Zlatá éra hypotečních úvěrů pokračuje

Průměrná sazba hypoték – ukazatel Fincentrum Hypoindex – v červnu vykázala úroveň 1,87 procenta. Ocitá se tak opět na historicky rekordně nízké hodnotě. Posledním měsícem, kdy průměrná sazba hypoték vzrostla, byl loňský říjen.

Klíčovým důvodem propadu sazby je měnová politika Evropské centrální banky (ECB), která do značné míry určuje i měnovou politiku České národní banky. ECB pokračuje ve svém programu kvantitativního uvolňování, kterým extrémně uvolňuje měnové podmínky napříč eurozónou. Stlačuje tedy i sazby u dlouhodobých úvěrů typu hypoték.

Další rozvolnění měnových podmínek v eurozóně přitom mohou přinést nadcházející měsíce. Geopolitické riziko je na poměrně vysoké úrovni (kvůli teroristickým útokům, brexitu, tureckému puči, nejistotě spjaté s prezidentskými volbami v USA atp.). Pokud by se některé z těchto rizik zhmotnilo v negativní reakci trhů, bude muset ECB zasáhnout, což kromě jiného nejspíše zvýší pravděpodobnost odsunutí termínu ukončení intervenčního režimu ČNB. Jinými slovy, v současné době existují mnohem silnější tlaky na další snižování sazeb než na jejich zvyšování. Proto tlak na další pokles průměrné sazby hypoték v ČR neustane.

Doba extrémně výhodných hypoték v ČR tedy zdaleka nekončí. Naopak existuje další prostor k jejich poklesu. Poptávku po hypotékách příliš nezchladí ani opatření České národní banky, které od října letošního roku povede k výraznému poskytování tzv. stoprocentních hypoték. Hypoték, které pokrývají celou hodnotu nemovitosti, tuzemské banky poskytují jednotky procent, takže jejich omezení trh jako celek nepoznamená. Výraznější růst sazeb nezpůsobí ani uvedení nového zákona o spotřebitelském úvěru do praxe. Banky mohou pokrýt zvýšené náklady spjaté s novým zákonem z jiných svých aktivit, než je právě poskytování hypoték, které je pro ně poměrně lukrativním byznysem, typickým svým celkem ostrým konkurenčním bojem.

Stahují se nad americkým trhem nemovitostí mračna?

Lidé by však měli přistupovat k pořizování nemovitosti s rostoucí obezřetností, navzdory nízkým sazbám. Růst cen nájmů totiž zaostává za růstem cen nemovitostí. Pokud by takový trend pokračoval, a „nůžky“ mezi cenou nemovitostí a nájmy se dále rozevíraly, jde o signál jistého přehřátí na nemovitostním trhu. Lidé, kteří si pořizují byt takzvaně „na investici“, si při tomto vývoji mohou v určitém okamžiku v kritické míře uvědomit, že investice do bydlení prostě není výhodná – z důvodu nízké návratnosti dané právě relativně nízkými nájmy. To by způsobilo ochlazení nemovitostního trhu, případně dokonce splasknutí bubliny, i třeba při nadále velmi nízkých, ba rekordně nízkých úrokových sazbách.

Newsletter