Budeme bankám platit za vlastní soukromí?

Především kvůli regulaci a digitalizaci se mění role bankovních institucí. Mění se i jejich tržní postavení. Důsledkem toho dochází ke změně struktury příjmů a bankovní sektor hledá nové možnosti zisku. Nejčastěji skloňovaná možnost je opustit úzké hranice bankovnictví a využít informací, které banky mají o svých klientech.

Historicky plnily banky především tři hlavní role, a to přijímání vkladů, poskytování úvěrů a zprostředkování platebního styku. Přijímáním vkladů a poskytováním úvěrů se banka chová pouze jako zprostředkovatel, který spojuje dvě strany trhu – poptávku po penězích (po úvěru) a nabídku peněz. Výhoda existence bankovních institucí jako opaku přímého tržního kontaktu mezi poptávkou a nabídkou je spojení klientů s jinou preferencí délky splatnosti. V praxi to znamená, že objemné dlouhodobé vklady jsou rozpůjčovány několikrát pro více žadatelů s kratší splatností a naopak. Druhý zásadní důvod je přebírání zodpovědnosti za možné nesplacení úvěru. Banka jako velká instituce má kapacitu se věnovat důkladnějšímu prověření žadatele o úvěr a na rozdíl od soukromého ekonomického subjektu je rizikově neutrální.

Jak chránit smartphony? Kdo jsou měniči hesel?

Podobně jako do všech činností lidského dění i do bankovnictví vstupují prvky inovací a digitalizace. Je přirozenou vlastností velkých institucí, že zapracování nových trendů je časově náročné. Naopak firmy jako Zopa, Kickstarter a mnoho dalších jsou díky své velikosti a inovativnímu přístupu velmi flexibilní, a proto představují pro klasický bankovní sektor silnou konkurenci. Druhým zásadním prvkem, který určuje podobu bankovnictví je regulace. Je pochopitelné, proč je regulace v bankovnictví důležitá a proč by si nikdo (krom možná několika bankéřů) nechtěl představovat fungování bank bez jistot garantovaných regulací, potažmo státem.

Regulace a digitalizace mění bankovnictví dramatickým způsobem. Zásadní změnou je tržní uspořádání. Zatímco dříve fungovalo bankovnictví téměř jako oligopolní trh s několika dominantními institucemi – bankami, kde si klient muset vybírat z omezené nabídky produktů, dnes je trh mnohem flexibilnější a nabízí zákazníkovi větší svobodu, možnost výběru, ale i silnější tržní postavení. Změna nenastala pouze z důvodu nových bank, které doplnily (český) trh v posledních několika letech, ale například i tím, že další (nebankovní) instituce a firmy začínají nabízet finanční produkty. Jako příklad slouží Tesco Bank nebo Ikanobank (Ikea). Navíc někteří internetoví giganti jako například Google již dnes mají tolik nevyužitých aktiv, že je jednoduché si představit, že začít poskytovat úvěry je další přirozený krok.

Další důvod, který vedl ke změně tržní struktury je trochu překvapivě regulace. Regulace produktů způsobila, že dnes klient pomalu přestává rozlišovat, od jaké instituce si produkt pořizuje a dochází ke komoditizaci bankovních služeb.

Důsledkem zvýšených nákladů na regulatoriku a poklesem příjmů kvůli změně tržního uspořádání přichází bankovní sektor o ziskovost a musí hledat nové zdroje příjmu. Jedním z možných výhledů, jak by budoucnost mohla vypadat, je spojování institucí na úrovni služeb, například bankovnictví a poskytovatel internetu, mobilní operátor či dokonce poskytovatel lékařské péče. V podobném prostředí by pak jednotlivé profily mohly komunikovat mezi sebou bez našeho vědomí. Například před návštěvou zubní ordinace by profil běžného účtu potvrdil, že máme dostatek prostředků na zaplacení léčebných výloh.

Druhý možný scénář, jak bude bankovnictví v budoucnu fungovat a na čem bude vydělávat, je zacházení s osobními údaji klientů. Většina služeb se stane natolik levná či dokonce zdarma, že platit za ně budeme soukromím. Zprostředkovatel služeb bude přeprodávat informace o nás dalším (reklamním) agenturám a ty budou, svým způsobem, platit za naše služby.

Newsletter