Krach přijde, ale možná až později. Vsadíte si?


09:49 • 26. října 2017

Tagy: americké akcie, Akcie, investice, finanční krize, Krach

Již měsíce, možná roky, ohlašují někteří uznávaní experti blížící se velký krach. Na akciových trzích přesto stále vládne dobrá nálada. Akciové indexy, jako je americký Dow Jones, Nasdaq či německý DAX, se obchodují na svých rekordních maximech. Je to jen předehra pro velký krach?

Statistika prorokům věštícím blížící se krach zrovna do karet nehraje. Z vědeckých studií o dlouhodobé výkonnosti trhů, které u britských akcií sahají až do druhé poloviny 17. století, vyplývá, že po celou dobu existence akciových burz se tyto trhy časově vzato pohybují podstatně déle směrem vzhůru než směrem dolů, uvádí německý server WirtschaftsWoche. Důvodem je postupný pokračující rozvoj fundamentálního základu burz, tedy všeobecné ekonomiky a podnikání. Existují sice propady, ale dominantní trend ukazuje směrem vzhůru.

Za osm týdnů korekce, do dvou let krach

Dnešní proroci krachů se se svými nenaplněnými věštbami stávají oblíbeným terčem posměchu. Současné prostředí, ve kterém se akciové trhy nachází, totiž vůbec nevypadá špatně. Světová ekonomika roste nejrychlejším tempem od finanční krize, firmy se těší z vysokých zisků, úroky jsou nízké.

Zhruba dvouprocentní růst, kterého jsme v současné době svědky u mnoha rozvinutých trhů, je pro ně ideální. Nebezpečné to začíná být až u 3-4 %. Takový růst bývá dlouhodobě těžko udržitelný a vzniká tak potenciál pro zklamání. Navíc existuje riziko, že se pak vymknou kontrole důležité cílové veličiny jako mzdy či ceny.

Marc Faber: Ještě možná jednou vzhůru a pak... zachraň se, kdo můžeš!

Při mírném růstu zůstává nízká rovněž úroveň úrokových sazeb. Dluhopisové výnosy by se sice měly podle klasického scénáře pomalu zvedat, ale pevná ruka centrálních bank je drží při zemi. A nejsou patrné žádné skutečné signály, že by na tomto kurzu Fed či ECB chtěly něco zásadním způsobem měnit.

Sedm krachů za 35 let

V uplynulých 35 letech, tedy od roku 1982, kdy započala velká růstová fáze, došlo na burzách sedmkrát ke krachu nebo ke krachu podobnému sesuvu. Výprodeje v roce 1987, výplach po útoku  Saddáma Husseina na Kuvajt v roce 1990, asijská krize a ruský finanční kolaps v letech 1997/1998, krach po teroristickém útoku na World Trade Center v září 2001, prasknutí internetové bubliny v roce 2003, finanční krize v roce 2008 a  propad v roce 2011, vyvolaný obavami o vývoj globální ekonomiky.

Numericky vzato tak dochází k propadu každých pět let. Vzhledem k tomu, že k tomu poslednímu došlo v roce 2011, už by tedy bylo dávno na čase.

Říjen ve znamení krachů: Vydělejte na strategii alá Halloween

Z čistého nebe však dosud žádný krach nepřišel. V roce 1987 došlo po mnohaměsíčním nárůstu k přehřátí trhů, jimž ještě zavařily nové počítačové programy, které při pádu akcií automaticky spouštěly nákup futures. V roce 1998 došlo k obrovským zklamáním v případě rychle se rozvíjejících zemí, k tomu se přidaly problémy velkých hedžových fondů. V roce 2003 se rozplynula euforie kolem roky oslavovaných high tech firem. V roce 2008 zase vyplul na povrch obrovský počet poskytnutých nedobytných hypoték, v roce 2011 obcházelo svět strašidlo pádu Číny a v letech 1990 a 2001 reagovaly finanční trhy na externí šoky.

Jistě by se i v současné situaci daly najít srovnatelné důvody a spouštěče, například hrozící jaderný útok v konfliktu se Severní Koreou či bankrot nějaké finanční společnosti, která s sebou do propasti strhne řadu věřitelů.

Ohlásí se krach s předstihem?

Podle serveru WirtschaftsWoche může investorům při snaze zhodnotit současnou situaci pomoci také jedna skutečnost, která předznamenala téměř každý uplynulý krach, a sice určitá rozkolísanost trhů. V minulosti totiž téměř pokaždé, než se trhy zhroutily, byly trhy již několik měsíců předtím jako na houpačce. Zejména velké fáze propadů 2001 až 2003 a 2008/2009 se ohlásily dopředu předchozím kolísáním cen. Totéž platí pro krach všech krachů, propad z roku 1929. Tehdy se trhy pohybovaly jako na houpačce od srpna, v září oslabily a koncem října došlo k velkému výprodeji.

Padající trhy? Osm pravidel, jak odhadnout dno a chytit býka

Při pohledu na vývoj trhů v průběhu letošního září je patrné, že tomu bylo přesně naopak. Oproti často obvyklému podzimnímu negativnímu vývoji akciové trhy po celém světě posilovaly více, než se povětšinou čekalo. Dow Jones, Nasdaq, ale i třeba německý DAX se pohybují na svých historických maximech. Že by se tento vývoj ze dne na den přerušil a přešel v krach, je podle serveru WirtschaftsWoche vysloveně nepravděpodobné.

Investoři mají plně zainvestováno

Na druhou stranu, jistá obezřetnost je na místě. Podle serveru Manager Magazin není sice vyloučené, že se předpovědi krachu budou ještě pár let opakovat bez jakéhokoli naplnění, nicméně existuje mnoho důvodů, proč věřit tomu, že se současný boom na trzích nachází ve své konečné fázi.

Jedním z varovných signálů může být poměr akcií k hotovosti v portfoliích investorů, kterých se dotazovala American Association of Individual Investors (AAII). Tak vysoká jako dnes nebyla hodnota tohoto ukazatele v 90 procentech měsíců v posledních 30 letech. Znamená to, že investoři jsou v současné době téměř plně zainvestovaní. A to platí podle serveru i u institucionálních investorů – ti jsou podle investiční banky Goldman Sachs tak pozitivně naladěni jako naposledy před deseti lety.

Sázky na další pokles indikátoru strachu

Dalším indikátorem nervozity na trzích je volatilita. Index VIX je již měsíce na rekordních minimech, tedy v naprostém protikladu k ukazatelům globálních rizik, které v posledních letech zaznamenaly výrazný nárůst. A zatímco volatilita v posledních letech klesala, přibývalo sázek na její další pokles. Podle serveru ještě nikdy v historii nebylo méně „net-shorts“ na VIX jako dnes, přičemž řada z nich je  navíc ještě na úvěr. To nepříjemně připomíná pojištění proti nesplácení úvěrů prodávaných před finanční krizí. Dokud jde všechno dobře, dá se na tom dobře vydělat. Jakmile se nálada obrátí, dojde k prodejní panice s odpovídajícími výkyvy kurzů, které dolehnou na trhy.

Lze tedy říci, že investoři s obrovským nasazením spekulují na to, že budou burzy nadále růst a volatilita klesat.

Alarmující nadhodnocení

Řada ukazatelů vývoje trhů přitom ukazuje na to, v jak značné míře je Wall Street, se kterou finanční svět stojí a padá, nadhodnocená. Toto ohodnocení ještě sice nedosahuje úrovní z doby historicky nejvyššího nadhodnocení v roce 2000, přesahuje však již hodnoty z let 1929 a 2007. Není proto divu, že uznávaní value investoři, kteří při nákupu sledují hlavně cenu, prohlašují, že by se burza musela propadnout o polovinu, aby byla opět pro nákupy zajímavá.

Pokřivené zisky a nebezpečné zadlužení

Rekordní zisky firem jsou podle serveru Manager Magazin pokřivené. Stojí v protikladu ke mzdám, které jsou na nejnižší úrovni za několik desetiletí. Podle serveru je tedy jen otázkou času, než dojde k nějaké politické reakci.

Firmy, hlavně v USA, se v posledních letech navíc silně zadlužily, především kvůli financování zpětných odkupů akcií a akvizic. Od roku 2009 vzrostlo zadlužení firem obsažených v indexu Russell 2000 téměř pětinásobně. Firmy s ratingem AAA již téměř neexistují, podíl firem s ratingem na úrovni CCC a horším výrazně vzrostl.

Tři úvěrové bubliny a Minsky moment na spadnutí

Firmy využívají pákový efekt, který vzhledem k nízkým úrokům vede k růstu zisků na akcii. Studie ukazují, že po očištění o tento efekt je výnosnost amerických firem na nižší evropské úrovni. Pokud sazby vzrostou, povede to ke značnému tlaku na zisky a v souvislosti s vyšším výnosem dluhopisů k dvojnásobnému tlaku na akcie. Podle serveru se zhoršila i kvalita vykazovaných zisků u evropských firem.

Pokud budou centrální banky zvyšovat sazby, ani ne tak proto, že by na tom reálná ekonomika byla dobře, ale proto, aby měly munici pro případ další krize, mohlo by se to pro burzy a zadluženou světovou ekonomiku stát smrtícím. Deset z posledních 13 fází, ve kterých Fed zvyšoval sazby, vedlo k recesi, ve třech případech došlo ke krizi v rychle se rozvíjejících zemích. Podle serveru by tentokrát mohlo dojít k obojímu, vzhledem k tomu, že experti již dlouho varují před vysokým dolarovým zadlužením těchto zemí.

Tančit, dokud hraje hudba

Nemálo investorů je si sice těchto rizik vědomo, ale přitom se chová podle výroku CEO Citigroup Chucka Prince, který krátce před finanční krizí prohlásil, že „je třeba tančit, dokud hraje hudba“. Proto neztrácí čas výběrem jednotlivých akcií nebo neplatí vysoké poplatky za aktivně řízené akciové fondy. Peníze místo toho tečou do na burze obchodovaných indexových fondů (ETF) v očekávání, že se jich budou moci rychle a bez problémů zase zbavit. Tyto investice jsou na trzích stále významnější. V průměru je 17 % akcií S&P 500 držena v těchto tzv. pasivních fondech.

Prodejci těchto produktů slibují možnost nakládat s nimi jakkoli a kdykoli. To však činily i americké fondy peněžního trhu, než došlo v důsledku finanční krize k nemyslitelnému. Najednou nebyly investice tak likvidní, jak se myslelo, a vyplácení se protahovalo. Panika se tím jen zvyšuje a podle serveru je dokonce možné, že jen z tohoto důvodu by v podstatě normální  korektura mohla přerůst v krach. Indexové fondy jsou z definice plně zainvestované. Pokud mezi investory propukne panika, projeví se to na trhu přímo.

Dluhy kam oko dohlédne

A nejen firmy jsou dnes zadluženější než kdy dřív. Také investoři stále více spekulují na úvěr a  obchody na marži v současné době dosahují rekordních hodnot.

To je důsledek politiky levných peněz. Firmy, jejichž akcie pumpuje vzhůru finanční inženýrství namísto skutečného zlepšování, a investoři, kteří tyto akcie poptávají na stále se rozrůstající dluh. Jenže co funguje směrem vzhůru, urychlí také cestu směrem dolů.

Opilá eurozóna

Navíc je potřeba mít na zřeteli, že problémy, které vedly k finanční krizi, stále nejsou vyřešeny. Zadlužení je v celosvětovém měřítku na mnohem vyšší úrovni než v roce 2007 – v absolutní hodnotě, tak i v poměru k BIP. Eurozóna se zdaleka ještě neuzdravila a zotavení, ze kterého se těší, je jen důsledkem ještě agresívnější politiky, než jakou přinesla už krize z roku 2009. Řešit krizi, vyvolanou přílišným zadlužením, dalšími dluhy, je jako další drink. Na chvíli se cítíte lépe, kocovina však bude ještě horší, podotýká server.

Záleží vůbec na tom, za kolik dnes nakoupíme?

Než se v roce 2007 Wall Street propadla v důsledku finanční krize do ztrát, dosáhla 9.října svého tehdejšího maxima. Investoři, kteří k tomu okamžiku ještě na trh nastoupili a vytrvali, mohli své peníze do dneška více než zdvojnásobit. Záleží tedy na tom, jak drahý je dnes trh? Podle serveru Manager Magazin určitě ano. Posledních deset let bylo totiž výjimkou potvrzující pravidlo, že rozhodujícím faktorem budoucích výnosů investice na akciovém trhu je ohodnocení v okamžiku nákupu. Při pohledu na všechny ostatní dekády lze vyvodit, že při současné úrovni zhodnocení lze v následujících deseti letech očekávat jen lehce pozitivní (pokud vůbec nějaký) výnos.

Na tom nemění nic ani současná dynamika zisků. Všichni analytici sice očekávají výbornou výsledkovou sezónu, zejména na Wall Street, to by však spíše mohlo být posledním „hurá“. Dalších deset let rostoucího ocenění i ziskových marží (na vrub nízkých mezd) podle serveru odporuje veškerým zkušenostem z minulosti.

Vsadit, či nevsadit?

I bez krachu jsou ve světě, ve kterém většina aktiv vysoce oceněna, možné jen nepatrné výnosy. To vyvolává otázku, zda je vzhledem k omezeným možnostem a výraznému riziku vůbec radno se ještě na trhu účastnit, nebo zda raději nehodit flintu do žita a utéct do hotovosti…

Pravdou je, že naposled, kdy byly americké akcie v celkovém hodnocení ukazatelů oceněné tak vysoko, šlo o rok 1997. Kdo tehdy vystoupil, rozeznal chybné ohodnocení sice správně, ale propásl další dva a půl roku růstu s 60% ziskem. To, že za dvacet let dojde dvakrát k historické bublině, je nepravděpodobné, ale nikoli vyloučené. A každý investor se musí rozhodnout sám, zda si na to chce vsadit…

Sázka na příští bankovní krizi

RSS

Vystudovala obor Mezinárodní politika a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvovala mezinárodní interdisciplinární studijní program Comparative East-West-Studies se zaměřením na politologii na Universitě Regensburg. V průběhu studia absolvovala mj. stáž v Německém Spolkovém sněmu. Pracovala jako zpravodaj ekonomické redakce ČTK, působila jako content manager ve společnosti Patria Online, kde vedla zpravodajský tým, a pracovala také jako mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.