom server The Hindu.

Behaviorální ekonomie, stále ještě relativně nový, avšak progresivně se rozvíjející ekonomický směr, se snaží propojit poznatky ekonomie a dalších příbuzných sociálních věd, jako je především psychologie a sociologie. Jedná se o zastřešující pojem pro přístupy, které se pokouší rozšířit standardní ekonomický rámec o relevantní aspekty lidského chování, které v tradičních ekonomických teoriích nejsou obsaženy. To by mělo vést k posílení realismu psychologických východisek jinak velmi formalizované ekonomické teorie.

U jejího zrodu v 60. letech minulého století stáli Daniel Kahneman a Amos Tversky, kteří zjistili, že lidé se při rozhodování řídí různými mentálními zkratkami a intuitivními postupy. K dalším slavným představitelům patří Dan Ariely či právě Richard Thaler, americký ekonom z Chicagské univerzity, který je spolu s Cassem Sunsteinem známý jako autor tzv. teorie „nudge“ („pošťouchnutí“), kterou představili ve stejnojmenné knize. Blízko k behaviorální ekonomii mají také další nositelé Nobelovy ceny za ekonomii, a to především Robert Shiller a George Akerlof.

Thaler: Zrušme hotovost, poctivci se nemají čeho bát

Podle zástupců behaviorální ekonomie lidé ne vždy maximalizují užitek (skutečný nebo očekávaný) a v mnoha situacích se zdaleka nechovají tak, jak implikuje tradiční teorie. Ve skutečnosti trpí mnoha různými „biasy“ (behaviorálními předsudky), které mohou způsobit, že se rozhodují neracionálně a v rozporu se svými vlastními zájmy. Záměrem konceptu nudge je pak nastavit podmínky rozhodování tak, aby se lidé rozhodli „správně“ (začali spořit, přestali kouřit, zdravě jedli a cvičili či cokoliv jiného), avšak aby se tak rozhodli sami a dobrovolně.

Thaler tedy tak razí přístup „pošťouchnout“ lidi k dobrému rozhodnutí, avšak zároveň neomezovat jejich svobodnou volbu. Dále pak napsal řadu článků a knih například na témata z oblasti behaviorálních financí (Quasi-rational Economics či The Winner‘s Curse). Jeho nejnovějším počinem je pak kniha Misbehaving: The Making of Behavioral Economics z roku 2015, která u nás letos vyšla pod názvem „Neočekávané chování: Podivuhodný příběh behaviorální ekonomie“.

„Nobelova cena za ekonomii“ nepatří mezi původní Nobelovy ceny, které v závěti uvedl vynálezce Alfred Nobel, a uděluje se jakožto Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy od roku 1968. Novopečený držitel ceny obdrží finanční odměnu ve výši devíti milionů švédských korun (asi 24 milionů českých korun) a čeká ho slavnostní ceremoniál, který proběhne v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.