V Řecku proti dalším úsporám protestují i úředníci ministerstva financí. Na jeho budově dnes vyvěsili obří transparent s nápisem „Stop šetření!“, uvedla agentura Reuters.
„Už zase plánují opatření, která ve jménu záchrany země zasáhnou stejné sociální skupiny – lidi s nízkými a středními příjmy,“ řekl televizi Skai odborový předák Dimitris Merkos. Atény čekají na verdikt ministrů financí eurozóny, zda jsou jejich reformní plány dostatečné. Jednou z novinek, které se řecká vláda proto chystá zavést, je snížení nezdanitelné části příjmu z dnešních 8636 eur (233.379 Kč) na 6000 eur. To by podle odborářů mělo za následek další pokles platů a důchodů.
Řecko se v roce 2015 dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu ve výši 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Peníze jsou uvolňovány postupně výměnou za zavádění reforem. Další splátka je ale nyní ohrožena, protože jednání se dostávají do mrtvého bodu. Pokud by si Řecko další peníze ze záchranného programu včas nezajistilo, hrozilo by, že Atény v červenci neuhradí splátky dluhů ve výši okolo 7,5 miliardy eur.
Řecko je již sedm let závislé na půjčkách věřitelů. Od vypuknutí finanční krize obyvatelé přišli o čtvrtinu příjmů.
Řecká ekonomika loni stagnovala po poklesu o 0,2 procenta v předchozím roce. V roce 2014 se přitom po šesti letech vymanila z recese a mírně stoupla. Slibné oživování ale na přelomu let 2014 a 2015 podkopaly nové politické otřesy, předčasné volby a právě i vleklá jednání nové vlády s mezinárodními věřiteli.
Evropská komise a řecká centrální banka letos očekávají, že se hospodářství země vzpamatuje a poroste tempem 2,5-2,7 procenta.
V zemi zůstává vysoká nezaměstnanost, loni ve čtvrtém čtvrtletí se zvýšila na 23,6 procent, o jeden procentní bod proti minulém čtvrtletí. Z 1,12 milionu nezaměstnaných v Řecku je 71,8 procenta dlouhodobě nezaměstnaná, je tedy bez práce déle než rok.
