Evropské domácnosti v průměru utratí za sport 1,2 procenta svých celkových výdajů. Nejvíce platí Švédové (2,3 procenta), nejméně naopak Makedonci (0,1 procenta). Češi jsou s 1,2 procenta přesně v průměru a česká domácnost na jednoho člena vynaloží na sport okolo 2500 Kč ročně. Vyplývá to ze studie UniCredit Bank, zpracované na základě posledních údajů Eurostatu.
V zemích EU je ve sportu zaměstnaných 0,7 procenta všech zaměstnanců. Vyšší podíl sportu na zaměstnanosti vykazují hlavně bohatší země západní Evropy v čele se Švédskem, Velkou Británií a Finskem. Naopak sport se v menší míře podílí na zaměstnanosti ve střední a východní Evropě, zejména v Rumunsku, Bulharsku či Maďarsku. V ČR pracuje ve sportu lehce podprůměrných 0,6 procenta zaměstnanců. V posledních třech letech ale jejich podíl roste, a to v průměru o 3,8 procenta ročně.
Většina výdajů na sport směřuje v Evropě do služeb, významnou roli hraje útrata za sportovní zboží. Podle statistik Eurostatu je bilance zahraničního obchodu s tímto zbožím v zemích EU přibližně vyrovnaná. Česko se řadí mezi země, které z obchodu se sportovním zbožím profitují.
„V přepočtu na osobu vyvezeme o 402 Kč víc sportovních potřeb, než dovezeme. Obrat zahraničního obchodu se sportovním zbožím přitom v Česku v uplynulých deseti letech relativně slušně rostl, a to o pět až šest procent ročně,“ uvedl hlavní ekonom banky Pavel Sobíšek.
Z ekonomického hlediska může být přínosné také pasivní sledování sportu, ke kterému vedle lenošení na gauči při sportovním přenosu v televizi patří i návštěvy sportovních akcí. Ve většině zemí EU včetně Česka však platí, že více než polovina lidí nenavštěvuje sportovní utkání pravidelně, ale jen příležitostně. Celkem šestkrát a vícekrát do roka se sportovního klání jako diváci přímo zúčastní 15 procent Čechů, čímž se řadí do horní poloviny žebříčku obyvatel zemí EU. Pravidelně sledovat sport přímo v místě konání chodí nejvíce Belgičané (22 procent) a Slováci (20 procent).
