Dne 19. října 1987, který se do historie zapsal jako tzv. „černé pondělí“, došlo k jednomu z nejhorších burzovních krachů v moderní historii. Index Dow Jones Industrial Average se během jediného dne zhroutil o více než 500 bodů, a to vinou mohutné vlny výprodejů. A to byl také moment, kdy se v celé své kráse ukázalo, co mohou na burzách způsobit počítače.
Ono „černé pondělí“ přirozeně čerpalo svou sílu z řady věcí, které se v 80. letech odehrávaly v reálné ekonomice, zejména pak v ekonomice Spojených států. Ta za vlády Ronalda Reagana, který se snažil pozvednout aférou Watergate a válkou ve Vietnamu pošramocené americké sebevědomí nižšími daněmi, reformou sociálních programů a zbrojením v rámci programu „Hvězdných válek“, zažívala nebývalý hospodářský rozkvět. Tato euforie se pak pochopitelně přenesla i na Wall Street, kde se postupně začal rodit akciový boom.
Iracionální exuberance: Deset katalyzátorů šílených trhů
Stinnou stránkou Reaganova hospodářského zázraku však bylo to, že současné snížení daní a enormní zvýšení výdajů na zbrojení mělo nevyhnutelné důsledky v podobě ohromných rozpočtových deficitů. Silný americký dolar, k čemuž značně přispívala jeho role jakožto světové rezervní měny, zase prohluboval deficit obchodní bilance. Spojené státy tak trpěly tzv. twin deficitem. A jelikož tento dvojí deficit vyvolával tlak na znehodnocení dolaru, americká centrální banka se rozhodla zvýšit úrokové sazby. K tomu došlo v srpnu 1987 a americké burzy rázem začaly jít dolů – do října se Dow Jones propadl o 475 bodů. K tomu, že byl propad tak výrazný, přispěl zejména obrovský počet obchodů, který byl umožněn zavedením elektronického obchodování.
V říjnu pak došlo k dalšímu zvýšení úrokových sazeb a na Wall Street zavládla panika. A tehdy zde také počítače poprvé ukázaly svou sílu. Elektronické obchodování, které bylo nedávno zavedeno, totiž umožňovalo automatický prodej obrovského objemu akcií, a to pomocí příkazu „stop loss“, který měl sloužit k omezování ztrát investorů. Když kurz poklesl pod určitý limit, automaticky byl iniciován příkaz k prodeji. Tím se na padající burze spustila vlna prodejů, která nebrala konce, a počítače, které nebyly připravené na takové množství transakcí, se zavařily a ukazovaly i chybné údaje.
Třicet let poté aneb jak se ochránit před dalším Černým pondělím – Roklen24.cz https://t.co/Df95Vti3xd @roklen24 #wallstreet #akcie pic.twitter.com/mQ8ZRzCMAS
— Roklen24.cz (@roklen24) 19. října 2017
Lavinou prodejů byly ceny akcií – a spolu s nimi také index Dow Jones – tlačeny dolů bleskovou rychlostí. To přirozeně spouštělo další a další kola prodejů. Během „černého pondělí“ se tak počet transakcí zvýšil na zhruba trojnásobek běžného obchodního dne a Dow Jones za jediný den ztratil 508 bodů, což představovalo propad téměř o 23 %. Kvantitativní nástroj, který měl zajistit portfolio a ochránit investory před ztrátami, tak vytvořil jedovatou zpětnovazebnou smyčku, která majitele akcií připravila o téměř 500 miliard dolarů.
Automatické obchodování od roku 1987 prodělalo velké změny, avšak jeho zásadní problém je stále stejný jako tehdy – vytváří iluzi, že rizika lze nejen změřit, ale hlavně, že je lze zcela řídit. „Systém je křehčí než lidé, kteří mají podezření,“ říká Michael Shaoul, generální ředitel společnosti Marketfield Asset Management, kterého citoval server Barron´s. Přesto však význam obchodování založeného na kvantitativních pravidlech stále roste – jak ukazuje následující graf ze severu Barron´s, objem aktiv pod správou hedgeových fondů, které používají kvantitativní strategie, se od roku 2007 téměř zdvojnásobil. Můžeme se tak jen „těšit“ na to, co ony automatizované nástroje ukážou při dalším krachu.
