Růst české ekonomiky je na špičce EU. Co čekat příští rok?

Od ledna do konce září stoupla česká ekonomika meziročně o 4,4 procenta. Mezikvartálně si pak třetí čtvrtletí připsalo oproti tomu předchozímu lepší výkon, a to o 0,5 %. Růst ekonomiky tak byl za první až třetí čtvrtletí nejvyšší od roku 2007 a zároveň po Maltě druhý nejvyšší v EU. V dnešní publikaci o tom informoval Český statistický úřad.

„Česká ekonomika rostla již osm čtvrtletí, velmi dobré výsledky v roce 2015 byly však dány z velké čsti souhrou mimořádných faktorů. Šlo především o dočerpávání finančních prostředků z fondů EU, o nízké ceny ropy redukující firmám náklady a také o vysoké zisky firem v roce 2014, které firmy začaly uvolňovat na investice,“ uvedl ČSÚ.

Statistici upozornili, že v porovnání s celou EU, kde se HDP za tři čtvrtletí letošního roku zvýšil meziročně o 1,8 procenta, byl růst HDP v ČR více než dvojnásobný. Ve srovnání s eurozónou (1,5 procenta) stoupl výkon české ekonomiky dokonce trojnásobně rychle. „Zatímco v prvním čtvrtletí byl meziroční růst HDP v ČR mezi členskými zeměmi podle dostupných údajů třetí nejvyšší, ve druhém a třetím čtvrtletí připadla tuzemské ekonomice druhá příčka. Podle výsledku za celých devět měsíců předstihla Česko v růstu pouze Malta,“ uvedl ČSÚ.

Analytici počítají s tím, že za celý letošní rok by ekonomika měla růst nejméně o 4,3 procenta. Zároveň ale upozorňují, že řada jednorázových faktorů příští rok odezní a růst HDP zpomalí na zhruba 2,5 procenta.

„Česká ekonomika letos svým zářným výkonem překvapila doslova všechny. Mezi ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi světa takřka neměla konkurenci. Z členských zemí organizace OECD pouze jediná, a sice Irsko, letos konzistentně překonávala hospodářský výkon České republiky,“ okomentoval situaci hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. „Žádný strom však neroste do nebe a v příštím roce je třeba realisticky počítat se snížením tempa růstu. Letošní výsledek je totiž výrazně vylepšen řadou přechodných faktorů, které v příštím roce nenastanou. Nebo alespoň ne v takovém měřítku. V první řadě se jedná o příliv prostředků z fondů Evropské unie z programovacího období let 2007 až 2013, které mohly být dočerpávány do konce roku 2015. I tak by měl růst české ekonomiky v roce 2016 dosáhnout solidních tří procent.“

Kovanda dále píše, „ze zářného výkonu české ekonomiky budou v příštím roce více než letos těžit řadoví občané. Dále zrychlí růst nominálních mezd, který příjemně překvapil už letos ve třetím čtvrtletí a bude podle všeho velice solidní ve čtvrtletí čtvrtém, kdy se projeví listopadový růst platů ve státním sektoru. Při předpokládaném trvalejším poklesu míry nezaměstnanosti pod šest procent, který lze čekat zjara roku 2016, se zaměstnanci po dlouhých letech, kdy „byli rádi, že jsou rádi“, ocitnou ve výhodné pozici pro mzdová vyjednávání. Zaměstnavatelé budou muset vhodné zaměstnance přetahovat. Reálný růst mezd se ale bude podobně jako letos pohybovat kolem úrovně tří procent, protože lze předpokládat zrychlení růstu cenové hladiny. Například proto, že odezní meziroční efekt zlevnění ropy. Inflace ale i tak bude stále zaostávat za cílem České národní banky v podobě dvou procent. Navzdory svižnému ekonomickému růstu tak bude ČNB udržovat svůj intervenční režim, v jehož rámci oslabuje korunu, po celý rok 2016. S opuštěním režimu lze spíše počítat nejdříve až v prvním kvartále roku 2017. Dobrý výkon ekonomiky bude tlačit na posílení české měny, kterému ČNB bude bránit prostřednictvím intervencí na devizovém trhu. Ty tak snadno mohou být intenzivnější než letos, kdy již v přepočtu překonaly úroveň 200 miliard korun. Kurs koruny k euru tak v roce 2016 vykáže ještě silnější úroveň než letos, přesto že úroveň 27 korun za euro neprolomí.“