Jedním z nejobávanějších politických rizik současné doby v evropských souvislostech je tzv. brexit, tedy vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Očekává se, že půjde o dva roky trvající proces, který přinese řadu komplikací a nemalých nákladů vládám, firmám i obyvatelům všech zúčastněných zemí. Ani samotné Spojené království přitom není jednotné v názoru na to, zda je odchod z unie vůbec dobrý nápad. Od věci tak nemusí být pohled na zemi, která už tohle všechno v minulosti absolvovala: Grónsko.
Grónsko je největším ostrovem na světě a se svou plochou dva miliony čtverečních kilometrů je desetkrát větší než Velká Británie. Na druhou stranu však na tomto ostrově žije zhruba 57 tisíc obyvatel, což je jen zlomek v porovnání s více než 60 miliony obyvatel Velké Británie.
Obyvatelé tohoto obrovského ledového ostrova se již před 35 lety rozhodli, že z tehdejšího Evropského společenství, které později nahradila Evropská unie, vystoupí. Nutno dodat, že Grónsko bylo proti zapojení do evropského klubu už od začátku. Rozhodnutí o vstupu do Evropského společenství v roce 1973 však nepadlo v Nuuku, hlavním městě Grónska, ale v daleké Kodani. Grónsko totiž od roku 1841 patří jakožto bývalá kolonie k Dánsku. Země si sice zachovává značnou autonomii, v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky však má hlavní slovo stále Dánsko. Grónsko se nicméně tomuto rozhodnutí vzepřelo a v referendu v roce 1982 těsnou většinou (53 %) hlasovalo pro vystoupení z tehdejšího EHS.
Ostrovu vadila jednak konkurence z Evropy, která v rámci společného evropského prostoru mohla v grónských vodách rybařit dle libosti, řadě obyvatel Grónska, usilujících o samostatnost, navíc vadilo, že na jejich názor při rozhodování o vstupu do ES nebyl brán zřetel.
Tehdy v evropských smlouvách neexistovala žádná klausule, která by tento krok regulovala. Jednání o vystoupení Grónska, která se tehdy odehrávala převážně v německém Bonnu, trvala asi tři roky a konečná dohoda suma sumárum zněla asi takto: Grónsko zůstane v NATO (což bylo v tehdejší době studené války navýsost významnou záležitostí) a nechá evropské rybáře dále lovit ve svých vodách výměnou za paušální kvóty. Naproti tomu nebude muset za své ryby, které jsou nedůležitějším exportním artiklem Grónska, dodané na evropský trh platit žádná cla.
Dalším kompromisem bylo, že Grónsko sice nemá žádný hlas ve volbách do Evropského parlamentu, jeho obyvatelé jsou ale právně považováni za občany Evropské unie, stejně jako obyvatelé bývalých holandských a francouzských kolonií jako je Aruba, Curacao a Nová kaledonie.
„Lépe to pro Grónsko proběhnout nemohlo,“ uvedl pro německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung politolog Ulrik Pram Gad z kodaňské univerzity. Z Bruselu ostrov totiž dodnes dostává cca 28 milionů eur ročně jako licenční poplatky za výlov ryb. To sice nezní jako mnoho, ale vezmeme-li v úvahu, že státní rozpočet ostrova pracuje jen zhruba s 900 miliony eur, je to skutečně významná částka. Kdyby bylo Grónsko bývalo zůstalo v EU, na takové příspěvky by podle něj vzhledem ke svému vysokému HDP na hlavu z Bruselu zdaleka nedosáhlo.
Vyplatí se nebýt v EU? Švýcarsko čistým příjemcem peněz
K tomu je třeba připočíst cenu, kterou si za své zahraničněpolitické omezování ze strany Dánska ostrov účtuje. Podle informací listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung posílá dánská vláda Grónsku každoročně 440 milionů eur, což je zdaleka nejvyšší položka jeho rozpočtu. A to je určitě o důvod víc, proč s úplným osamostatněním země nijak nespěchat.
Kodaňský politolog se navíc domnívá, že „groxit“ paradoxně posílil vztahy mezi ostrovem a Bruselem, neboť vzájemná jednání nyní nemusí probíhat prostřednictvím Kodaně, ale přímo.
S ohledem na plánovaný brexit odborníci často poukazují na to, že Grónsko a Evropské společenství tehdy nemělo žádné těsné vazby. Vzhledem ke složitosti propojení jednotlivých členů v rámci EU se tak dá očekávat, že jednání mezi Bruselem a Londýnem mohou být mnohem delší a náročnější, než jsou si možná současní evropští i britští představitelé ochotni přiznat. Při pohledu na výhody, které si Grónsko v procesu vystoupení z ES vyjednalo, je možné, že se Velké Británii odchod z EU může do budoucna pořádně zúročit.
Mayová trvá na tvrdém brexitu. I po včerejším fiasku v parlamentu
