Dalajláma v ČR… a hle, export do Číny roste!


08:17 • 1. listopadu 2016

Tagy: ČR, Čína, diplomacie, církve

Poté, co dalajláma navštíví ČR, náš vývoz do Číny zpravidla nabírá na objemu. Uplynulý svátek české státnosti poznamenala Čína. Rozdělila společnost. Jedni míní, že se k ní až příliš lísáme, jako kdysi k Sovětskému svazu. Ti na opačném pólu zase soudí, že gesta, jakým bylo zejména přijetí dalajlámy tuzemským ministrem kultury Hermanem, jsou líbivým zviditelňováním se, které závažně poškozuje české obchodní zájmy ve vztahu k druhé největší světové ekonomice.

Servilita se těžko měří, do značné míry jde o subjektivní pocit. Žádná „jednotka servility“ neexistuje, přestože by první tábor zřejmě souhlasně přikývl, pokud by jí měl být „jeden Zeman“. Chová-li se právě prezident Zeman k Číně až příliš servilně – tak, že to kritické mase české veřejnosti vadí –, zřejmě to bude mít možnost pocítit při prezidentských volbách: lidé jej znova do úřadu nezvolí. To je vlastně nejobjektivnější a zároveň nejdemokratičtější postup, jak v daném případě míru servility posoudit – i s důsledky.

Mnohem lépe se měří zdraví obchodních vztahů mezi dvěma zeměmi. Ve vztahu k Číně lze prozkoumat třeba náš vývoz do říše středu. Následně je pak možné alespoň indikativně určit, jaký vliv na něj mají poměrně časté dalajlamovy návštěvy České republiky. Nuže, vyjděme z dat za prvních osm měsíců let 2006 až 2016 (za osm měsíců proto, abychom mohli zahrnout právě i letošní rok). Shledáme, že letošek je prvním rokem minimálně za posledních deset let, kdy v období od ledna do srpna objem tuzemského exportu do Číny meziročně poklesl (viz graf). Dokonce i v letech poznamenaných vrcholící světovou finanční krizí, 2008 a 2009, náš vývoz do Číny v daném období meziročně stoupal. Poněkud paradoxně tedy platí, že v době, kdy u části veřejnosti panují dosud nejsilnější obavy z až přílišného vinutí se k Číně, český export to této země poprvé klesá.

Zrušit schůzku s dalajlamou chtěl po Hermanovi Hrad, řekl ministr

Tento pokles vývozu zatím nelze interpretovat tak, že letošní návštěva čínského prezidenta Si v ČR neměla slibovaný efekt. Na to je příliš brzy. Různá memoranda, jež byla během návštěvy podepsána, je třeba nahlížet střízlivě, stejně jako související politická prohlášení. Výrazem této střízlivosti je ale jak to, že nebudou přeceňována, tak i to, že nebudou předčasně odepisována. Počkejme si. Za dva tři roky lépe posoudíme skutečný dopad návštěvy.

Střízlivě bychom ale měli hledět i na jiné návštěvy, a sice na ty, které podniká dalajláma. Ze zmíněných dat za český export do Číny nevyplývá, že by na něj měla setkání tibetského duchovního vůdce s předními českými politiky jakýkoli negativní vliv. Dalajláma navštívil v letech 2006 až 2016 naši zemi celkem šestkrát, naposledy před několika dny. V roce, který následoval po roce dalajlámovy návštěvy, meziroční růst objemu českého vývozu do Číny zpravidla – ve čtyřech případech z pěti – zrychloval, nikoli zpomaloval! Například v roce 2010 narostl objem našeho exportu do Číny od ledna do srpna meziročně o úctyhodných 46,9 procenta. Přitom jak v roce 2008, tak v roce 2009 dalajláma ČR navštívil. Na nejvyšší úrovni. V prvém případě jej přijal premiér Topolánek, v druhém premiér Fischer. Naopak v letošním roce se tuzemský export do Číny, jak bylo řečeno, meziročně propadá. Za období od ledna do srpna o 5,2 procenta. A to si přitom dal dalajláma dvouletou „pauzu“ v navštěvování ČR, v posledních deseti letech jinak neviděnou: nebyl to ani předloni, ani loni. Něco podobného se naposledy přihodilo v letech 2004 a 2005.

Nedémonizujme Čínu, ani se před ní nehrbme. Zdá se, že ani jedno nebude mít na faktickou obchodní výměnu s ní žádný opravdu zásadní vliv.

Napsat autorovi RSS

Lukáš Kovanda, Ph.D., je hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. Přednáší na Vysoké škole ekonomické a Vysoké škole ekonomie a managementu, působí jako ekonomický expert Platformy pro internetovou ekonomiku a zasedá ve správní radě think-tanku Prague Twenty, jejž dříve vedl z pozice výkonného ředitele. Je autorem řady populárních i odborných ekonomických článků. V minulosti působil jako ekonomický konzultant, dále jako hlavní analytik časopisu Týden a deníku Lidové noviny. Řídil redakci ekonomického týdeníku Profit. Publikoval víc než stovku osobních rozhovorů s předními světovými finančníky a ekonomy včetně mnoha laureátů Nobelovy ceny. V roce 2009 vyšla jeho první kniha Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, v roce 2011 pak navazující Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize. V roce 2012 vydal „učebnici pop-ekonomie“ s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé, která se dočkala i slovenského překladu. O rok později mu vyšla další pop-ekonomická kniha Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano. V roce 2014 na Slovensku vydal knihu Šťastie je krásna věc



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.