Teorie hovoří jasně, praxe je však úplně jiná. Nikde jinde toto tvrzení neplatí víc než ve světě financí, a to obzvláště v době po krizovém roce 2008. Stačí se podívat například na zlato.
Zaměříme-li se na vztah úrokových sazeb a zlata, teorie napovídá, že vyšší úroky odrazují investory od drahých kovů. Jenže praxe ukázala přesný opak. Stačí se podívat na prosinec 2015 a 2016, kdy došlo na vůbec první dvě kola tzv. úrokové normalizace od 2006.
V prosinci 2015, kdy Fed zvýšil úrokové pásmo z 0 až 0,25 % na 0,25 až 0,5 %, si drahý kov připsal zhruba 13 %. O rok později, kdy jsme se dostali do úrokového rozmezí 0,5 až 0,75 %, jsme (byli) svědky rally o více jak 8 %. V rámci předkrizových let pak došlo na poslední „hike“ v červnu 2006. Zlato tehdy poskočilo o 6 %.
Proč teorie nefunguje? Jednoduše proto, že do „hry“ vstupují další faktory. V posledním případě jde o dva fundamenty. Vyšší sazby z prosince 2016 byly výrazně přebity americkými prezidentskými volbami, a to i přesto, že prvotní reakce ihned po zveřejnění výsledku byl pokles ceny drahého kovu. Investoři se tehdy primárně zaměřili na vidinu vyšších vládních výdajů, díky čemuž se pro ně stala atraktivní jiná aktiva, především akcie.
Zlato se blyští, roste cena i objemy
Pravdou však je, že tato reakce byla možná až trochu přehnaná. První kroky Donalda Trumpa se totiž fiskální expanze netýkaly. Jejich povaha naopak vytvořila novou rozbušku nervozity, která nastartovala růst zlata. Ten pak nestačilo zabrzdit ani nové úrokové prostředí.
„Nervozita trhů je pozorována mnohem více před samotným zvýšením sazeb než poté,“ řekl pro agenturu Bloomberg Ole Hansen, expert na komoditní trhy ze Saxo Bank. „Jakmile byly úroky navýšeny, vznikl mnohem vyváženější pohled na to, co bude. A právě to dohromady s realitou v podobě Trumpovy politiky udělalo zbytek.“
Zlato ať tak či onak
Zvýšený zájem o zlato pak potvrzuje i největší burzovně obchodovaný fond navázaný na tento kov. SPDR Gold Holdings evidoval v posledních týdnech rapidní aktivitu investorů, kteří tak nakoupili více jak 40 metrických tun zlata, a to jen tento měsíc. Ve výsledku tak cena stoupla o více jak 8 % až k aktuálním 1236 dolarům.
Svou trochou přispěl i čínský nový rok, který je spojen s dárky, mezi které se tradičně řadí právě zlato a zlaté výrobky.
Existuje však i jiné možné vysvětlení…
„Téměř to vypadá, jako by se na trh vrhl jeden velký investor,“ míní Bernard Dahdah z London Bullion Market Association. „Jestli to tak opravdu je, se však nedozvíme až do konce příštího čtvrtletí.“
Myšlenka nástupu velkých hráčů pak byla nakonec potvrzena, a to přímo jedním z nich. Miliardář Stan Druckenmiller nedávno přiznal, že během prosince a ledna výrazně navyšoval svou zlatou expozici. Proč? Hlavním fundamentem pro něj byl/je nejistý scénář budoucího vývoje americké politiky.
Německo Američanům nevěří. Stahuje zlato domů
Americká nervozita? Je toho mnohem víc…
Tolik zmiňovaná nervozita a nejistota se netýká pouze Spojených států, ale i Evropy. Nadcházející měsíce přinesou totiž další „akce“ jako například volby v Německu, Nizozemí či Francii. Zapomínat se nesmí ani na pokračující proces odtržení Velké Británie od Evropské unie.
Všechny tyto události tak mají potenciál podpořit, případně i podrazit, další růst ceny drahého kovu, který si jen za dnešek připisuje dalších 0,5 % k dobru.
Pokulhávající zlato. Napraví ho politická nejistota?
