Centrální banky a intervenční režim. Někteří ho milují, jiní zase nenávidí. Ostatně, nejlépe o tom vypovídá české prostředí a sám „vládce“ jeho kurzového režimu. Pravdou je, že v případě zásahů na devizových trzích se v některých případech dá na možnou akci centrální banky poměrně snadno vsadit. A právě taková příležitost se aktuálně rýsuje v Dánsku.
I přesto, že se na první pohled dánský kurzový režim neliší například od toho českého, opak je pravdou (Dánsko se řídí úrokovou politikou ve vztahu k eurozóně a občasnými zásahy, ČNB používá řízený floating s cílem dosažení 2% inflace). Co je však v obou případech společné, jsou intervence. Zatímco Česká centrální banka má stanovenou hranici na 27,00 EURCZK, její dánská kolegyně se v rámci mechanismu ERM 2 drží u centrální úrovně kolem 7,45 EURDKK s možností fluktuace +/- 2,25 %. I přesto, že se aktuální kurz dánské koruny drží ve stanovém pásmu, někteří analytici věří v brzký intervenční zásah.
Kurzové režimy: V čem jsou jiné Česko, Burkina Faso či Dánsko?
„Dánská centrální banka tento měsíc pravděpodobně zasáhne s tím, jak tamní měna posiluje vůči euru ,“ míní analytický tým švédské finanční skupiny Nordea Bank. Svůj pohled analytici odůvodňují dosažením úrovní, na kterých centrální banka zasáhla v roce 2015 (viz graf). Akce kolem 7,43 EURDKK byla tehdy vynucena spekulativním útokem na posílení dánské koruny, a to v návaznosti na nečekané uvolnění intervenčního režimu Švýcarska. Spekulanti tehdy vsadili na to, že vyjma švýcarské centrální banky by mohla svůj režim změnit i ta dánská, což se nakonec ale nestalo.
„Dánská koruna pokračuje vůči euru v procesu zpevňování,“ řekl pro agenturu Bloomberg Jan Stoerup Nielsen a Uffe Kalmar Hansen, oba analytici společnosti Nordea. „Dostáváme se tak do oblasti, ve které bude centrální banka s nejvyšší pravděpodobností intervenovat.“
V poslední době je patrné, že zájem o dánskou korunu poměrně eskaluje, což se následně projevuje na jejím posílení. Hlavním důvodem tohoto vývoje je podle analytiků rostoucí obava o možném odchodu Velké Británie z Evropské unie. Investoři se tak v návaznosti na to uchylují do bezpečnějších trhů, kam spadá právě i ten dánský.
Centrální banka Dánska používá jako svůj hlavní měnověpolitický nástroj úrokové sazby. Po většinu minulého roku se úrovně depozitní sazby pohybovala na -0,75 %. Začátkem ledna 2016 však došlo na navýšení o 10 bazických bodů na -0,65 %. Podle analytiků Nordea Bank se však nečeká, že by v dohledné době došlo na jakékoliv další změny. Výjimkou by prý byla situace, kdy by úspěšný brexit vyvolal mohutný příliv kapitálu do země. Z toho důvodu se jako možný nástroj budoucí „akce“ považují právě intervence.
Nilsen a Hansen pokračují: „Jako důsledek klesajících devizových rezerv [od března 2015 klesly o zhruba 45 %, pozn. autora] se simultánně snížil i přebytek likvidity na dánské peněžním trhu. Aby tak došlo nejen na její opětovné navýšení, ale i ke zvýšení objemu zahraničních rezerv očekáváme, že dánská centrální banka bude v dohledné době velice opatrná a připravená v okamžiku zasáhnout prostřednictvím použití intervencí.“
Aktuálně se kurz dánské koruny vůči euru pohybuje na 7,432 EURDKK.
Další investiční titán odhalil své karty. Na co vsadil Soros? https://t.co/dV1teCk6hu @roklen24 #Soros #stocks #gold pic.twitter.com/4K54j4MQ4l
— Roklen24.cz (@roklen24) 17. května 2016
Prosíme o Váš názor! Spustili jsme pro Vás portál Roklen24.cz v novém designu, s novým obsahem. Jak se Vám líbí? Odpovězte nám na několik otázek! Děkujeme! – CHCI ODPOVĚDĚT
