Soros: Jak zachránit EU?

S odhlasováním odchodu Spojeného království z Evropské unie se začaly množit spekulace o jejím možném rozpadu. Představa je taková, že vyjma brexitu budou následovat další „exity“ evropských zemí, což postupně přispěje k rozložení celého bloku. Je možné nějak zasáhnout? Lze unii vůbec ještě udržet pohromadě? Podle muže, které porazil Bank of England, ano. Jak?

„Po-referendová vřava jasně ukázala, o co všechno Britové vystoupením z EU přijdou,“ napsal Soros ve svém komentáři pro server Project Syndicate. „Pokud by tato nálada rozšířila dál do zbytku Evropy, to, co prvotně vypadalo jako rozpad EU, by naopak mohlo přispět k ještě silnější Evropě.“

Podle Sorose je mezi Brity jasně patrná lítost pramenící z brexitu. Lidé si jednoduše uvědomili, co všechno odsouhlaseným odchodem ztratí. Ať už jde o stažení hlavních postav zastánců skupiny „Leave“, jako je Boris Johnson a Nigel Farage, či o petici apelující na nové referendum, podle známého investora se ve Spojeném království zažehl zápal setrvání v EU.

I přesto, že výsledek už nelze změnit, evidentní důkazy toho, že zájem Britů o Unii dosud nevymřel, existují. Ten samý přístup by se tak dal aplikovat i v dalších zemích, díky čemuž by vznikla nová podpora záchrany EU, a to prostřednictvím její restrukturalizace.

„Pokud tedy nespokojení voliči z Francie, Německa, Švédska, Itálie, Polska a jiných zemí uvidí, že jim EU prospívá, vyjde z toho samotný blok jako mnohem silnější útvar než kdy předtím,“ míní Soros. „Jakmile se tak nestane, rozpadne se mnohem rychleji, než si političtí lídři a sami občané dokážou vůbec představit.“

V tomto směru je nejnebezpečnějším regionem Itálie. Ta se jednak potýká s bankovní krizí, ale rovněž ji čeká klíčové referendum o změně vlastní ústavy. Premiér Renzi se tak v podstatě dostal do stejné role jako David Cameron. To, co aktuálně potřebuje, je pomoc evropských institucí, které jsou však „příliš pomalé a zkostnatělé.“

„Evropští lídři si musí uvědomit, že stojí na pokraji kolapsu. Právě teď je ta chvíle, kdy se musí přestat navzájem obviňovat. Je nutné začít spolupracovat a na základě toho vytvořit výjimečná opatření,“ tvrdí Soros.

Mezi první body restrukturalizace patří mnohem užší propojení jednotlivých zemí. „Pokud chce eurozóna dosáhnout ještě větší jednotnosti, což by měla, musí mít společné ministerstvo financí a vlastní rozpočet, které by dohromady fungovaly jako fiskální autorita po boku té měnové, tedy ECB.“

Evropská unie by rovněž měla využít svůj jedinečný kredit. „Lídři by se chovali nezodpovědně, pokud by nevyužili úvěruschopnost EU v době, kdy jde o její vlastní přežití.“

Podle Sorose je rovněž potřeba posílit obranné mechanismy. „Největším aktivem EU je Ukrajina. Její občané jsou pro obranu své země ochotni umírat, čímž v podstatě chrání i samotnou unii. Ta jí však tuto ochotu zpátky nevrací. Mnohem aktivnější jsou v tomto směru USA.“

Jako poslední bod Soros uvádí revizi plánů na řešení uprchlické krize. „V tuto chvíli jsou veškeré plány plné chybných představ a nesrovnalostí, vinou čehož jsou i neefektivní. Stejně tak jsou i silně podfinancované a využívají donucovací prostředky, které ve výsledku nevzbuzují nic jiného než odpor.“

Jakmile tedy EU dosáhne nápravy ve všech zmiňovaných bodech, stane se z ní dle známého investora organizace, do které budou chtít lidé i země opět patřit. Pokud se tak nestane, měli by se evropští lídři vydat cestou mladých britských aktivistů. „Nikdy více totiž nebylo potřeba, aby zastánci EU dokázali najít způsoby, jak uplatnit svůj vliv.“

 

Newsletter