Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Brexit realitou? Bookmakeři tomu moc nevěří

Odchod Spojeného království z Evropské unie byl odhlasován. Teď nastal čas na politicko-ekonomický proces jeho realizace.  Pravdou je, že proces přechodu od slov k činům bude zřejmě obtížnější, než se mohlo původně zdát. A právě to si začínají uvědomovat i britští bookmakeři. Někteří z nich dokonce začínají věřit, že k brexitu nakonec vůbec nedojde.

V tomto směru je klíčový článek 50 Smlouvy o EU. Podle něj musí stát, který chce z bloku vystoupit, toto rozhodnutí oznámit Evropské radě. Poté se rozběhne dvouletý proces vyjednávání s členskými zeměmi a institucemi ohledně samotného odchodu. Proces na oko jednoduchý, ovšem z praktického hlediska je to naopak.

A proto se britští sázkaři vrhli na upravování kurzů. Sázkařská společnost Sky Bet snížila svůj kurz ohledně „aktivace“ článku 50 „v roce 2018, či později, nebo vůbec“ na 2,5:1. ještě v červenci dosahoval ten samý kurz velikosti 3:1. Sázky na další termíny jsou pak následující:

Aktivace čl. 50 Kurz
1.1. – 31.3.2017                3,25:1
1.4.-30.6.2017                      4:1
1.7.-30.9.2017                      8:1
1.10.-31.12.2016                    10:1
1.10.-31.12.2017                    10:1
1.7.-20.9.2016                    34:1

Ačkoliv se britská premiérka Mayová vyjádřila jasně, že „brexit znamená brexit“, složitost samotného odchodu se od té doby začala prokazatelně zvyšovat. Příkladem budiž pondělní vyjádření představitelů EU, kteří nečekají, že se odchod Británie uskuteční dříve než v roce 2020. Jeden z nejmenovaných diplomatů je dokonce přesvědčen, že se britští politici do té doby vyšachují sami navzájem.

„Přišli z Londýna a vůbec netuší, co vlastně chtějí,“ přepisuje diplomatova slova server Financial Times. „Neví, co chce jejich vláda, neví, co chce parlament. Jednoduše nejsou vůbec připraveni.“

Překážky pod nohama současné i budoucí

Odpočítávání bylo zahájeno, a to jak pro EU, tak i pro Brity. Evropský parlament totiž čekají v roce 2019 volby, přičemž nové „osazenstvo“ by teoreticky mohlo blokovat jakékoliv podmínky odchodu Británie z EU. Pro Spojené království to znamená, že článek 50 musí být „aktivován“ dva roky před zmiňovanými volbami. Případně až po roce 2019, kdy by se podmínky odchodu dohodly s novými členy Evropského parlamentu.

Další možnou překážkou je sama britská Sněmovna lordů. V pondělí se pro server Times vyjádřila Patience Wheatcroftová z Konzervativní strany, která doslova řekla, že horní komora parlamentu může brexit pozdržet, pokud by prošel přes tu dolní.

„Myslím si, že členové Sněmovny lordů mohou celou věc pozdržet,“ míní Wheatcroftová. „Není se čemu divit. Podle mého totiž v horní komoře převažuje většina zastánců setrvání země v EU.“

Překážkou, byť o něco méně formální než v předchozím případě, může být i rozjetá crowdfundingová kampaň #BrexitJustice. Ta sbírá prostředky od veřejnosti k tomu, aby mohla zažalovat politické zastánce brexitu za to, že během své kampaně otevřeně lhali veřejnosti. Podle údajů server Crowdfunder se iniciativě podařilo vybrat už více jak 145 tisíc liber.

Co bude dál, pokud brexit projde?

Co se stane s britskou ekonomikou, pokud bude brexit opravdu realizován? Na to se zaměřil člověk, který již před lety předpověděl výsledek červnového referenda.

John Van Reenen, profesor ekonomie z London School of Economics, už v roce 2013, když Cameron ono hlasování přislíbil, předpovídal, že dopadne přesně tak, jak opravdu dopadlo. Aktuálně se tak ve svém blogu zaměřil na dopady tohoto výsledku, z čehož vznikly dva možné scénáře – optimistický a pesimistický.

Poslední odraz před propadem? HDP Británie předčilo očekávání

Optimistická verze pracuje s představou, že se Británii podaří vyjednat intenzivní napojení na evropský jednotný trh. Pokud by se tak stalo, výsledek by způsobil propad mezinárodního obchodu o -1,37 %, ovšem z fiskálního hlediska by země profitovala, a to o 0,09 %. Celková změna důchodu by představovala pokles o -1,28 %. Důchod každé domácnosti by pak klesl o 850 liber.

Pesimistická verze pracuje s tím, že Britové odmítnou akceptovat volný pohyb pracovní síly a s tím i spojená opatření, která jsou nutná k napojení k jednotnému evropskému trhu. Namísto toho si zvolí obvyklou cestu vnějších omezení (cla apod.). V tomto případě by propad obchodu dosáhl -2,92 %, zatímco po fiskální stránce by země zaznamenala +0,31 % na straně příjmů. Celkový důchod na hlavu by poklesl o -2,61 % a každá britská domácnost by přišla o 1700 liber.

Pravdou je, že obě ty to verze mají ještě další aspekty. V případě té optimistické je poměrně nepravděpodobné, že by EU byla ochotna Británii nabídnout naprosto exkluzivní podmínky přístupu na svůj trh. Jednak proto, že britský export do evropského bloku nedosahuje kdovíjak významné velikosti, za druhé, což možná někteří znají z vlastní zkušenosti, žádný rozchod se neobejde bez problémů. Je tedy dost pravděpodobné, že unie bude chtít Brity exemplárně potrestat, aby z nich vytvořila odstrašující případ.

U pesimistického scénáře je zase možné, že jednotlivá jednání Británie s ostatními evropskými zeměmi potrvají nějakou, rozumějme dlouhou, dobu. Na druhou stranu, jakmile dojde shody a země se stanou součástí instituce volného obchodu, jako je například EFTA, následný obchodní boom má potenciál na to být natolik silný, že všechny předchozí ztráty jako by nebyly.

Newsletter