AKTUALIZOVÁNO – Státní dluh se loni snížil o zhruba 60 miliard korun na úroveň 1,613 bilionu korun. Na loňském poklesu má zásluhu především rekordní přebytek státního rozpočtu ve výši 61,8 miliardy korun a pokračování zefektivňování řízení likvidity státní pokladny. Vyplývá to ze Zprávy o řízení státního dluhu České republiky v roce 2016, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí a server Roklen24 ji má k dispozici. Na každého Čecha připadá dluh 153 000 korun.
„Jsme rozpočtově odpovědní a s penězi daňových poplatníků nakládáme efektivně. Zkrotili jsme státní dluh, který za mých předchůdců astronomicky narostl. Od mého nástupu do funkce ministra financí jsme jej snížili o 70 miliard korun,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš.
Dodal, že podíl státního dluhu na HDP se meziročně snížil z 36,7 procenta na 34,2 procenta. Snižovat dluhovou zátěž se navíc daří již třetím rokem v řadě. „Poměrové zadlužení vůči HDP pokleslo za dobu fungování naší koaliční vlády o 6,9 procentních bodů,“ doplnil Babiš.
Analytik Cyrrus Lukáš Kovanda upozornil na to, že státní dluh se loni podařilo snížit o takřka celou hodnotu vykázaného rozpočtového přebytku. To je pozitivní zpráva, kterou ocení mezinárodní investoři i ratingové agentury. Česká republika patří mezi pětici zemí Evropské unie s nejzdravějšími veřejnými financemi – vedle Lucemburska, Estonska, Lotyšska a Bulharska. Pouze tyto země vykazují celkovou úroveň veřejného zadlužení v poměru k HDP nižší než 40 procent a zároveň aktuálně hospodaří přebytkově. To mimochodem pro země, jichž se to týká, značí, že s přehledem splňují příslušná dvě maastrichtská kritéria pro přijetí eura.
„Příznivé také je, že státní dluh ČR loni vykázal svoji nejnižší úroveň od roku 2011, kdy činil necelých 1,5 bilionu korun. Nutno však říci, že stabilizace státního dluhu i jeho aktuální snížení nejsou výsledkem výhradně jen přebytkového hospodaření vlády,“ dodal Kovanda.
I přes snížení státního dluhu posílila celková likvidní pozice státní pokladny, mimo jiné také díky novým legislativním a technickým opatřením, která přinesla rozšíření o účty resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven a svazů zdravotních pojišťoven.
„Další posílení celkových peněžních prostředků ve státní pokladně při současném poklesu státního dluhu vyvrací neustále opakovaná a přitom nepodložená tvrzení řady komentátorů, že zadlužení státu klesá uměle, protože údajně rozpouštíme státní rezervy,“ podotkl náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Petr Pavelek.
Nahrazování státních pokladničních poukázek střednědobými státními dluhopisy bez výnosu navíc přispělo k poklesu podílu krátkodobého dluhu o 2,1 procentního bodu na 14,3 procenta. To je historicky nejnižší hodnota tohoto ukazatele vztažená ke konci roku.
Podíl krátkodobého dluhu na HDP se snížil o 1,1 procentní bod na 4,9 proenta. „Nízký podíl krátkodobého dluhu jednoznačně dokazuje, že za poklesem státního dluhu stojí hospodárnost i správně nastavená emisní činnost ministerstva financí, která vede ke snižování rizik spojených s řízením státního dluhu a je dalším důkazem obezřetného přístupu k financování státu,“ dodal Pavelek.
