Prezidentské volby ve Spojených státech jsou za dveřmi a není pochyb o tom, že budou mít přinejmenším krátkodobě silný vliv také na dění na akciových, dluhopisových a komoditních trzích. Co tedy můžeme očekávat v případě, že z boje o Bílý dům vyjde vítězně Hillary Clinton, a jaké budou možné důsledky případného vítězství Donalda Trumpa?
Nejprve pozitivní zprávy. Dopady výsledků voleb byly v minulosti z velké většiny pouze dočasné. Krátkodobá volatilita, která volby hlavy státu provází, je pochopitelná a logická. Při pohledu do historie ale platí, že poté, co se prach usadil, zamířily americké akciové trhy ve většině případů vzhůru nezávisle na tom, zda ve volbách triumfoval republikán, nebo demokrat. Do dnešního dne proběhlo ve Spojených státech od roku 1960 čtrnáct prezidentských voleb a v období od listopadu, kdy byly oznámeny výsledky, do konce ledna nejbližšího roku americké akciové trhy v jedenácti případech rostly a připsaly si za tři měsíce téměř čtyřprocentní zhodnocení. Z tohoto krátkodobého pohledu tedy nečekáme žádné překvapení a katastrofy.
Další pro investory dobrou zprávou je skutečnost, že podle většiny volebních průzkumů zůstává těsnou favoritkou demokratka Hillary Clinton. A Hillary je evidentně také miláčkem Wall Street. Je to zřejmé z interakce mezi oznámenými odhady výsledků a následných reakcí akciových indexů. Když bylo na konci července oznámeno, že se odhadované jednoprocentní vedení Donalda Trumpa změnilo na šestiprocentní náskok Hillary Clinton, vzrostl ve stejný den index SP500 a více než jedno procento. O měsíc později stáhl Trump šestiprocentní rozdíl v preferencích na procento jediné a během dvou týdnů indexy poztrácely dvě procenta své hodnoty. Poté se demokratická kandidátka dostala v průzkumech opět do výraznějšího vedení a akcie opět rostly. Pokud Hillary Clinton ve volbách zvítězí, čeká nás zřejmě velmi dobrý konec roku 2016.
I z dlouhodobějšího pohledu je dobré vědět, že se americkým akciovým trhům dařilo mnohem lépe za demokratických prezidentů než v dobách, kdy seděl v Bílém domě republikán. Mnozí si ještě pamatujeme prudký růst amerických akcií v letech 1992-2000, kdy seděl na Pennsylvania Avenue demokrat Bill Clinton a všichni jsme již byli svědky stejné euforie akciových trhů za právě končícího osmiletého období Barracka Obamy. Za prezidentství Ronalda Reagana a obou členů rodiny Bushových se již taková nadšení nekonala. Vzhledem k tomu, že politika Hillary Clinton bude kontinuálním pokračováním dosavadní linie demokratických předchůdců a bude nadále směřována na podporu trhů a nikoli na restrikci, lze předpokládat, že demokratická politička je a bude pro trhy mnohem čitelnější a předvídatelnější. Politika Donalda Trumpa je z tržního pohledu silně nejasná a trhy nemají takovou nejistotu v oblibě. Proto by mohlo být jeho zvolení příčinou krátkodobé významné volatility a poklesu.
Dlouhodobější pohled na vývoj akciových indexů v USA ve čtyřletém období následujícím po prezidentské volbě ukazuje, že můžeme být svědky rozdílného vývoje na trzích v závislosti na tom, který z kandidátů uspěje. Pokud v úřadu prvního muže Ameriky zůstal stávající prezident, nebo jeho ideový nástupce ze stejné strany (případ Hillary Clinton), byli jsme svědky dvou mírně růstových let. Naopak, změnil-li se v Bílém domě „nájemník“ z konkurenční strany, pak se akciovému trhu dařilo v úvodním období vykonávání prezidentského úřadu historicky výrazně hůře.
Důvodem byla zřejmě snaha ukázat období předchozího prezidenta v horším světle, než se obecně čekalo, a snaha měnit již všeobecně zažité vzorce chování, včetně změn na klíčových ekonomických postech. To s sebou přináší již zmiňovanou a trhy silně neoblíbenou nejistotu.
Případné vítězství demokratické kandidátky bude z našeho pohledu znamenat zachování současného stimulačního a mírně proinflačního prostředí, což bude negativní pro výnosy dluhopisů a povede zřejmě k oslabení nebo pomalejšímu růstu hodnoty amerického dolaru. To by bylo naopak pozitivní pro komoditní sektor, zejména pro ceny energetických komodit a drahých kovů. V rámci jednotlivých sektorů akciového trhu by se mělo dařit nadále spotřebitelskému sektoru a díky slabšímu dolaru také akciím nadnárodních konglomerátů a exportérům. Dobře by se mělo díky pokračování ve zdravotní politice prezidenta Obamy také některým segmentům zdravotnického sektoru s vyjímkou výrobců léků, na něž mohou dolehnout snahy o další regulaci prostředí, v něm působí.
Pokud ve volbách uspěje Donald Trump, pak bychom měli být svědky opačného efektu. Posílení hodnoty amerického dolaru a snaha o zmírnění regulací by měla prospět bankovnímu sektoru a také třeba velkým farmaceutickým společnostem. Silný dolar a nízká inflace zůstanou nadále oporou také pro americké a dolarové dluhopisy. Efektem silného dolaru bude zřejmě postižena většina komodit. Hůře by se mohlo dařit také akciím na rozvíjejících se trzích, zejména tam, kde jsou jejich ekonomiky na exportu komodit z velké části závislé. Podobně může působit také Trumpova snaha o ochranu domácího amerického průmyslu a snaha vyjednat pro Spojené státy nové obchodní smlouvy, které mohou tlačit na ceny základních surovin.
