AKTUALIZOVÁNO: Švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová zvýšila odhad růstu švédské ekonomiky pro letošek. Podle očekávání. V následujících letech počítá také se zúžením deficitu zejména v kontextu ekonomického boomu, který země momentálně zažívá. Co Švédsko vydělá navíc, ale spotřebovává nápor v podobě rekordního přílivu žadatelů o azyl. Kvůli výdajům na ně je v zemi na stole další růst daní.
Švédské ministerstvo financí nově uvedlo, že růst švédské ekonomiky letos dosáhne 3,8 procenta, 2,2 procenta pak v roce 2017. Pro srovnání: v prosincové predikci se očekával růst HDP v letošním roce na úrovni 3,1 procenta a 2,6 procenta v roce 2017. Naplnila se tak predikce Nordea Bank. Ta očekávala, že vláda oznámí růst 570 miliard dolarů velké ekonomiky, „hnané“ rekordně nízkými úrokovými sazbami ale také stižené výdaji na uprchlíky, v letošním roce o asi čtyři procenta.
Švédové pro letošek nově očekávají rozpočtový deficit ve výši 0,4 procenta HDP a 0,7 procenta HDP v roce 2017. V předchozí predikci byl deficit v roce 2016 očekáván ve výši 0,9 procenta HDP a 0,8 procenta v roce 2017. Vláda však také dodala, že ekonomická prognóza je „nejistá a existuje značné riziko slabšího výhledu“.
Zvyšování daní, růst výdajů na uprchlíky
Přesto vládnoucí koalice sociálních demokratů a zelených pokračuje ve zvyšování daní. Proč? Kvůli růstu výdajů, potřebných k vyrovnání se s rekordním přílivem imigrantů a na financování vládních programů na snižování nezaměstnanosti. Švédský premiér Stefan Löfven již dříve uvedl, že zvyšování daní bude nutné k zvýšení výdajů na programy spojené s trhem práce a vzděláním, které by měly snižovat nezaměstnanost.
Vláda také potvrdila uvolnění 10 miliard švédských korun ročně municipalitám na „vyrovnání se s migrační krizí“. Michael Grahn z Danske Bank v úterý tuto sumu označil za „zaokrouhlenou chybu“.
V Itálii vznikne nový záchranný fond. Bude to však stačit na záchranu sektoru, který se potýká se stovkami miliard eur v nesplacených půjčkách? #Italy #Bank #Bailout
Posted by Roklen24 on Tuesday, 12 April 2016
Švédsko zavedlo koncem loňského roku hraniční kontroly s tím, jak proud uprchlíků ze Sýrie, Afghánistánu a dalších „problematických“ oblastí zemi ochromil a ohrozil také rozpočtovou stabilitu. Debata se nyní točí kolem změn, které je třeba provést, aby švédský pevně regulovaný trh práce a bydlení zvládl absorbovat asi 250 tisíc lidí, kteří zde od roku 2014 hledají útočiště.
Zdá se ale, že s tím, jak ekonomika roste rychleji, odsouvají se obtížná rozhodnutí na později. Ekonomky Swedbank Anna Bremana a Cathrine Danin poznamenávají, že ačkoli opatření, která byla doposud prezentována, včetně zvýšených výdajů, napomohou hospodářskému růstu, nemají trvale zvýšit tempo expanze uprchlíků.
Dodávají, že zatímco rozpočet pro rok 2016 bude pravděpodobně v rovnováze, dlouhodobější veřejné finance ale mohou být oslabeny. Změny jsou nezbytné především na trhu práce, dodávají. „Sociální vyloučení vytváří dlouhodobé náklady pro jednotlivce i společnost jako celek, ty dopadnou na švédskou ekonomiku.“
ČR má jeden z nejnižších vládních dluhů v EU. Ale…
Ministryně práce Market Ylva Johanssonová již dříve uvedla, že vláda očekává, že nezaměstnanost klesne v roce 2020 ze 7 procent na 6,6 procenta. Další pracovní reformy budou oznámeny v druhé polovině roku. Torbjörn Isaksson, ekonom společnosti Nordea, očekává, že vláda bude muset udělat těžší rozhodnutí, včetně potenciálního zásahu do trhu práce, kde je nastavena většina pravidel mezi odborovými svazy – klíčového spojence sociálních demokratů – a skupinami zaměstnavatelů.
