Hillary Clintonová, Angela Merkelová či Janet Yellenová. Všechny tyto ženy mají blízko k důchodovému věku, a přesto stále hýbou světem. Samozřejmě neplatí, že by každá žena dokázala to samé. Všechny výše zmiňované dámy k tomu mají bezpochyby určité predispozice. I tak to ale ukazuje jeden fakt, a to že ne všechno, dámy prominou, staré patří ihned do muzea.
V době, kdy většina západní společnosti žije v představě, že babičky patří k plotně, k vyšívání a rozmazlování vnoučat, se zapomíná na to, že i ony mohou být svou prací a zkušenostmi kvalitní pracovní posilou. Potvrzuje to i fakt, že se stále více žen žene za kariérním růstem i po padesátce.
„Starší ženy často opouštějí zaměstnání, aby se mohly postarat o své blízké. Poté však zjistí, že návrat do pracovního procesu není tak snadný, nebo se jednoduše už samy vrátit nechtějí,“ řekla pro server CNBC Ros Altmanová, britská specialistka na důchodovou problematiku. „Sociální systém potřebuje změnu, která by umožnila využití pracovních zdrojů a talentu starších žen, které chtějí či potřebují pracovat déle. To pak zlepší nejen jejich příjmovou stránku, ale celkově podpoří chod celé ekonomiky.“
Jednoduše řečeno, čím déle budou ženy pracovat, tím déle budou platit daně a spotřebovávat a tudíž i přispívat k chodu ekonomiky.
Puzzle produktivity
Hodně z nedávného oživení na trhu práce jak v Evropě, tak i ve Spojených státech vděčí právě zvýšení zaměstnanosti starších žen.
Ve spojných státech je celkový přírůstek pracovní síly ve věku nad 55 let v rozmezí 1975 až 2010 tažen především zvýšením zaměstnanosti žen, která vzrostla z 23,1 % v roce 1975 až na 35,1 % v roce 2010. Ve Spojeném království pak zaměstnanost žen ve věku mezi 65 a 74 lety roste konstantně už od doby krize v roce 2008.
Tento fakt tak může pomoci poskládat „puzzle produktivity“, kde produktivita, resp. výstup jednoho pracovníka za hodinu, kontinuálně klesá, a to i navzdory jinak zdravému trhu práce.
V současnosti má začlenění starších žen do pracovního procesu lehce negativní vliv na celkovou produktivitu oproti jejich mužským protějškům. Dle ekonomů Philipa de Jonga a Apostolose Tsichristase by však tento efekt vymizel, pokud by byl kladen větší důraz na celoživotní vzdělávání.
Životní zkušenost
Starší člověk má logicky více zkušeností než jeho mladší kolegové. Dle studie společnosti PwC je zkušená žena ve věku nad 55 let pracující v seniorním managementu tou nejefektivnější posilou, která nemá žádné problémy měnit své profesní zaměření.
„Tyto ženy jsou spíše stratégy, kteří jsou schopni uskutečnit profesní změny bez problémů, a to především díky svým rozličným zkušenostem, lepší schopnosti argumentace a taktéž schopnosti dívat se na věci v odlišné perspektivě,“ řekla pro CNBC Jessica Leitch z PwC. Právě ona je toho názoru, že ženy nad padesát pět let dokáží řešit problémy společnosti zcela nejefektivněji.
