Ekonomie kryptoměn I


19:03 • 30. prosince 2015

Tagy: Bitcoin, Blockchain, ekonomie, Kryptoměna, měny

Kryptoměny dokázaly vyřešit problém důvěry u soukromých peněz. Zatímco dříve bylo nutné důvěřovat bankám, že nevydávají poukázky na drahé kovy, které reálně neměly, nebo alespoň že vydávají těchto poukázek více jen v „přiměřeném“ poměru, díky kryptoměnám není nutné věřit nikomu.

Bitcoinu se podařilo ukázat úplně jinou cestu. Někteří ekonomové považovali a považují za elegantní řešení problému důvěry u peněz centrální bankovnictví. Centrální banka může skutečně problém řešit, ale soustředění moci nad penězi do jedněch rukou se může vymstít a historicky se mnohokrát vymstilo. Ekonomové tradice rakouské ekonomické školy považovali centralizaci peněz za chybu, která je analogická u jakéhokoliv jiného centrálního plánování. Centrální plánování odstraňuje motivaci v podobě zisků a ztrát a cenové signály. Proč by tomu mělo být jinak u peněz?

„Přestože jsou ekonomické vzdělání a motivy Satoshiho Nakamota známé jen velmi okrajově, lze určitě nalézt ekonomické kořeny této měny v souboru ekonomických teorií známých pod názvem rakouská ekonomická škola.“

Rakouská ekonomická škola je směr ekonomického myšlení původně z Rakouska druhé poloviny devatenáctého století. Nejdůležitějším dílem první generace autorů této tradice jsou Základy národohospodářské nauky Carla Mengera, které jsou považovány za první dílo pracující s mezními veličinami, které zásadně změnily ekonomickou analýzu a spustili tzv. marginalistickou revoluci.

„Z druhé generace autorů jsou patrně dva nejvýznamnější rakouští ekonomové Ludwig von Mises a Friedrich hayek. Mises utekl před válkou do Spojených států, kde v roce 1949 vydal své magnum opus Lidské jednání. hayek se proslavil v anglii zejména naučně populární knihou Cesta do otroctví a v roce 1974 obdržel Nobelovu cenu za ekonomii. Jejich přínosem bylo zejména ekonomické vyvrácení možnosti racionální kalkulace za socialismu, kdy akcentovali roli cen jako nositele informace o vzácnosti a praktickou nemožnost nashromáždění všech potřebných informací centrálním plánovačem.“

Všem autorům rakouské školy je společný důraz na ceny, decentralizaci, spontánní tržní prostředí a inovace v důsledku podnikatelského objevování. Bitcoin, tedy decentralizované soukromé peníze, prostředek ke spontánní tržní interakci a ekosystém překypující inovacemi, tak nemohl zůstat bez povšimnutí.

Někteří, jako Jeffrey Tucker z Liberty.me a dříve Mises Institute, původně bitcoin zavrhnuli. Z dálky se zdá, že se někdo pokusil vytvořit peníze z ničeho, což by vedlo jen k problémům. Čím dál více rakouských ekonomů však bitcoin začalo obdivovat a později i Jeffrey Tucker, který ostatně napsal i předmluvu k první české knize o bitcoinu (viz odkaz na konci článku).

Na druhou stranu stále řada ekonomů tvrdí, že bitcoin nemá šanci na úspěch. Jako mnohem lepší alternativu vidí zlato či jiný drahý kov. Zlato má tu výhodu, že ho lidé znají a historicky se penězi stalo. Konec konců, podívate-li se kolem sebe, určitě najdete více lidí, kteří by byli ochotni prodat vám své služby za zlato než za bitcoin.

„Na druhou stranu, zlaté systémy mají zásadní nevýhodu v nutné centralizaci. Zatím nikdo nepřišel s decentralizovaným systémem, který by v sobě nesl zlato. Centralizace je napadnutelná, zneužitelná a centrum může být zničeno. Bitcoin je ale volatilní, jeho cena roste a klesá každý den o jednotky procent. Zlato má v čase stálejší cenu. avšak s růstem uživatelů se i cena bitcoinu ustaluje. Otázkou je, zda do tohoto kruhu noví uživatelé vstoupí – pokud je cena nestálá, tak je to od vstupu odrazuje, pročež se cena nemůže stabilizovat. argumenty zastánců zlata i zastánců bitcoinu dávají smysl. Možná je cestou ven řešení založené na tom nejlepším z obou světů – na propojení zlata a blockchainu.“

Bitcoin má ale možnost stát se penězi i bez zlata.  Už od Aristotela existuje snaha definovat, jaké jsou vlastnosti dobrých peněz. Většina autorů se shoduje, že by měly být dobře dělitelné, měly by být trvalé, snadno přenositelné a jednotlivé jednotky by měly být mezi sebou snadno zaměnitelné, tedy že pokud vám někdo vrátí stokorunu, tak je vám jedno, kterou konkrétní stokorunu vám vrací.

Dělitonost bitcoinu je otázkou kódu a konsenzu uživatelů, trvalost se příliš neliší od tradičních peněz, přenositelnost je srovnatelná, ne-li lepší a zaměnitelnost je splněna taktéž.

Diskuze se tedy stáčí k poslední vlastnosti dobrých peněz, a to jejich vnitřní hodnotě. Aristoteles a další až k současným rakouským ekonomům v určitých obměnách u peněz hledali původní hodnotu, z které se dá odvodit hodnota peněžní. Zlato bylo užíváno i jinak, než pro směnu, pročež se stalo penězi. Stříbro a jiné drahé kovy, ale i různé druhy mušlí, hracích karet, cigaret, papíru, to vše má využití i mimo svou peněžní funkci. Bitcoin nic takového nemá.

Pokud by bitcoin ztratil svou směnnou hodnotu, je k ničemu. Vyplývá z toho, že bitcoin nemůže být penězi? Nikoliv.

To, co bitcoin dokázal a čím je zcela výjimečným a zásadním vynálezem, je zajištění vzácnosti v digitálním světě. Digitální informace na počítačích a internetu je možné snadno kopírovat, což je vlastnost, která je u peněz nežádoucí. Blockchain, sdílená a otevřená decentralizovaná účetní kniha bitcoinu, je vynález, který umožnil uchovat kryptoměnám vzácnost. Díky blockchainu nikdy nemůže vzniknout více bitcoinů, než kolik bylo arbitrárně stanoveno.

Je to vzácnost, co činí věci hodnotnými, nikoliv „vnitřní hodnota“. Bitcoin se tak může stát penězi, dobrými penězi.

Text je ukázkou z knihy „Bitcoin: Peníze budoucnosti“, kterou vydali Dominik Stroukal a Jan Skalický.

RSS

Vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze a Fakultu sociálních věd UK, kde se věnoval sociologii médií. V současnosti je předsedou Ludwig von Mises Institutu pro Českou a Slovenskou republiku, doktorandem na Katedře ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE a přednáší ekonomické předměty na Vysoké škole finanční a správní a několika dalších školách. Profesně se věnuje ekonomii médií, teorii ekonomických systémů a kryptoměnám.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.