Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna testuje 25,30 za euro.

Nejvyšší zvýšení minimální mzdy v historii: Co na to ekonomové?

AKTUALIZOVÁNO: Minimální mzda stoupne od 1. ledna na 11.000 korun měsíčně, o navýšení o 1100 korun dnes rozhodla na základě dohody se sociálními partnery vláda. Jde o nejvyšší jednorázový vzestup minimální mzdy v historii ČR. Pracující za minimální mzdu budou pobírat 66 korun na hodinu. Opoziční politici kritizují to, že vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy od začátku příštího roku krátce před krajskými a senátními volbami. Další zvýšení minimální mzdy může podle Hospodářské komory ČR poškodit některé zaměstnavatele.

Přijatý návrh zároveň ruší zvláštní sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem. Bude tak platit jedna sazba minimální mzdy pro všechny zaměstnance. Odbory žádají ještě vyšší růst, a to o dalších 500 korun. Zaměstnavatelé jsou proti. premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka už dříve uvedl, že vláda bude usilovat o další růst. „Pracovat se musí vyplatit. (Minimální mzda) by měla růst i v budoucnu,“ uvedl dnes Sobotka na twitteru. Minimální mzdu pobírá zhruba 3,2 procenta zaměstnanců, což je 115.000 lidí.

Po zvýšení dosáhne minimální mzda přibližně 38,2 procenta průměrné mzdy. Náklady podnikatelů na zvýšení minimální mzdy z 9900 korun na 11.000 korun měsíčně budou činit zhruba 3,5 miliardy korun. Ve státní sféře to bude 610 milionů korun. Podle vládní analýzy by tyto náklady při současné hospodářské situaci neměly představovat riziko propouštění a nárůst nezaměstnanosti.

Ekonomové? Pro hospody horší než EET

„Tempo růstu minimální mzdy o 11 % je zřetelně vyšší než v minulých letech. Růst minimální mzdy bude tlačit vzhůru i mzdy lépe ohodnoceným zaměstnancům. Mzdové náklady většiny podniků příští rok tak stoupnou o 4 až 5 %. Takovéto tempo rostoucí ekonomiku nepoloží, může ale způsobit problém v sektorech jako pohostinství a ubytování, kde je vyšší podíl osob pobírajících minimální mzdu. Pro podnikání v restauracích vidím stoupající minimální mzdu jako vážnější bariéru než zavedení elektronické evidence tržeb,“ soudí Pavel Sobíšek, hlavní ekonom české UniCredit.

„Zvýšení minimální mzdy se dotkne méně jak deseti procent lidí. Nedomníváme se, že by se zvýšení minimální mzdy v současné chvíli jakkoliv promítlo ve zvýšení nezaměstnanosti. Česko patří k zemím s nejnižší minimální mzdou EU, a tak ani po dnešním zvýšení nelze čekat, že by nastal odliv pracovních příležitostí do jiných zemí. Dnešní zvýšení vyrovná například českou a slovenskou minimální mzdu. Zvýšení minimální mzdy podpoří soukromou spotřebu. Právě lidé s nejnižší mzdou utratí největší část svého příjmu. Dnešní krok vlády by mohl přilákat i některé nezaměstnané, které doteď nízká mzda nemotivovala opustit domov. Tento efekt však není radno přeceňovat. V neposlední řadě se zvýší i výběr sociálního a zdravotního pojištění. Tento efekt odhadujeme na necelou jednu miliardu korun,“ soudí ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Proti svazy i opozice  

Proti dalšímu růstu minimální mzdy je mimo jiné Svaz průmyslu a dopravy. Zaměstnavatelé pro zvyšování minimální mzdy žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaké budou náklady. Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify a přidat také dalším pracovníkům. Tlak na základní složku pak zmenšuje pohyblivou motivační část, podotkl už dřív šéf svazu Jaroslav Hanák.

Odbory žádají v kampani Konec levné práce, aby minimální mzda stoupla na 11.500 korun. „Pracovat a pobírat minimální mzdu u nás znamená být pod hranicí chudoby, to je naprosto neakceptovatelné,“ uvedl nedávno předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Nižší minimální mzdu než v Česku má ze států EU pouze Litva, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko, uvedl dnes Sobotka v tiskové zprávě s tím, že rozhodnutí vlády posune stát směrem k vyspělejším ekonomikám.

V koaliční dohodě se vláda zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos ve druhém čtvrtletí 27.297 korun. Dvěma pětinám odpovídá zhruba 10.919 korun.

Průměrná mzda stoupla podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,9 procenta. Reálně, po odečtení inflace, vzrostla o 3,7 procenta, nejvýrazněji za posledních devět let. Stále ale platí, že většina lidí na průměr nedosáhne. Medián mezd ve druhém čtvrtletí činil 23.047 korun, což je meziročně o 4,5 procenta více. Medián představuje číslo, kdy přesně polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina nižší.

Opoziční politici kritizují to, že vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy od začátku příštího roku krátce před krajskými a senátními volbami. Už aby byly volby, uvedl na twitteru předseda ODS Petr Fiala. Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Adamové z opatření kabinetu z poslední doby krvácí státní kasa.

Vláda dnes podpořila návrh, aby minimální mzda stoupla od 1. ledna o 1100 korun na 11.000 korun. Dohodu předtím schválila tripartita. Fiala dává načasování rozhodnutí do souvislosti s pátečním začátkem voleb. „Co udělá (vláda) zítra? Už aby byly volby, jinak vláda všechno rozdá,“ napsal předseda ODS na twitteru.

Adamová připomněla i některá rozhodnutí kabinetu z předchozích týdnů, například valorizaci důchodů průměrně o 300 korun od začátku ledna, případně zvyšování platů státních zaměstnanců. „Už ať je po volbách, státní kasa krvácí,“ uvedla na sociální síti.

Komora: Poškodí to zaměstnavatele

Další zvýšení minimální mzdy může podle Hospodářské komory ČR poškodit některé zaměstnavatele. Podnikatelé jsou přesvědčeni o tom, že se minimální mzda musí odpolitizovat, reagoval prezident komory Vladimír Dlouhý.

„Plošné zvýšení minimální mzdy nedělá rozdíly mezi specifiky jednotlivých odvětví ekonomiky ani mezi zaměstnavateli,“ upozornil Dlouhý. Zatímco některých firem se takové zvýšení vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy vůbec nezaměstnávají, u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců s minimální mzdou. V důsledku regulace tak může podle něj dojít k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění, jejich nahrazení stroji či vyhnání z legálního sektoru.

Zvyšování minimální mzdy znamená podle Dlouhého nejen zvyšování mzdových nákladů firem, ale i zvýšenou administrativu. Problematický je ale i institut zaručené mzdy, který je pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda, protože se dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců, dodal.

Dlouhý zdůraznil, že samy firmy nejlépe vědí, kdy mohou a kdy nemohou svým zaměstnancům přidat na mzdách. K nárůstu nominálních i reálných mezd dochází i bez dalších regulatorních zásahů a dochází k němu bude podle něj i v letošním roce. Podle prognózy Hospodářské komory ČR budou zaměstnavatelé mzdy zvyšovat nadále, v roce 2017 o 4,8 až 5,0 procenta.

Průměrná mzda v Česku činila v letošním 2. čtvrtletí 27.297 korun.

Tabulka: Meziroční růst minimální mzdy v ČR

Období   Kč za měsíc Kč za hodinu  Meziroční rozdíl
1991 únor 2000 10,8  
1992 leden 2200 12,0 200
1996 leden 2500 13,6 300
1998 leden 2650 14,8 150
1999 leden 3250 18,0 600
1999 červenec 3600 20 350
2000 leden 4000 22,3 400
2000 červenec 4500 25 500
2001 leden 5000 30,0 500
2002 leden 5700 33,9 700
2003 leden 6200 36,9 500
2004 leden 6700 39,6 500
2005 leden 7185 42,5 485
2006 leden 7570 44,7 385
2006 červenec 7955 48,1 385
2007 leden 8000 48,1 45
2013 srpen 8500 50,6 500
2015 leden 9200 55,0 700
2016 leden 9900 58,7 700
2017 leden 11.000 66 1100

Zdroj:MPSV

Newsletter