Jiří Rusnok (ČNB): Sazby byly zvýšeny, k dalším krokům nás nic netlačí

Česká národní banka dnes poprvé za necelých deset zvýšila své sazby. Koruna v návaznosti na to zpevnila až k novým pointervenčním maximům, ovšem Rusnokova slova ji následně poněkud zchladila. Jak se na současnou situaci ČNB vlastně dívá?

Rusnok zahájil tiskovou konferenci tím, že zrekapituloval zvýšení sazeb, a to té repo o 20 bazických bodů na 0,25 % a lombardní o 25 bazických bodů na 0,5 %. Toto rozhodnutí prý vzniklo jednomyslně a opírá se o novou makroekonomickou prognózu ČNB, s níž je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve 3. čtvrtletí 2017.

Nová prognóza ČNB pracuje s růstem inflace ve třetím kvartále 2018 na 1,9 % oproti předchozímu odhadu na 2 %. Ve 4. čtvrtletí pak na 1,8 %. Měnověpolitická inflace by měla za tu samou dobu dosáhnout 1,9 %, resp. 1,8 %. Inflace dle prognózy setrvá po zbytek letoška v horní polovině tolerančního pásma a k 2% inflačnímu cíli se sníží začátkem příštího roku

HDP by letos mělo dosáhnout 3,6 % oproti původním 2,9 %. V roce 2018 pak 3,2 % ve srovnání s 2,8 %, v roce 2019 pak ČNB vidí výkon české ekonomiky na 3,1 %. Tříměsíční sazba PRIBOR by měla tento rok dosahovat 0,5 %, v tom příštím by se měla dostat na 0,7 % z původně očekávaných 0,8 %.

Hlavním motorem domácí ekonomiky má být robustní spotřeba domácností, kterou bude doplňovat oživení investic, především těch vládních, které budou čerpat z prostředků EU. Svou trochou rovněž přispěje i pokračující růst poptávky ze strany hlavních ekonomických partnerů v zahraničí.

 

Co se týče rizik nové prognózy, ty rada vyhodnotila jako mírně proinflační. V tomto směru přitom Rusnok zdůraznil možnost slabšího kurzu oproti prognóze v příštích čtvrtletích vzniklého vlivem uzavírání korunových pozic spekulantů. Guvernér ČNB dále poukázal na fakt, že k posílení koruny sice došlo, ovšem v tempu, které u ČNB nevyvolalo žádné znepokojení, tudíž se banka dalšího přílišného posilování neobává. Sama ekonomika se pak se silnější korunou vyrovnala naprosto bez potíží. Byť tedy stále existuje riziko možného vybírání zisků, nejedná se o základní scénář, se kterým bankovní rada pracuje. Na druhou stranu ho však nelze zcela vyloučit.

V návaznosti na to Rusnok uvedl, že rada do budoucna plánuje opětovné zavedení prognózování kurzu. V tuto chvíli však k tomu stále není vhodná doba. Souběžně s tím pak upozornil na to, že se ČNB již nenachází v situaci kurzového závazku, tudíž již nikterak necílí hodnotu ani vývoj kurzu koruny. Zaměřuje se především na úrokové sazby.

Z hlediska dalšího postupu normalizace měnové politiky zdůraznil Rusnok fakt, že rozhodování ČNB bude ovlivněno jednak vývojem všech ekonomických veličin, včetně kurzu. Stejně tak do hry ale vstoupí i politika Evropské centrální banky.

V tomto směru šéf ČNB připustil určité dilema poukazující na fakt, že česká ekonomika, jakožto malá otevřená ekonomika, je nutně ovlivněná tím, co se děje v eurozóně. Na druhou stranu je však nutné si uvědomit, že jsme zároveň i autonomní ekonomikou, která se v mnoha směrech od té evropské odlišuje, a to včetně cyklu, tak i dynamiky. To jsou fundamenty, na které ČNB bude muset brát ohled.

Každopádně, ať už z pohledu domácího, tak i evropského, na obou stranách dle Rusnoka probíhá obnova ovšem s určitými rozdíly. V tomto směru byla zmíněna především jádrová inflace, která se v případě české ekonomiky vyvíjí očekávaným směrem, zatímco v Evropě dosahuje hodnot pouze kolem jednoho procenta. Obdobným případem jsou i mzdy. V případě ČR je jejich tempo růstu mnohem výraznější, což souběžně s rekordní mírou nezaměstnanosti tlačí na robustnost spotřeby. Tento scénář se v Evropě sice odehrává, ovšem nikoliv v takové míře jako u nás.

Řeč pak dále přišla na otázku dalšího vývoje úrokových sazeb. Ten dle Rusnokových slov bankéři diskutovali, avšak prvotní je v tuto chvíli aktuální úrokových „hike“, který předtím již avizovali a existují pro něj dobré důvody. K dalším krokům pak dojde tehdy, jakmile bude současná prognóza potvrzena a jakmile by došlo na prosakování dalších proinflačních proměnných. Každopádně platí, že ČNB není v tomto smyslu nikterak tlačena k dalšímu jednání, především ze strany inflace, tudíž načasování dalších kroků ohledně sazeb nelze ani učinit.

Newsletter