Podpora vzdělání: Výnosnost investice klesá s věkem


09:33 • 16. ledna 2017

Tagy: ČR, Slovensko, Finsko, vzdělání, investice

Pro vzdělání je nejdůležitější kvalitní učitel a výhodnost investice do vzdělání klesá s věkem. To jsou dva hlavní závěry, na kterých se shodli odborníci na iekonomie.cz. V podobném duchu se nesl i komentář nositele Nobelovy ceny profesora Jamese Heckmana. Shoda panuje i na nutnost opuštění rigidního systému výuky a zavedení nových metod. K nutné transformaci na Slovensku přispívá i prezident Andrej Kiska.

Na platformě iekonomie.cz skončila diskuze na téma podpory výchovy a vzdělání. Řada (českých) ekonomů zde hodnotila důležitost kvalitního vzdělání a vhodnost jednotlivých opatření. V rámci hlasování, které uzavírá každé téma, panovala mezi odborníky jasná shoda.

Dva naprosto stěžejní poznatky jsou, že kvalitní učitel je nejdůležitější aspekt vzdělávacího procesu a investice je nejvýhodnější, pokud je cílená na nejmladší žáky a studenty. Nositel Nobelovy ceny profesor Heckman, který se rovněž zapojil do naší diskuze, ve svém komentáři zdůraznil především druhý argument s tím, že výnosnost investice do vzdělání klesá s věkem.

V posledních několika letech se ekonomové snažili vyčíslit přidanou hodnotu kvalitního učitele a výsledky jsou téměř zarážející. V předchozím článku jsme diskutovali výzkum profesora Hanusheka, který odhaduje, že přidaná hodnota kvalitního učitele může za jeden odučený rok ve třídě o 20 studentech překonat až milion dolarů.

Přirozeně vyvstává otázka, kdo je kvalitní učitel, jak ho poznat a jak ho přilákat do (českých) škol. Zatím není úplně jasné, jaké konkrétní vlastnosti dělají kvalitního učitele. Některé střípky obrázku však přece jen známe. Jak podotýká ekonom think tanku IDEA, Filip Pertold, výzkum ukazuje, že kvalita učitele není závislá na jeho předchozím formálním vzdělání. Co se na druhou stranu zdá důležité je motivace učitele.

Velká shoda mezi účastníky diskuze panovala rovněž v otázce obsahu výuky. Přesněji, shoda panovala na tom, jak by výuka neměla vypadat. Několik výzkumů ve svém důsledku volá po větší podpoře nekognitivních schopností žáků jako protiklad učení se konkrétních schopností a rigidního systému plného monologů učitelů. Pro důvody není nutné chodit daleko. Poslední odhady ukazují, že většina dnešních studentů se během studia připravuje na pracovní pozice, které v době jejich dokončení studií již nebudou existovat. Proto je mimořádně důležité, aby se vystudovaný člověk zdokonalil ve schopnosti přemýšlení, chápání nových mechanismů a individuální řešení problémů. Na takovou budoucnost se člověk nepřipraví memorováním.

Otázka jak přilákat kvalitní učitele do škol má tendenci se k českém prostředí točit výhradně kolem zvýšení objemu finančních prostředků. Není sporu, že čeští učitelé jsou dlouhodobě podfinancováni jak pravidelně upozorňuje například Daniel Münich. Je nutné vnímat, že ani větší finanční podpora nebude fungovat jako kouzelný proutek, který vyřeší všechny problémy. Jan Kala, z Centre for Modern Education, správně připomíná příklad Finska, které se pravidelně umisťuje na nejvyšších příčkách v mezinárodních testech znalostí studentů. Jejich úspěch je založen na dlouhodobé vizi a postavení učitelů. Zásadní rozdíl je ve studentech pedagogických fakult. Ve Finsku berou na pedagogickou fakultu na prvostupňového učitele (class teacher) každého desátého a na University of Helsinki dokonce každého dvacátého uchazeče. To je značný rozdíl v porovnání s českým prostředím.

Závěrem si dovolím zmínit ještě mimořádně zajímavý projekt, který probíhá v například i sousedním Slovensku – Teach for Slovakia. Hlavním cílem projektu je poskytnout základní vzdělání kvalitní úrovně i sociálně slabším dětem. Vedlejším důsledkem je však i příchod mladých lidí často po studiu na předních zahraničních univerzitách a s kvalitní praxí v mezinárodních firmách do zpravidla zkostnatělých učitelských sborů. Není výjimkou, že pak roste motivace a zájem všech učitelů a mění se přístup k žákům v rámci celé školy. Největší přislib je pak možný přechod čerstvých učitelů plných energie a nápadů na ministerstvo a jejich další zapojení do budoucího fungování slovenského vzdělání. Celý projekt funguje pod záštitou presidenta Andreje Kisky.

Platforma iEkonomie.cz funguje pod vedením člena profesorského sboru CERGE-EI Filipa Matějky, který získal doktorát na Princetonské univerzitě, kde jeden z jeho vedoucích byl i nositel Nobelovy ceny za ekonomii Christopher Sims. Mezi dalšími odborníky jsou neméně renomovaní čeští ekonomové z nejlepších univerzit na světě jako například Jakub Kastl, který v současné chvíli přednáší na Princetonské univerzitě nebo Jaroslav Borovička působící na Newyorské univerzitě a mnozí další.
RSS

Během magisterského studia na Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově si postupně vyzkoušel zahraniční univerzity v Holandsku, Číně a Španělsku. Ve studiu pokračuje v rámci CERGE-EI, kde je ve druhém ročníku PhD programu. Je spoluzakladatelem serveru SmallTalkEconomics.com.   



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.