Česká ekonomika roste podle výše a úspěšnosti čerpání dotací. To je naprosto dekandentní. Příští rok tak prorůstový nebude. Třinecké železárny uzavřou letošek se ziskem zhruba jako loni, AGEL s jemně vyšším, takže se svými firmami jsem spokojen, řekl v rozhovoru pro Roklen24 miliardář a jeden z nejúspěšnějších tuzemských podnikatelů Tomáš Chrenek, který na pražském CEVRO Institutu debatoval v polovině prosince se studenty v Ekonomickém klubu. Jak se daří portfoliu jeho firem od železáren po síť nemocnic? Co říká na podmínky k podnikání? Proč je EU dle něj naprosto amorfní a jak se dívá na intervence ČNB? Co je problémem českého zdravotnictví a co české pravicové politické scény?
R24: Česká ekonomika dravě oživuje, letošní růst bude kolem 4 %. Jak hodnotíte současný růst českého hospodářství?
Myslím si, že z makroekonomického pohledu je zbytečné toto hodnotit. Je to netransparentní, kvůli objemu dotačních fondů. Ekonomika u nás roste podle výše a úspěšnosti čerpání dotací, což si myslím, že je naprosto dekadentní. Myslím si, že dotace jsou hlavním faktorem oživení a další růst, který není přímo evokován dotacemi, je jenom sekundární.
R24: Očekáváte podobný růst i v dalším roce?
Vzhledem k provázanosti české ekonomiky na Německo a velkou rodinu Frau Merkel si myslím, že příští rok nebude tak úspěšný nebo tak prorůstový, jako letošní rok.
R24: Jak se letos dařilo Vašim společnostem, soustředěným do ocelářství i zdravotnictví?
Skupina Třineckých železáren uzavře tento rok zhruba na stejné výši jako loni, tedy mezi 5-6 mld. Kč zisku. Agel bude mít jemně vyšší zisk, než před rokem, takže se svými firmami jsem spokojený.
R24: Jak hodnotíte podnikatelské prostředí v hutnictví a jak oblast zdravotnictví u nás?
Pro mě je hutnictví více rigidní a jistý byznys než zdravotnictví. Když soukromá nemocnice vytvoří ztrátu, tak není nikým kompenzována. Státní nemocnice, které uzavírají se ztrátami například i v řádech stovek milionů korun, vždy dostanou kompenzaci z příslušného rozpočtu. Prostředí je více nejisté ve zdravotnictví než v hutnictví.
R24: Jaké předpokládáte ceny komodit týkající se Vašeho podnikaní v příštím roce?
Suroviny na první pololetí už máme kontrahované, tam dochází k cenovým propadům, což je pro výrobce signifikantně pozitivní zjištění a ceny finální produkce v ocelářství jsou více méně na stejné úrovni jako ve 4Q letošního roku, takže v sektoru hutnictví se dívám na příští rok mírně optimisticky.
R24: Jak se stavíte k oblasti zdravotnictví a jejím regulacím?
České zdravotnictví je absurdně řízeno, absurditu vidím právě ve státních regulacích. Regulace je špatná ze dvou důvodů. Zaprvé za stejné peníze máte dobrý, ale stejně tak to může být špatný výkon. A také není ekonomicky ohodnocena kvalita a nekvalita. Zadruhé se absolutně absentuje instrument komerčního připojištění. To si myslím, že není žádnou hrozbou pro peněženky nižších příjmových struktur. Dokáži si představit fungující systém komerčního zdravotního připojištění s měsíčními platbami ve výši 200 – 250 Kč, což je podobná částka jako například za dvě krabičky cigaret, takže si nemyslím, že by toto ohrožovalo i nízkonákladové rodinné rozpočty.
České zdravotnictví je přezdrojované. Systém českého zdravotnictví je nefunkční, přesto funguje. Peněz je v sektoru moc a bohužel se špatně používají. To je podobné jako s Fedem, který si vytiskne tolik dolarů, kolik potřebuje do platební bilance. Uvidíme, co nám budoucnost ve zdravotnictví přinese. Pan ministr nám vykreslil světlé zítřky 3% nárůstem úhradové vyhlášky, uvidíme, kolik z toho bude korigovat a kolik z toho nakonec splní.
R24: Co říkáte na intervence ČNB?
Já každou intervenci, fiskální i jinou institucionální, považuji za nesprávnou. Na druhou stranu považuji za zcela správné, že máme korunu a ne euro.
R24: Stavíte se skepticky k Evropské unii, co Vám na ní nejvíce vadí?
Nejvíce mi vadí anonymita odpovědnosti. Nelíbí se mi žádná instituce ani politická, ani ekonomická, která nemá osobnost, která ji reprezentuje a která nemá myšlenku ani charisma. Myslím si, že EU je naprosto amorfní, bez tvaru, chutě a zápachu.
R24: Jak nahlížíte na problematiku působení pravicových stran v České republice?
Nemáme pravicové voliče, takže nemáme pravicové strany.
Je mi sympatická Strana svobodných občanů, sdílím mnohé jejich názory, určitě ne všechny, ani neaspiruji na to, abych se stal členem, nicméně myslím si, že hlavní chybou této strany je, že má zatím strašně málo voličů.
R24: Máte podnikatelské aktivity na východ od České republiky, můžete některé jmenovat?
Třinecké železárny vlastní poměrně velký důl na železnou rudu na Ukrajině, jedná se o kvalitní rudu a pro nás nedaleko situovanou. Vlastníme tento důl už dlouho, není to politická záležitost, i když nějaké politické vlivy tam byly. V Rusku máme další aktivity, jsou výrazně podtrženy racionalitou ekonomické výhodnosti.
Dále máme velkou zakázku v Ázerbájdžánu, stavíme tam železnici za miliardu eur. Slýchal jsem od jednoho ministra, že je to země řízená diktátorským režimem a že jsou v zemi potlačována lidská práva. Když se ale podíváme na to, s kým Ázerbájdžán sousedí, je to příklad země, kde spousta věcí funguje velice dobře. Kdyby Merkelová měla takovéto sousedy, tak bych chtěl vidět, jaká vlajka by nad Reichstagem vlála. (úsměv)
Také máme zakázku na výstavbu železnice v Íránu, nepovažuji to za nic nemorálního. Ale z podnikatelského hlediska na zakázku nahlížím jako na tvrdý oříšek. Obecně lze říci, že politika země má samozřejmě nějakou determinaci z pohledu kulturně-náboženských tradic. Nikdy jsem nebyl za politické zdůvodňování investic, zda-li je to země správná či nesprávná pro investici.
Ing. Tomáš Chrenek, Ph.D., se narodil v 26. července 1963 v Nitře. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Je předsedou dozorčí rady společnosti Moravia Steel a. s. , Třinecké železárny, a. s., a společnosti AGEL a.s., skupiny zdravotnických zařízení. Kromě průmyslu a zdravotnictví se angažuje také ve vzdělávání, je členem správní rady soukromé vysoké školy CEVRO Institut, o. p. s . Tomáš Chrenek má čtyři děti, jeho manželka, PhDr. Dušana Chreneková, MBA, působí v dozorčí radě AGEL, a. s., a v charitativně zaměřené NADACI AGEL.
