Kde tiká finanční bomba astronomických rozměrů?

Leden se do historie investičního světa zapsal rudým písmem jako jeden z historicky nejhorších začátků nového roku. Vše odstartoval propad čínských trhů podpořený dalším pádem cen ropy. Postupem času se navíc přidala nervozita ohledně globálního růstu doplněná o nejistotu dalšího kroku navyšování amerických sazeb společně se silným výplachem akcií bankovního sektoru. V pozadí této paniky však potichu dřímá ještě větší hrozba, jejíž potenciál krachu je mnohonásobně vyšší, než jsme pozorovali během poslední finanční krize. Kde ji hledat? Samozřejmě, že v Číně.

Na tuto časovanou bombu astronomických rozměrů upozornil Kyle Bass, zakladatel dallaského hedge fondu Hayman Capital a jeden z investorů, který předpověděl americkou krizi subprime hypoték, jež stála za celosvětovým finančním krachem z roku 2008. Dle Bassových slov dřímá v čínském úvěrovém trhu katastrofa, jejíž dopad by vyvolal ztráty až o 400 % vyšší, než tomu bylo během zmiňované krize amerického finančního sektoru.

„Stejně jako tomu bylo v případě amerických bank, i ty čínské se nadměrně zadlužují, snaží se obcházet regulatorní opatření a naprosto nehledí na svou rizikovou expozici,“ přepisuje manažerova slova server CNBC. „Pravdou je, že ztráty čínského bankovní oblasti, které by v tomto případě mohly dosáhnout až 400 % tehdejších amerických, již dávno začaly nabírat na obrátkách.“

Za posledních deset let čínský bankovní segment expandoval z 3 bilionů dolarů až na 34,5 bilionů dolarů v aktivech. Pro představu, toto číslo odpovídá zhruba 340 % čínského HDP. Boom o této velikosti, který je naprostým historickým unikátem, vděčí za svou velikost především intenzivnímu úvěrování, které bylo „požehnáno“ čínskou garniturou a které mělo přispět k udržení růstu druhé největší ekonomiky světa v rámci nastavených cílů.

„Hrůza čínských bank spočívá především v tom, že jimi poskytnuté půjčky nebyly vytvořeny na základě platební schopnosti dlužníků, nýbrž vznikly z politických rozhodnutí státu,“ vysvětluje Bass. Nebezpečí je navíc umocněno segmentem „šedého“ bankovnictví, který velkým finančním domům umožňuje poměrně snadno obcházet regulatorní opatření.

Čísla mluví jasně. Pokud by čínské banky spadly o 10 %, celý sektor by na hodnotě přišel o zhruba 3,5 bilionů dolarů. O to horší je fakt, že tento a mnohem vyšší propad byl v historii asijských bank pozorován několikrát, a to v době v cyklu rostoucího počtu nesplacených úvěrů, ve kterém se země nachází i dnes.

Vynalézavé čínské mozky v akci

Bezprecedentní úvěrový boom, který jde ruku v ruce s expanzí celého sektoru, má dle Basse svůj původ především ve speciálních produktech správy bohatství (tzv. Wealth Management Products, WPM).

Čínské banky mají z hlediska regulace povoleno poskytovat půjčky až do velikosti 75 % držených depozit. Jedním ze způsobů, jak si úvěrové limity navýšit, je právě použití zmiňovaných „WPM“. Banky klientům jednoduše nabídnou spořící plány, resp. nabídnou službu obdobnou peněžnímu fondu s vyšším a mnohdy garantovaným výnosem, které se nezapočítávají do „oficiálních“ depozit, z nichž je odvozováno oněch 75 % limitu poskytnutých půjček a které jsou postaveny mimo rozvahové položky.

V situaci, kdy však tyto WPM, resp. jejich podkladová aktiva, přestávají nést požadovaný výnos, ale banky se rozhodnou i tak udržet nastavené sliby beze změny, přesunou tyto produkty zpět do své rozvahy.

V tuto chvíli na scénu vstupuje subjekt nazvaný Trust Beneficiary Rights, pomocí kterého je možné snadno manipulovat s položkami (ne)započitatelnými do bankovní rozvahy. Jakmile banky registrují nesplacené půjčky, přesunou je do TBR, neboli do speciální trustové jednotky. Díky tomu se tak špatné úvěry dostanou opět mimo bankovní rozvahu. Bass tuto situaci popisuje následovně.

„Jakmile nastane scénář, kdy dlužník přestane splácet své dluhy, půjčka se stává nesplacenou a čínské banky ji obvykle přesunou mimo svou rozvahu. Aniž bychom zacházeli do přílišných detailů toho, jak tento přesun proběhne, nesplacený úvěr je jednoduše přesunut na speciální trustovou společnost, zatímco banka i nadále zůstává jejím hlavním garantem držící veškeré úvěrové riziko. Na oplátku pak banka zaznamenává ono „aktivum“ jako Trust Beneficiary Receipt (TBR), tedy mimorozvahově.“

Co to ve skutečnosti znamená? Existuje špatná a ještě horší odpověď. Špatná je ta, že čínský kapitálový polštář je v tomto případě významně nadhodnocený. „TBR totiž potřebuje mnohem méně dodatečného kapitálu (pouze zhruba 2,5 % oproti 11 % v případě půjčky zachované v rozvaze) než je tomu v případě „běžného“ bankovního subjektu. Ten pak de facto pracuje s upraveným kapitálovým polštářem typu Tier 1 ne o běžné velikosti 8 až 9 %, nýbrž se dostáváme až na „podkapitalizovné“ úrovně na 5 až 6 %,“ vysvětluje Bass.

Co je však ještě mnohem horší, je fakt, že trusové jednotky slouží především jako úschovna pro ukrytí úvěrových ztrát. Kvůli tomu se z nich tak stávají časované bomby čínského bankovního sektoru. Některé banky dokonce drží více peněz v samotných trustech TBR než v poskytnutých půjčkách (viz tabulka), což neznamená nic jiného, než že počet „špatných“ půjček převyšuje objem těch „dobrých“.

Bass tak závěru celou situaci komentuje následovně: „Subjekty typu WPM,TBR a další úvěrové záruční společnosti tvoří většinu čínského šedého bankovnictví, které se za poslední tři roky zvětšilo o 600 %. Jisté je, že tohle je přesně ta oblast, kde klíčí první úvěrové problémy, které jsou do toho navíc zcela ukryty před zraky regulátorů.“

Co dělat, když to krachne?

Pokud by opravdu došlo k tomu, že čínské banky odepíšou více jak 10 % své hodnoty, vláda by byla nucena je rekapitalizovat a silně devalvovat svou domácí měnu jüan.

„Čína by pravděpodobně byla nucena natisknout jüanu o hodnotě více jak 10 bilionů dolarů, aby se jí podařilo bankovní systém dostatečně rekapitalizovat. To by ve výsledku znamenalo více než 30% oslabení čínské měny vůči americkému dolaru,“ míní Bass.

Na základě tohoto se není čemu divit, že fond Hayman Capital patří mezi skupinu hráčů věřících v blížící se prudké oslabení, na kterém by se díky „shortu“ jüanu dalo velice slušně vydělat.

Newsletter