Česká národní banka pokračuje v intervencích. V listopadu si však dala menší oddych, když proti zpevnění české měny použila „pouhých“ 14 miliard korun. Pro srovnání, v říjnu ta samá částka dosáhla 107 miliard, což je druhé nejvyšší číslo od začátku intervenčního režimu.
ČNB při chuti. Říjnové intervence byly druhé nejvyšší
Většina intervencí byla v listopadu podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera provedena na začátku měsíce před výsledky prezidentských voleb v USA. „Poté tlak na kurzový závazek dočasně polevil a listopadové intervence tak patřily mezi ty nižší v minulém roce, zejména po rekordním září a říjnu, kdy dosahovaly kolem 100 miliard korun měsíčně,“ uvedl.
I podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala je za listopadovým poklesem vybírání zisků z předchozích spekulací a zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „ČNB tak nemusela po zbytek měsíce vůbec intervenovat, protože kurz koruny se pohyboval v bezpečné vzdálenosti od hranice 27 korun za euro,“ uvedl. K hranici 27 korun za euro se podle něj koruna vrátila v polovině prosince, kdy ČNB zřejmě opět musela začít eura skupovat. „A v tomto duchu pokračuje vývoj na trhu i na začátku ledna,“ dodal.
Kovanda: ČNB bude muset trhy s exitem překvapit
Intervenční režim banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 EURCZK. Od té doby do konce loňského listopadu intervenovala v objemu zhruba 812 miliard korun.
V tuto chvíli se poměrně silně spekuluje, jak dlouho bude ČNB režim ještě udržovat. Oficiální stanovisko, které opětovně zaznělo na posledním zasedání bankovní rady, je, že banka neukončí intervence dříve než v polovině letošního roku. Přesný termín však dosud nezná ani samo vedení ČNB.
Sázka roku 2017? Koruna a intervenční „exit“, tvrdí banky
Zajímavostí je, že v souvislosti s tzv. „exitem“ již byla probírána i možnost zavedení záporných úrokových sazeb. Podle dnešního zápisu z posledního zasedání zazněly hlasy, že „záporné úrokové sazby jsou vhodným nástrojem podpory kurzového závazku a hladkého průběhu opuštění tohoto závazku, zejména ve formě zacílené na dodatečný příliv spekulativního kapitálu“
Na druhou stranu však bylo řečeno i to, že záporné sazby „mohou v delším období představovat riziko pro finanční stabilitu a že jejich zavedení není konzistentní s opuštěním kurzového závazku, neboť k němu by mělo dojít v období očekávaného postupného zpřísňování měnových podmínek.“
Co se týče objemu devizových rezerv, ty se v prosinci vyšplhaly z předchozích 80,36 miliardy euro na 80,97 miliardy, což odpovídá cca 47 % HDP. Celkově za loňský rok stouply o 21,7 miliardy eur. Výraznější růst zaznamenaly již v roce 2015, přičemž v dřívějších letech rostly nejvýše o jednotky miliard eur.
Vlogger Rusnok. Co řekl v historicky prvním video blogu ČNB?
