Oko za oko, Deutsche Bank za Apple?

Situace kolem Deutsche Bank začíná být čím dál tím zajímavější. V pátek cena akcie německé banky prolomila stěžejní hranici 10 euro za kus. Ihned poté se zvedla vlna komentářů od amerických i evropských ekonomů a analytiků v naprosté většině poukazujících na to, že Deutsche není Lehman. V návaznosti na to se titul dostal na téměř 11 euro. Teď je tu pondělí a s ním i další dění, které může u mnohých pozorovatelů vzbuzovat více než jeden otazník.

Začněme popořadě. Ještě v pátek, než byly zavřeny všechny burzy, se objevila první narážka na „americký útok“ na Deutsche Bank ohrožující evropskou ekonomiku. Ve své sloupku na serveru Wall Street Journal to zmínil Joseph Sternberg. Dnes se situace ještě více přiostřila s tím, jak někteří němečtí politici začali hovořit o „ekonomické válce“ proti Německu.

„Kroky amerického ministerstva spravedlnosti vůči Deutsche Bank nesou charakteristiky ekonomické války,“ řekl v rozhovoru pro německé noviny Welt am Sonntag Peter Ramsauer, předseda hospodářského výboru německého parlamentu. Podle něj jsou USA spojené s „dlouhou tradicí využití každé příležitosti, která se v podstatě rovná zahájení obchodní války, pokud by z toho jejich ekonomiky mohla jakkoliv profitovat. Obvinění z přemrštěných škod spojených s činností Deutsche Bank v roce 2008 jsou toho zářným příkladem.“

Jeho slova dostanou o to větší váhu, pokud si vzpomenete na nedávnou kauzu daňových výhod, díky kterým americká firma Apple připravila irskou státní kasu o zhruba 13 miliard eur. Na základě toho Evropská komise vyzvala irskou vládu, aby po Applu vyžádala zpětné doplacení této částky, vůči čemuž se odvolala nejen samotná firma, ale rovněž i irské politické vedení.

Jsme tedy svědky situace „oko za oko, Deutsche Bank za Apple“?

Další rána, tentokrát z Itálie

Aby toho nebylo málo, během víkendu se objevila informace o dalším obvinění Deutsche Bank. Za tím stojí italské soudy, které tvrdí, že německá banka v roce 2008 pomáhala italské Banca Monte dei Paschi dei Siena maskovat její účetní ztráty pomocí falešných bankovních účtů. V rámci obvinění byla zmíněna i konkrétní jména odpovědná za tuto činnost, přičemž ve dvou případech jde již o bývalé zaměstnance banky.

Falešné účty, které měla italská banka založené u své německé kolegyně, byly určené především k derivátovým transakcím, jejichž účelem bylo ukrytí ztrát dosažených v letech 2008 až 2012. Celá věc byla odhalena již v roce 2013, když agentura Bloomberg upozornila na podezřelé obchody, které mezi sebou banky prováděly.

Nové obvinění se tak týká tří ve zmiňovaném období vysoce postavených zaměstnanců, z toho dva jsou dnes již bývalí. Pravdou je, že „italská“ kauza nebude mít na sentiment kolem německé banky takový vliv jako americká pokuta ve výši 14 miliard dolarů. Ovšem i tak se jde o další ránu, která přišla v tu nejhorší dobu.

Že se nejedná o nic dobrého ani pro Banca Monte dei Paschi dei Siena je rovněž jasné. Obzvláště to pak platí tehdy, když si uvědomíte, že tato instituce je kvůli své mohutnému objemu nesplacených půjček označována za jednou z nejnebezpečnějších bank nejen v Itálii, ale rovněž i v celé Evropě.

Klid. Opravdu?

Buďte v klidu, pokutu nezaplatíme, likvidity máme dost. Přesně tak se během minulého týdne vyjadřoval k panice kolem Deutsche Bank její CEO John Cryan. Oba poznatky mají něco do sebe. Vyjednávání ohledně toho, kolik banka americkému ministerstvu spravedlnosti zaplatí za nekalé obchody s hypotékou krytých cenných papírů, nás totiž teprve čekají. Mnozí analytici tvrdí, že částka nakonec dosáhne poznatelně nižších hodnot, než je 14 miliard dolarů. Hovoří se například o objemu v rozmezí 4 až 5 miliard USD, které by Deutsche byla schopna pokrýt ze svých rezerv „na pokuty“ dosahujících 6,2 miliard dolarů.

Uklidnění ohledně likvidity bylo rovněž zmiňováno velmi často. Německá banka aktuálně drží likviditní rezervy o velikosti 223 miliard euro, což je dostatek na to, aby byla schopná dnešní situaci s nejvyšší pravděpodobností ustát. Mnohem horší scénář by nastal, pokud by nastal run. V tomto případě by banka stála před možným vybírání klientských depozit, které dosahují více jak 560 miliard euro. To je částka, kterou by už jen horko těžko ustála, a to možná i za pomoci všech prostředků ze strany ECB. Pravdou je, že taková situace byla již dříve dementována naprostou většinou analytiků vyjadřujících se k situace německé banky.

Poslední informace, která v původním záměru měla přidat na klidu, je podpora velkých německých firem. Za Deutsche se postavil například Siemens, Daimler, BASF, Munich Re, RWE či E.ON.

„Stojíme při Deutsche Bank. Deutsche bank má skvělou tradici, pevné základy a také příznivou budoucnost.“ To vše zaznělo v nedělníku Frankfurter Allgemeine Zeitung ze strany zmiňovaných firem. Byť by se mohlo zdát, že tento krok bude hrát ve prospěch německé banky, souběžně s tím, se objevují i spekulace o tom, že se firmy snaží nahnat „body“, které by Deutsche udržely nad vodou. Pokud by se totiž dostala do problémů, strhlo by to i zmiňované společnosti, jelikož i ony samy mají na německou banku nejedno obchodní napojení, minimálně je v tomto směru řeč o depozitech.

Pokud chcete vědět, jak si akcie Deutsche Bank během dnešního dne vede, nemusíte se namáhat. V Německu je dnes státní svátek, tudíž jsou akciové burzy zavřené. Americké trhy však běží. Banka si v premarketu aktuálně připisuje ztrátu -0,69 %.

 

Newsletter