Neoklasická ekonomie učí, že se úroková míra vytváří na trhu zápůjčních fondů, a to tak, že se vyrovnává nabídka tvořená úsporami domácností a poptávka tvořená zamýšlenými investicemi firem. V dnešních moderních monetárních systémech však určují úrokové míry centrální banky (a kdekdo se může domnívat, že to nedělají úplně dobře). Jak tedy vypadaly úrokové míry v minulosti, kdy se ještě vytvářely samovolným způsobem?
Když v prosinci roku 2015 začal americký Federální rezervní systém (Fed) zvyšovat úrokové sazby z téměř nulové úrovně, říkalo se, že začíná utahovat kohoutky (i když šlo o zvyšování v řádu čtvrt procentního bodu). Od té doby je zvýšil ještě třikrát, až se dostaly do rozmezí 1,00 až 1,25 %.
Při nedávném zasedání se Fed rozhodl zanechat úrokové sazby beze změny, jelikož se tamním ekonomům patrně zdají dosti vysoké. Jak si však stojí v porovnání s historickými sazbami? To vám prozradí následující graf reprezentující pět tisíc let historie úrokových sazeb, který vytvořil analytik Bank of America Michael Hartnett.
Fed sazby sice nezvýšil, ale bilanci začne osekávat v říjnu
V následujícím přehledu, který ke grafu připojil Business Insider, se můžete podívat, jak vypadaly úrokové sazby ve vybraných historických obdobích na toho času důležitých místech, o jejichž existenci existují záznamy.
- Mezopotámie, 3000 př. n. l.: 20 %
- Babylon, 1772 př. n. l.: 20 %
- Persie, 539 př. n. l.: 40+ %
- Řecko, 500 př. n. l.: 10 %
- Řím, 443 př. n. l.: 8.33 %
- Atény, 300-200 př. n. l.: 8 %
- Řím,: 1 n. l. : 4 %
- Řím, 300 n. l. : 15 %
- Byzantská říše, 325 n. l.: 12.5 %
- Byzantská říše, 528 n. l.: 8 %
- Italské městské státy, 1150: 20 %
- Benátky, 1430: 20 %
- Benátky, 1490: 6.25 %
- Holandsko, 1570: 8.13 %
- Anglie, 1700: 9.92 %
- USA, Západní Florida 1810: 7.64 %
- USA, 2. světová válka, 1940: 1.85 %
- USA, vláda Ronalda Reagana, 80. léta 20. stol.: 15.84 %
Osm let záporných sazeb: Kam jsme se dostali?
Z toho všeho je více než jasné, že i po čtyřech zvýšení jsou úrokové sazby Fedu stále na zcela nejnižší úrovni vůbec. A netýká se to samozřejmě jen USA, ale i drtivé většiny ostatních vyspělých zemí, jejichž centrální banky v rámci léčebného procesu po Velké finanční krizi snížily úrokové sazby takřka na nulu (a některé dokonce i pod ní).
Avšak i když od krize je to již téměř desetiletí, nahoru se úrokové sazby pohybují jen velmi pomalu. Například Česká národní banka zvýšila sazby z technické nuly poprvé až letos v létě. A ač šlo o zvýšení repo sazby o pouhých 20 bazických bodů z 0,05 na 0,25 %, bylo kolem toho velké haló. Otázkou tedy zůstává, kam budou centrální banky úrokové sazby snižovat, až udeří další finanční krize, která je podle řady analytiků již za dveřmi.
Buffett: Shortovat americké akcie je hra, ve které lze jen prohrát – Roklen24.cz https://t.co/3LXq2lxE8E prostřednictvím @roklen24 #buffett pic.twitter.com/SaYiaaYifh
— Roklen24.cz (@roklen24) 21. září 2017