Koruna si vůči euru během tohoto týdne připsala zisky o velikosti přes 0,5 %, díky čemuž se stala třetí nejziskovější měnou regionu EMEA (Evropa, Střední východ, Afrika). V rámci celého letošního roku je pak v tom samém žebříčku, a to se značným náskokem, jasným vítězem. Co ji táhne kupředu?
Během uplynulého týdne jsme byli svědky posunu kurzu koruny z hranice 26,00 za euro až na 25,78 EURCZK, což je dosud nejsilnější úroveň od konce kurzového závazku České národní banky.
V rámci srovnání vývoje kurzu měn oblasti EMEA vůči euru patří koruně za letošní rok jasné prvenství odpovídající zpevnění o velikosti více než 4 %. Ihned za ní, s odstupem více než dvou procentních bodů, se pak nachází polský zlotý.
ING předvídá: ČNB zvýší do poloviny r. 2018 sazby ještě třikrát
Za tímto výsledkem stojí jednak výkon české ekonomiky a samozřejmě také politika České národní banky, která se vrhla na dráhu utahování, a to nejprve ukončením kurzového závazku, po kterém následovalo první kolo tzv. úrokové normalizace.
A právě začátek procesu návratu úrokových sazeb nad hranici tzv. technické nuly se stal hlavním hnacím motorem korunových zisků z posledních měsíců. Poté, co bankovní rada ČNB letos v srpnu, poprvé za necelých deset let, zvýšila své úrokové sazby, se situace vyvinula tak, že dalšímu pokračování procesu normalizace v podstatě (za momentálních podmínek) nic nebrání.
To potvrdilo nejen poslední zasedání ČNB, ale i jeho dnes zveřejněný zápis. V dokumentu je jasně uvedeno, že srpnové zvýšení úrokových sazeb bylo z pohledu cenové i finanční stability hodnoceno jako správné vykročení na cestě k normalizaci měnové politiky. Během diskuze pak prý „panovala shoda, že se současnou ekonomickou situací je konzistentní postupné zvyšování domácích úrokových sazeb, a to jak z pohledu cenové, tak i finanční stability“.
ČNB nezvýšila sazby jen o fous. Nic prý nehoří, míní Rusnok
Na vyšší úroky však na zářijového zasedání nedošlo, byť bylo hlasování těsné. Pro zvýšení dle zápisu hlasovali členové rady Hampl, Benda, Mora, proti byl naopak Rusnok, Tomšík, Dědek a Nidetzký. Už jen vzhledem k tomu, že „většina členů bankovní rady považovala za vhodné mít před rozhodnutím o dalším zvýšení úrokových sazeb k dispozici novou prognózu“, můžeme tzv. úrokový „hike“ čekat pravděpodobně v listopadu.
Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 27. září 2017
A přesně na tento scénář začínají reagovat tržní úrokové sazby. V dubnu, tedy po ukončení kurzového závazku, se z letargie probudila mezibankovní sazba PRIBOR, u které k největšímu posunu došlo na začátku srpna se zvýšením 2T repo sazby o 20 bazických bodů na 0,25 %, stejně tak se pohnuly i depozitní sazby.
To ale není vše. Tržní sazby zaznamenaly silný růst především minulý měsíc. To je patrné například na státních dluhopisech denominovaných v korunách, jejichž výnosy intenzivně rostou od poloviny září (na grafu tenor od 2 do 5 let).
Vyšší sazby budou! Reaguje koruna i dluhopisy
Pozadu nezůstávají ani CZK FRA (forward rate agreement), kde byl největší posun zaznamenán u instrumentu CZK FRA 1MX4M, reakce CZK FRA 3MX6M byla o něco menší.
Stejně tak rostou i sazby implikované forwardy (viz graf níže) a v neposlední řadě kontrakty IRS a basis swapy.
Suma sumárum, sentiment je nastaven tak, že stav české ekonomiky nahrává pokračování utahování měnové politiky ČNB, se kterým by měla koruna dále posilovat. To ostatně potvrdil i odhad agentury Reuters, který vzešel z šetření mezi analytiky a ekonomy. Podle nich by domácí měna v průběhu dalších 12 měsíců měla zpevňovat, a to až k hranici 25,50 za euro, což ve svém očekávání má i agentura Bloomberg.
