Nový americký prezident podepisuje příkaz za příkazem. Zatímco Barack Obama podepsal ročně v průměru cca 35 dekretů, Donald Trump by tohoto počtu tzv. exekutivních příkazů mohl dosáhnout už během několika týdnů. Přesto však splnil jen zlomek z toho, co před volbami slíbil.
Server amerického listu Washington Post sestavil přehled všech Trumpových předvolebních slibů, jejichž počet dosahuje 282. Z toho je jich 60 uvedeno ve „Smlouvě s americkými voliči“, kterou představil dva týdny před volbami. A ve 36 případech podle serveru thinkprogress.org Trump dokonce slíbil, že je splní hned „první den.“
Nelze proto očekávat, že Trump s vydáváním svých příkazů jen tak přestane. Na místě je spíše otázka, co přijde jako další? Tuto otázku si položil zpravodaj německého serveru welt.de v New Yorku.
- Čína jako „manipulátor“
Čína si vytvořila změnu klimatu, aby zničila americkou ekonomiku. Čína může za to, že dříve se slibně rozvíjející regiony pustnou. Čína bere USA továrny a pracovní místa. Čína vypleňuje USA. To je způsob, jakým se nový americký prezident staví k nejlidnatější zemi světa. Slíbil přitom, že už první den ve své funkci proti ní zakročí.
Do této chvíle však Trump nic konkrétního nepodnikl a mnoho v této věci ani podniknout nemůže. Konkrétním opatřením by bylo, zakázat americkým úřadům podporovat investice amerických firem v Číně. Problémem však je, že taková hrozba je bezzubá. Toto Washington už totiž jednou udělal, a sice v roce 1989 po masakru na náměstí Nebeského klidu.
Horší by bylo, kdyby Trump zhmotnil svůj předvolební nápad a pověřil své ministerstvo financí udělit Číně statut měnového manipulátora. Peking podle něj totiž uměle znehodnocuje jüan, aby podpořil svůj export, což je názor, se kterým by sotva nějaký analytik souhlasil. Pokud by Trump tuto nálepku Číně nyní dal, šlo by o provokaci, tentokrát už ne kandidáta v předvolebním klání, ale jako oficiální stanovisko vlády. Americké vztahy s Čínou by tak mohly být ještě mnohem horší, než dnes, což by mělo negativní dopad na celé světové hospodářství.
Podle serveru MarketWatch.com by Trump mohl zároveň s tím doporučit uvalení sankcí, jako např. vyšší cla na dovoz čínského zboží, pokud Čína nepřistoupí k vyjednávání o snížení svého přebytku obchodní bilance s USA. Čínské autority už podle analytiků naznačily, že by v takovém případě odpověděly zvýšením cel ve stejném rozsahu jako USA. To by mohlo znamenat začátek obchodní války mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
2. Méně peněz pro OSN, více na infrastrukturu
USA přispívá ročně asi osm miliard dolarů do OSN, z toho tři miliardy na mírové zásahy. A to je podle Trumpa příliš. Plánuje přitom, že tyto příspěvky sníží alespoň o 40% a peníze, které přitom ušetří, hodlá investovat do infrastruktury.
Příslušné nařízení Trump již připravil, nicméně jeho poradci vyjádřili obavy z vleklých právních rozepří. Proto se nyní návrh ještě přezkoumává.
- Nové dovozní daně
Zavedení daní na dovoz, které Trump před volbami slíbil, mají odrazovat zahraniční firmy od domácího trhu a domácí podniky od přesunů výroby do zahraničí.
Trumpův boj proti globalizaci již začal, když vypověděl transpacifickou smlouvu o volném obchodu (TPP) a avizoval opětovné projednání Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Daň na dovoz by byla dalším tažením proti volnému obchodu, které by nepostihlo jen zahraniční firmy dovážející do USA, ale také samotné americké podniky. Například gastronomické firmy, dovážející suroviny, oděvní společnosti, které nechávají šít své produkty v zahraničí, či automobilky, které si nechávají montovat vozy mimo USA.
Podle ekonomů by firmy zvýšené náklady způsobené novými daněmi přesunuly na zákazníky, nebo by musely propouštět zaměstnance, aby ušetřily. Plánované zdanění dovozu, které má americké ekonomice pomoci, by jí tak mohlo ve skutečnosti spíše uškodit.
- Snížení daní
Trump slíbil americkým firmám podstatné snížení korporátních daní, a to z 35% na 15%. Nyní republikáni hovoří o tom, že tato reforma přijde na pořad dne až na začátku příštího roku. Rovněž ohledně odlehčení daňové zátěže americké střední třídy, které Trump přislíbil, se nic neděje. Vzhledem k tomu, že to slíbil ve svém programu pro prvních 100 dní ve funkci, už má nejvyšší čas.
Pokud by však na splnění skutečně došlo, je otázkou, kde vezme slíbené stovky miliard, které chce investovat do infrastruktury. Nižší příjmy a vyšší výdaje – krátkodobě by to podle analytiků americké ekonomice pomohlo, ale z dlouhodobého pohledu hrozí problémy. Americká Komise pro zodpovědný federální rozpočet vypočítala, že pokud tento bod svého programu Trump splní, vzroste zadlužení USA v následujících deseti letech na 127% HDP.
Die Zeit: Trump pracujícím zastírá snahu o obohacení starých elit
USA: Odvolací soud odmítl obnovit platnost Trumpova imigračního výnosu
