Kdyby nebylo dluhů, nebylo by ani peněz. A (nejen) dluhy to jsou aktiva bank. Kde najdete největší bankovní systém na světě s aktivy v enormní výši 33 bilionů? A které země mu šlapou na paty?
Do nedávna se statusem největšího bankovního systému na světě pyšnila eurozóna. Minulý měsíc ji však předstihla Čína. Avšak podle Eswara Prasada, ekonoma z Cornell University, to rozhodně není důvod k oslavě. „Masivní velikost čínského bankovního systému je spíše znamením, že ekonomika je příliš závislá na investicích financovaných bankovními úvěry, a dále že trpí neefektivní alokací zdrojů a čelí vysokým úvěrovým rizikům,“ citoval jej server Finacial Times.
A které země by si ještě měly na své obrovské bankovní systémy dávat pozor? Pořadí je nyní následující: Po čínském bankovním systému s aktivy ve výši 33 bilionů dolarů následuje bankovní systém eurozóny s 31 biliony dolarů, který až do března držel prvenství. Další v pořadí je americký bankovní systém s aktivy ve výši 16 bilionů dolarů, který je následovaný japonským bankovním systémem se 7 biliony dolarů.
Čínský bankovní systém je tak 3,1krát větší než roční hrubý domácí produkt země (v eurozóně je to 2,8násobek). V posledních letech se zde děje něco, čemu ekonomové říkají financial deepening – prohlubování finančního trhu. To znamená, že tempo růstu objemu úvěrů, či obecně finančního systému, je vyšší než tempo růstu hrubého domácího produktu země.
K enormnímu růstu bankovních úvěrů v posledních letech přitom přispěla zejména samotná čínská vláda, která se v roce 2008 snažila prostřednictvím výrazných monetárních i fiskálních stimulů tlumit dopady globální krize.
Obávaný čínský dluh v grafech: Kde se skrývá problém?
Světoví lídři tehdy chválili Čínu za stabilizaci hospodářského růstu v době, kdy se vyspělé ekonomiky potácely v recesi. Nyní však ekonomové dospívají k názoru, že stimuly vedly (a vedou) k plýtvání investicemi a průmyslovými kapacitami, a navíc značně přispěly k nebezpečné úrovni zadlužení.
Situace s čínským vládním dluhem je specifická v tom, že v bilancích bank je schována řada dluhů státních podniků. Ty vláda podporuje prostřednictvím Čínské rozvojové banky, skrze kterou také financuje výstavbu infrastruktury, zatímco jiné vlády si půjčují přímo na kapitálových trzích. Mezinárodní srovnání zadlužení je tak zkreslené. Stejně tak může být podceňována i velikost čínského bankovního systému, jelikož tamní banky mají často řadu podrozvahových záruk a závazků.
Čína? Dluhy, kam se podíváš…Soudruzi to ale vyřeší – Roklen24.cz https://t.co/WWmp6jPaOq @roklen24 #China #debt #economy pic.twitter.com/LVKdrdT9XB
— Roklen24.cz (@roklen24) 12. dubna 2017
