Rebelie bank aneb návrat k úsporám pod polštářem

Svět měnové politiky se zbláznil. Snaha o nastartování úvěrového boomu donutila světové centrální banky aplikovat bezprecedentní krok v podobně záporných úrokových sazeb. I přesto, že dopad toho opatření na reálnou ekonomiku je v řadách expertů silně spekulativní, v bankovním sektoru už stačil napáchat pěknou paseku. Proto se nelze divit, že se začínají objevovat první rebelové, kteří centrálním bankám vzdorují. Jak? Jednoduše. Vítejte v době, kdy si banky začínají opět spořit pod „polštářem“.

Hlavní proud vzdoru je možné nalézt v Německu a Japonsku. Evropský region v tomto směru reprezentuje Commerzbank, která podle informací serveru Financial Times intenzivně zvažuje výběr svých prostředků z rezervních účtů a jejich přesun v „hotové“ formě do nákladných trezorů. Obdobně je na tom i největší tokijská finanční skupina Bank of Tokyo-Mitsubishi, jež by se mohla stát vůbec prvním věřitelem, který by se vzdal své role primárního dealera v oblasti japonských státních dluhopisů.

I přesto, že Commerzbank ještě nepřistoupila k přesunu hotovosti do trezorů, jelikož prý „stále nezaznělo konečné rozhodnutí“, i tak o tom podle nejmenovaných zdrojů již nějakou dobu uvažuje. Není v tom však sama, podobné myšlenkové pochody se zrodily i u několika bavorských bank. Pozadu nezůstává ani zajišťovna Munich Re. Dle slov jejího CEO Nikolause von Bomharda bude jeho společnost experimentovat s držením minimálně 10 milionů eur rezerv v hotovosti, aby tak bylo zcela jasné, zda je tento krok opravdu praktický, či nikoliv.

Do čeho investovat v dnešním světě záporných sazeb

Zda bude tento přístup fungovat, ukáže až čas. Úschova velkých částek v trezorech však bude (ostatně vždy byla) nákladnou záležitostí. Vyjma vyšších poplatků za pojištění je problémem i zrušení 500eurových bankovek. Vinou toho se totiž bankám navýší objem skladovaných rezerv, což se nutně projeví i v celkových nákladech skladování.

Dokonce i někteří experti míní, že bude-li ECB pokračovat v politice záporných sazeb, případně pokud ji ještě prohloubí do záporu, další banky se vydají na cestu hotovosti.

„Čím dál tím více centrálních bank si myslí, že jsou schopny ještě více zdeformovat hranici nulových sazeb,“ řekl Adalbert Winkler, profesor ekonomie z Frankfurt School of Finance and Management. „Banky na to v reakci budou chtít snížit své náklady, což zahrnuje i držení hotovosti, pokud by se to ukázalo jako efektivní.“

Konspirační teorie o Fedu: Banky se dohodly na pohřbení dolaru

Jdeme s dobou. Polštář nahrazují trezory

Vyjma bank se k trendu hromadění hotovosti připojují i jednotlivci. Není se čemu divit, když i bezpečná aktiva nesou výnos nižší než nic, lidé s jednoduše obracejí k trezorům.

Nejlépe je tento proces patrný v Japonsku. Podle Torstena Sløka, ekonoma z Deutsche Bank, rozpoutalo zavedení záporných sazeb doslova boom prodejů bezpečnostních trezorů. I přesto, že se negativní úroky ještě zcela neprojevily na většině klientských účtech, jednotlivci si začínají uvědomovat jejich možné dopady, a proto se navrací k osvědčeným praktikám.

Tento trend potvrzuje i v Evropě Luke Hickmore, portfolio manažer ve společnosti Aberdeen Asset Management. Dle jeho slov se s bezpečnostními sejfy doslova roztrhly pytel. „Lidé vybírají své úspory a, i přes všechny náklady, je přesouvají do trezorů, který je pro ně evidentně lepší než záporné sazby,“ přepisuje jeho slova server Business Insider.

Měnové autority tak mají co vysvětlovat. Jasně se totiž ukazuje, že bezprecedentní politika centrálních bank se minula svým cílem. Zatímco záporné sazby měly vyprovokovat utrácení, lidé namísto toho začínají spořit. Dobře provedeno, centrální bankéři….

Newsletter