Trump: Vzdělání, nikoliv protekcionistická nostalgie!


09:25 • 20. listopadu 2016

Tagy: Trump, USA, volby, Ekonomika

Ač nevidíme více než 6 desítkám miliónů voličů do hlav, vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách má všechny znaky revolty proti liberálnímu ekonomickému pořádku posledních čtyř desetiletí a proti pociťované ztrátě kulturní identity „původních“ obyvatel (jakkoliv „původní“ neznamená pouze „bílí“).  Podobně jako červnové referendum v Británii i americké (ale i české) prezidentské volby odhalily obrovskou rozpolcenost země: polovina nedokáže ani na chvíli pochopit, jak ta druhá mohla volit tak, jak volila.

 Že šlo za oceánem z nemalé části o zuřivý záchvat nostalgie za lepšími časy, naznačují výsledky v Rezavém pásu Ameriky (Pensylvánie – Wisconsin): v Pensylvánii i Michiganu vyhrál republikánsky kandidát poprvé od roku 1988, ve Wisconsinu od roku 1984. Nejde ani tak o to, že by většina společnosti byla objektivně na tom absolutně hůř než před třiceti lety (byť i takové skupiny jsou), ale o to, že nabyla dojmu, že systém nefunguje „spravedlivě“. To přitom není jenom dojem. Nespravedlivost navíc není „jen“ ekonomická ale vpravdě ultimátní: očekávaná doba dožití u nejbohatších amerických mužů (žen) je o 15 (10) let delší než u jejich nejchudších protějšků, přičemž mezi roky 2001-2014 se prodloužila u nejbohatších o tři roky, u nejchudších se nezměnila. Úmrtnost bílých Američanů mezi 45-54 roky je  – v jako jediné z vyspělých zemí – vyšší než před 15 lety . Zadejte do vyhledávače „knihy o úpadku střední třídy“ a o čtení o Vánocích nebude mít nouzi.  Přidejme kulturní jinakost prostředí a posun ke společensky liberálním hodnotám (Obergefell vs. Hodges) a v podstatě je otázkou, proč nevyhrál (někdo jako) Trump již před 8 lety.

Problém však je, že Trump popsaný stav svou politikou nezlepší, nejspíš naopak zhorší. Mnohem více, než bezprostředně následujících čtyř let se tak obávám let následujících po roce 2020: selhání Trumpa totiž hněv, který jej do Washingtonu vyslal, zcela určitě neutlumí, a nejspíš znásobí. A další mesiáš může být výrazně horší.

A Trump, pokud bude chtít provést vše, co v kampani sliboval, selže, jakkoliv se lidé holedbají tím, že bude „jako Reagan“.  To je totiž právě součást problému: z Reagana si totiž bere jen to, co ho ve finále do Bílého domu dostalo. Byla to z nemalé části politika Reagana (pamatujete na „trickle-down“ teorii?), která vedla k výraznému růstu nerovnosti a přispěla společně s globalizací ke stávající ekonomické vykořeněnosti lidí. Plán na masivní snížení daní a odstranění daně z darování tuto nerovnost jen prohloubí. Z protekcionismem způsobeného růstu zaměstnanosti budou rozzlobení lidé z Rezavého pásu profitovat mnohem méně než z vyšších cen a poklesu produktivity, které s sebou ochranářství (nebo dokonce obchodní válka) přinese.  Masové deportace nelegálních imigrantů, mnohdy pracujících v „podřadných“ zaměstnáních za nízké mzdy, budou mít stejný efekt – je jich 11 milionů! Označení Číny za měnového manipulátora a otevřený konflikt s největším držitelem amerických dluhopisů také nezní jako rozumný business plán. Zrušení Obamovy reformy zdravotnictví nedopadne také zrovna na bohaté a plánovaný fiskální stimulus, ač v první fázi pozitivní, vytvoří střednědobou fiskální noční můru, do které se jedno ráno vzbudí právě ta „zapomenutá Amerika“, kterou sliboval Trump povznést. Sliby o dvojnásobném tempu růstu (5-6 %) jsou absolutně nereálné.

Čína: Trumpe, pozor! I my můžeme přiostřit

V celém programu (i v programu Clintonové) chybí to, co je skutečným řešením – a co mimochodem nepraktikujeme ani my v ČR: kvalitní, dostupné vzdělání. My máme zatím štěstí: sice jsme podobně jako v USA prošli (před 25 lety obrovskou) ekonomickou transformací, ale v procesu globalizace, který se v té době právě rozjížděl, jsme se – díky komunismem přidušené produktivitě – octli na „správné“ straně barikády. Zatímco tak z Ameriky existující pracovní místa v posledních dvou desetiletích díky globalizaci mizela, u nás se vytvářela. I tak však vznikly po celém bývalém Československu lokální transformační černé díry, kde jsou komunity lidí, kteří transformačním sítem navždy propadli; na rozdíl od Ameriky jich však (zatím) není tak mnoho a členství v nich se deterministicky nedědí.

Klíčové proto je, aby jich nepřibylo i poté, co se konkurenční výhoda nízkých platů nadobro ztratí, je však zajistit, že společnost bude vzdělána tak, aby se v nové situaci absolutní většina lidí neztratila.  Jinými slovy: než se v USA nostalgicky ohlížet na doby, kdy čtvrtina lidí pracovala v průmyslu a doufat, že se pod vlivem masivních cel vrátí místa, která zmizela, raději se zamyslet, v čem je a v čem bude v dalších 20 letech konkurenční výhoda země, a podle toho lidi vzdělat. Amerika na to potenciál má: produkuje množství firem světového významu. Co však nemá, a co potřebuje, aby sítem globalizace nepropadávali miliony lidí, je dostupný vzdělávací systém, který jim umožní v takové ekonomice prosperovat a hýbat se. To, co má nyní, je elitářský a drahý opak.  

Trump? Inovace často přicházejí z Ameriky, upozorňuje Robejšek

 

RSS


Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.