Objem investic do fondů v Česku ve druhém čtvrtletí stoupl na rekordních 367 miliard korun. Otázkou je: máme se toho bát?
Podle posledních statistik na kapitálových trzích již investuje každý sedmý Čech. Polovina prostředků přitom přitéká do fondů smíšených. Všeobecně se zdá, že lidem v Česku došla trpělivost s faktem, že na běžném účtu (a jeho spořícím přívěsku) dostávají úrok maximálně okolo jednoho procenta a rozhodli se investovat.
Zajímavé ale je, že si většina nevybrala žádné konzervativní strategie. V největší míře se nakupovaly fondy poměrně agresivní. To jest nemovitostní fondy, smíšené fondy, fondy fondů a akciové fondy. Dluhopisové a peněžní fondy? Propadly.
Jak si tuto informaci přebrat? Je pozitivní, že domácnosti investují do akcií, nebo je to spíše k zamyšlení, neboť do akcií investují i laici, kterým se „líbí“ historická výkonnost akciových a smíšených fondů a podle historie posuzují i budoucnost?
Faktem je, že fondy, hlavně ty zaměřené na akcie na rozvinutých trzích, za posledních 5 – 7 let, tedy od let finanční krize v letech 2008-2010, ukazovaly výjimečnou výkonnost a například ty americké rostly okolo 14 % ročně, tedy o bezmála 100 %. Jenže: otázka zní, je tato výkonnost udržitelná?
Předpokládáte, že spíše ano, nebo že spíše ne? Bude i nadále fungovat zaříkávadlo „kvantitativní uvolňování“? Myslíte si, že jsou akcie historicky levné, nebo drahé? Zkuste zavolat svému investičnímu poradci, co Vám nyní poradí?
Většina z nich navrhne samozřejmě investici do akciového fondu – „vždyť to tak pěkně roste“ – a z dlouhodobého hlediska budou mít možná i pravdu. Akcie jsou opravdu historicky nejlepším investičním nástrojem. Jenže nyní se dostáváme do situace, kdy investuje každý sedmý Čech.
To již indikuje dav a davům je třeba se vyhnout, protože dav je vysoce nestabilní a psychologicky labilní. Proto bych byl s investicemi do akcií a akciových fondů nyní velmi opatrný.
