Proč některé vyspělé ekonomiky rostou a jiné stagnují?


07:25 • 3. července 2017

Tagy: růst, Ekonomika, vláda, regulace, ekonomie

Zatímco pro dynamicky se rozvíjející rozvojové země, jako je Čína či Indie, není meziroční růst HDP ve výši 7 % žádnou neznámou, země vyspělého světa jsou vděčné i za 2 až 3 %. Zdá se to být přirozeným důkazem tzv. efektu dohánění, kdy chudší země, které se začaly rozvíjet později, dohánějí ty bohatší, které již mají své nejlepší roky růstu za sebou. Ale jak to, že zatímco některé rozvinuté země stále relativně uspokojivě rostou, jiné již směřují do stavu stagnace? 

Na otázku rozdílné dynamiky hospodářského růstu ve vyspělých zemí se zaměřil Charles Gave ve svém článku na Mauldin Economics. Následující graf ukazuje vývoj strukturálního růstu HDP ve vybraných vyspělých státech od roku 1977 do současnosti. Zatímco ve Velké Británii, Švédsku a Švýcarsku lze sledovat mírně rostoucí trend tempa růstu, ve Francii a Spojených státech růst naopak stále zpomaluje.

Zkáza starého kontinentu: Význam EU v globální ekonomice upadá

Stagnace tedy není nevyhnutelným osudem vyspělých států. Avšak jaký je rozdíl mezi zeměmi, které se k ní blíží, a mezi těmi, které nikoliv. Charles Gave nachází odpověď ve vládní politice. Podívejme se blíže na případ Francie a Velké Británie. Od roku 1955 do roku 1981 rostla Francie rychleji než Velká Británie. Jak však ukazuje následující graf, v 80. letech se tento trend obrátil a Velká Británie začala Francii předbíhat.

Důvod? Zatímco Velkou Británii koncem 70. let ovládla konzervativní premiérka Margaret Thatcherová, která se snažila oslabit vliv státu a naopak posílit prvky tržního hospodářství, přičemž ve funkci vydržela až do roku 1990, ve Francii se v roce 1981 stal prezidentem levicový politik Francois Mitterrand, který vládl až do roku 1995. Rozdílné kurzy politik v obou zemích lze jasně rozpoznat i na následujícím grafu, který ukazuje vývoj vládních výdajů v procentech HDP. Zatímco ve Velké Británii začaly v 80. letech výrazně klesat, ve Francii byl trend zcela opačný.

Je velká vláda překážkou pro svobodu a štěstí občanů?

Následující graf pak zobrazuje korelaci rozdílu mezi strukturálním růstem HDP Velké Británie a Francie (modrá linie) a poměru vládních výdajů Francie a Velké Británie v procentech HDP (červená linie). V roce 1980 začala francouzská vláda utrácet více než ta britská. V roce 1985 pak strukturální tempo růstu Francie kleslo pod úroveň Velké Británie a už jej nikdy nepředčilo. Podle Charlese Gavea je tento vývoj empirickým důkazem toho, že existuje jistá hranice vládních výdajů, po jejíž překročení již další růst výdajů způsobuje pokles strukturálního růstu. Tuto hranici má však každý stát někde jinde.

Infografika: Kam se přesouvá dějiště ekonomického růstu?

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.