Ještě v roce 2014 přesahovala cena ropy 100 dolarů za barel, poté se však začala propadat a dnes již stěží sahá na 50 dolarů. Tímto stavem samozřejmě nejvíce trpí exportéři ropy, z nichž velkou část tvoří členové kartelu OPEC. Těm udělaly nízké ceny černé komodity doslova čáru přes rozpočet.
Většina ropných zemí je na vývozu této komodity do značné míry závislá. Propad její ceny tak způsobil, že se mnohé z nich propadly z obchodního přebytku do deficitu. Jak moc vývozci ropy trpí její nízkou cenou, shrnul ve své infografice server Visual Capitalist. Následující tabulka na datech z roku 2016 ukazuje, kolik by jednotlivé země potřebovaly, aby černé zlato stálo (v porovnání s průměrnou cenou surové ropy v roce 2016, tedy 42,81 dolarů za barel), pokud by měl být jejich obchodní deficit vyrovnán. Cenu přesahující 100 dolarů za barel by potřebovaly čtyři země: Libye, Turkmenistán, Kolumbie a Alžírsko.
OPEC už zná novou hrozbu. Má baterii a čtyři kola
Podobná situace nastala i v souvislosti se státními rozpočty jednotlivých států, do kterých plynuly v dobách vysoké ceny ropy značné příjmy. Řada ropných zemí se tak kvůli propadu cen této komodity dostala do fiskálního deficitu, anebo došlo k jeho prohloubení. Následující tabulka ukazuje, kolik by jednotlivé státy potřebovaly, aby ropa stála (v porovnání s průměrnou cenou surové ropy z 18. července 2017, tedy 46,3 dolarů za barel), aby se jejich rozpočet vyrovnal.
Analytik: OPEC paradoxně chce nízkou cenu ropy. Prozatím
Nejhůře je na tom Venezuela, která by k vyrovnání státního rozpočtu potřebovala, aby cena ropy přesahovala 210 dolarů za barel. V tomto případě nízké ceny ropy přispěly k občanské válce, která zemi nyní sužuje. Ta jde ruku v ruce i s obrovskou hyperinflací, kterou naznačuje i hluboký propad kurzu venezuelského bolívaru proti americkému dolaru. Zatímco předtím, než se cena ropy začala propadat, jste si jeden americký dolar pořídili za zhruba 65 bolívarů, nyní jich potřebujete již 8 470.
