Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Tak nám zvýšili sazby, paní Müllerová

Tak nám zvýšili sazby, paní Müllerová, řekl by pravděpodobně Švejk, pokud by sledoval dění kolem České národní banky. Žádné velké haló se však nekonalo. Koruna sice dosáhla nové nejsilnější hranice od konce kurzového závazku, dnešní vývoj ji však dostal zpět na úrovně před prvním úrokovým „hikem“ po necelých deseti letech.

Koruna zahajovala týden kolem 26,05 za euro. Vzhledem k nedostatku klíčových fundamentů a nejistoty ohledně čtvrtečního zasedání ČNB byl vývoj od pondělí do čtvrtka relativně klidný, přičemž domácí měně přinesl oslabení nad 26,15 EURCZK. Se čtvrteční akcií však přišlo posílení, které eurokorunu dostalo až k 25,90 za euro, což je dosud nejsilnější pointervenční hodnota. Aktuálně s již pár obchoduje zpět na 26,13 EURCZK.

Zvýšení sazeb ČNB se týkalo hlavní 2T repo sazby, která byla navýšena o 20 bazických bodů z 0,05 % na 0,25 %. Obdobně tomu bylo i u lombardní sazby, která se dostala z 0,25 % na 0,5 %. Ta diskontní zůstala beze změny, a to na 0,05 %. Toto rozhodnutí dle slov samotného guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka  vzniklo jednomyslně a opírá se o novou makroekonomickou prognózu ČNB, s níž je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve 3. čtvrtletí 2017.

Jiří Rusnok (ČNB): Sazby byly zvýšeny, k dalším krokům nás nic netlačí

Souběžně s tím byla zveřejněna i nová prognóza banky, která pracuje s růstem inflace ve třetím kvartále 2018 na 1,9 % oproti předchozímu odhadu na 2 %. Ve 4. čtvrtletí pak na 1,8 %. Měnověpolitická inflace by měla za tu samou dobu dosáhnout 1,9 %, resp. 1,8 %. Inflace dle prognózy setrvá po zbytek letoška v horní polovině tolerančního pásma a k 2% inflačnímu cíli se sníží začátkem příštího roku

Tempo růstu HDP by letos mělo dosáhnout 3,6 % oproti původním 2,9 %. V roce 2018 pak 3,2 % ve srovnání s 2,8 %, v roce 2019 pak ČNB vidí výkon české ekonomiky na 3,1 %. Tříměsíční sazba PRIBOR by měla tento rok dosahovat 0,5 %, v tom příštím by se měla dostat na 0,7 % z původně očekávaných 0,8 %.

Co se týče rizik nové prognózy, ty rada vyhodnotila jako mírně proinflační. V tomto směru přitom Rusnok zdůraznil možnost slabšího kurzu oproti prognóze v příštích čtvrtletích vzniklého vlivem uzavírání korunových pozic spekulantů. Guvernér ČNB dále poukázal na fakt, že k posílení koruny sice došlo, ovšem v tempu, které u ČNB nevyvolalo žádné znepokojení, tudíž se banka dalšího přílišného posilování neobává. Sama ekonomika se pak se silnější korunou vyrovnala naprosto bez potíží. Byť tedy stále existuje riziko možného vybírání zisků, nejedná se o základní scénář, se kterým bankovní rada pracuje. Na druhou stranu ho však nelze zcela vyloučit.

Klíčovým sdělením tiskové konference guvernéra Rusnoka ale bylo to, že v současnosti není centrální banka nijak tlačena na to, aby se zvyšováním sazeb pokračovala jakkoliv zrychleným tempem. Potvrdilo se tak, že ČNB svým včerejším krokem testuje českou ekonomiku a trhy, jak na vyšší sazby zareagují. Tento krok byl pravděpodobně zamýšlen již před samotným jednáním, což dnes naznačil viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík, který na setkání s analytiky uvedl, že možnost ponechání sazeb na tzv. technické nule rada včera vůbec nediskutovala.

„Další vývoj sazeb bude záviset na ekonomickém vývoji a hlavně na kurzu koruny,“ okomentoval včerejší výstup z jednání bankovní rady hlavní ekonom ING Jakub Seidler. „Ten se ČNB ještě rozhodla nezveřejňovat, je tak pravděpodobné, že mírně opatrnější předpoklad růstu sazeb v nové prognóze je způsoben tím, že očekává oproti té původní rychlejší posilování koruny. Zároveň Rusnok zmínil i politiku ECB jako faktor zpomalující normalizaci úrokových sazeb,“ dodal.

Ekonomika je dle Seidlera v dobré kondici, inflace je nad cílem centrální banky a měla by tam bezpečně setrvat i se silnější korunou a postupně rostoucími sazbami. Posílení koruny po rozhodnutí bylo krátké, jelikož trh v posledních týdnech možnost růstu sazeb ČNB již do velké míry zohlednil. „Pokud by následný vývoj na trhu byl po včerejším „testovacím“ zvýšení sazeb poměrně klidný a koruna by dle našeho očekávání nevykazovala známky výraznějšího posílení, lze očekávat v letošním roce ještě jedno zvýšení sazeb o 0,25 procentních bodů. Ve dvouletém horizontu předpokládáme růst základních sazeb ČNB až na úroveň 1 %. Díky vysoce překoupené koruně však bude potenciál dalšího posilování koruny navzdory vyšším sazbám nižší, což naznačuje poměrně resistentní hranice 26 Kč za euro. V letošním roce by se měl kurz koruny dostat mírně pod hranici 25,9 Kč za euro, v příštím pak po 25,5 Kč za euro,“ je přesvědčen hlavní ekonom ING.

Na druhou stranu, ačkoli ČNB bude své základní sazby zvyšovat postupně, i tak může tento krok ovlivnit sazby na úvěrovém trhu, tvrdí Seidler. „Trh totiž začal zohledňovat případný další růst sazeb ČNB v budoucnosti, což vede k růstu tržních sazeb delších splatností, od kterých se odvíjí i ceny hypoték. Zvýšení sazeb ČNB tak patrně povede k mírnému zdražení hypotečních úvěrů, u spotřebitelských úvěrů bude dopad mírnější, jelikož u těchto úvěrů bude růst tržních sazeb kompenzovat další pravděpodobný pokles marží bank z titulu vysoké konkurence na bankovním trhu,“ dodal.

Newsletter